Tento text se věnuje hluboké filosofické analýze pojmů niternost a nitro, přičemž vychází z teze, že každá konkrétní skutečnost disponuje vnitřní i vnější stránkou. Autor zdůrazňuje, že niternost představuje sféru, k níž je jakýkoli přímý přístup z vnější distance principiálně nemožný. To, co je skutečně vnitřní, nelze uchopit jako předmět stojící před subjektem. V této souvislosti text ostře kritizuje tradici anglosaského empirismu, který podle autora chybně hypostazoval tzv. bezprostřední zkušenostní data a omezoval lidskou zkušenost pouze na smyslové orgány. Nitro je zde nahlíženo jako nepředmětná skutečnost, o jejíž existenci lze usuzovat i bez přímého vnějšího pozorování. Autor dále polemizuje s myšlenkou, že na niterné skutečnosti lze reagovat výhradně prostřednictvím reflexe či autoreflexe. Tvrdí, že dogmatické setrvávání na tomto předpokladu by bylo pouhým předsudkem, a otevírá tak cestu k širšímu chápání interakce s nepředmětnými aspekty jsoucna, které přesahují rámec běžného smyslového vnímání.
Niternost a nitro
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 1. 1. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Niternost a nitro
Každá konkrétní (konkrescentní) skutečnost (jsoucno) má svou vnitřní a vnější stránku. Pod tím, co je „vnitřní“, ovšem nerozumíme nic, k čemu by bylo možno přistupovat jakkoli zvnějšku, z distance, jako k něčemu, co je „před“ námi (resp. před jakýmkoli subjektem). Za vnitřní čili niterné můžeme tedy považovat pouze to, k čemu není možný žádný přístup zvnějška. Důležité je ovšem dodat, že jde o nemožnost přímého, bezprostředního přístupu; jinak se to má s přístupy speciálními způsoby či formami zprostředkovanými. (Tady se hned od počátku ukazuje mylnost anglosaského empirismu, který hypostazoval jakési malé, původní částečky zkušenosti v podobě „bezprostředních zkušenostních dat“, „immediate experience“, ať už jim říkal „počitky“, „vjemy“, „vtisky“ či ještě jinak; pochopitelně šlo o zkušenost smyslovou, počítající pouze se známými pěti orgány, nikoli o „zkušenost mimosmyslovou“, „extrasensual experience“.) Nitro (jinak: nepředmětnost) však považujeme za skutečnost, a není-li otevřeno přístupu zvnějška, lze na takovou skutečnost přinejmenším usuzovat; přitom ovšem nehodláme dogmaticky trvat na tom, že na „niterné skutečnosti“ nelze v žádném případě ,reagovatʻ ještě i jinak než v reflexi (či autoreflexi); trvat na tom bez důkazu by znamenalo zůstat trčet v předsudku (= v předčasném úsudku).
(Písek, 150101-2.)