Tento text se zabývá vztahem mezi pojmy nutnost a pravděpodobnost v kontextu posuzování událostí a dějů. Autor vychází z matematického pojetí pravděpodobnosti a zkoumá, zda lze o nutnosti hovořit jako o objektivním jevu, nebo zda jde o subjektivní jistotu. Ústředním problémem je rozpor mezi makrosvětem, kde se některé děje jeví jako nutné, a kvantovým mikrosvětem, který je ovládán čistě pravděpodobnostními zákony. Text nastoluje otázku, jak může z mikroúrovně postrádající nutnost vznikat makroskopická nutnost. Pokud odmítneme existenci vnějšího činitele, který by eliminoval nízké pravděpodobnosti, musíme připustit, že to, co nazýváme nutností, je ve skutečnosti pouze extrémně vysoká pravděpodobnost. V takovém případě jsou výjimky z těchto pravidel pouze natolik vzácné nebo obtížně detekovatelné, že vytvářejí iluzi naprosté jistoty. Práce tak zpochybňuje absolutní charakter přírodních zákonů a navrhuje jejich nahlížení skrze prizma statistické pravděpodobnosti.
Nutnost a pravděpodobnost
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 8. 3. 2016
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2016
Nutnost a pravděpodobnost
Když posuzujeme různé děje či události (spíš než „předměty“ resp. jejich výskyt) podle četnosti, můžeme pravděpodobnost jejich „výskytu“ (či toho, že nastanou) vyjádřit číslem. Tím se ostatně zabývá celé odvětví matematiky (teorie pravděpodobnosti resp. počet pravděpodobnosti). Tím, že mluvíme o pravděpodobnosti nějakého jevu (nějaké události apod.) připouštíme zároveň, že nejde o jev „nutný“, přičemž nutností rozumíme stoprocentní pravděpodobnost, tj. jistotu, že za určitých okolností vždycky takový děj či taková událost nastane. Otázkou tu ovšem je, zda tím máme na mysli jistotu subjektivní nebo zda mluvíme o nutnosti ve věcném smyslu, bez hodnocení subjektivní jistoty. A tak se ukazuje, že před sebou máme zásadní problém, zda vůbec můžeme mluvit o „nutnosti“ (resp. o „nutnostech“) jako o čemsi zcela „objektivním“. Teoretičtí fyzikové připouštějí, že v makrosvětě něco takového jako objektivní nutnosti vskutku existují, ale mají za to, že o ničem takovém nelze mluvit v kvantovém mikrosvětě, kde vládnou jen pravděpodobnosti. To by však znamenalo, že je třeba vysvětlit, jak se děje v makrosvětě mohou někdy jevit jako „nutné“, jestliže v mikrosvětě žádná nutnost neexistuje, nýbrž jen větší nebo menší pravděpodobnosti. Pokud nechceme předpokládat nějakého speciálního „činitele“, který by nesl odpovědnost za vyřaďování i těch nemenších zbytků nepravděpodobnosti (= nízké pravděpodobnosti) pro některé děje, budeme nuceni předpokládat, že každá nutnost se jako nutnost může pouze jevit (tj. může se pouze zdát, že jde o naprostou nutnost), zatímco ve skutečnosti jde o pouze o vysokou pravděpodobnost, při které nám většinou výjimky unikají jednak pro svou vzácnost, jednak pro nesnadnost jejich zjišťování.
(Písek, 160308-1.)