Dopis Ladislava Hejdánka ze 4. května 1968 zachycuje dynamickou atmosféru pražského jara. Autor popisuje zásadní změny ve své veřejné a publikační činnosti po uvolnění cenzury. Zmiňuje chystané publikace v časopisech Sešity a Plamen, obnovu zakázaného časopisu Tvář a svou aktivní účast v Ekumenickém hnutí inteligence a studentstva či ve Společnosti pro lidská práva. Hejdánek zdůrazňuje prolomení marxistického monopolu ve vědě a kultuře, což se projevuje jeho možným přijetím do Filosofického ústavu a prací na nové edici filosofických textů v nakladatelství Mladá fronta. Navzdory profesnímu optimismu a víře v trvalost demokratizačního procesu, který závisí na odhodlání celého národa, dopis reflektuje i osobní starosti. Autor se dotýká rodinných zdravotních problémů a drobných radostí, jako je zasílání semen okrasných rostlin. Text slouží jako autentické svědectví o intelektuálním kvasu a nadějích československé společnosti v klíčovém roce 1968.