Dopis Ladislava Hejdánka z 19. listopadu 1970 zachycuje atmosféru počínající normalizace v Československu. Autor popisuje své přetrvávající zdravotní potíže, které mu znesnadňují běžnou práci i psaní, a reflektuje svou profesní situaci v rámci ČSAV. Po politických prověrkách mu bylo doporučeno hledat si zaměstnání mimo Akademii, což vnímá jako důsledek širších čistek namířených proti inteligenci. Zmiňuje také pozastavení svého habilitačního řízení kvůli obavám akademických funkcionářů. Navzdory nepříznivým vyhlídkám a osobní únavě vyjadřuje mírný historický optimismus, že současný tlak na intelektuální vrstvy nebude trvale udržitelný, ačkoliv on sám pravděpodobně zůstane v opozici déle. Korespondence obsahuje i běžné rodinné detaily, jako jsou nákupy pro adresáty, informace o pobytu dcery Martiny v lázních nebo zpracování fotografií z cest. Text je cenným svědectvím o osobních i společenských dopadech politických represí na konkrétního jednotlivce.