Text se zabývá hlubokým filosofickým zkoumáním pojmů vzniku a zániku, které interpretuje jako komplexní události namísto izolovaných momentů. Autor zásadně odmítá představu, že by tyto procesy mohly být nahlíženy jako okamžité, bodové změny postrádající vztahy k širšímu prostorovému a časovému okolí. Naopak tvrdí, že vznik i zánik jsou integrální součásti širšího procesu proměny, který definuje celou existenci dané entity. Období, které se nachází mezi těmito dvěma milníky, nepředstavuje statické trvání beze změny, nýbrž je samo o sobě neustálým vývojem. Pokud je celkové trvání události charakterizováno jako proměna, pak i samotný akt vzniku a zániku musí být nezbytně vnímán jako procesní transformace, nikoli jako diskrétní bodový skok. Ústřední otázka textu se pak zaměřuje na jemnou distinkci mezi vznikem a zánikem události jako celistvého fenoménu a dílčími, aktuálně probíhajícími změnami v průběhu jejího trvání. Tato analýza otevírá prostor pro diskusi o ontologické kontinuitě a dynamické povaze reality v rámci procesuální filosofie.
Vznik a zánik (jako „událost“)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 23. 2. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Vznik a zánik (jako „událost“)
Ani vznik, ani zánik nemůžeme myslit jako bodovou změnu, která nemá žádné vztahy ke svému okolí (a to prostorovému i časovému). Proto také to, co je mezi vznikem a zánikem, není trvání beze změny, nýbrž je také proměna. A je-li proměnou to, co je mezi vznikem a zánikem (téhož), musí být proměnou také sám vznik a sám zánik (neboť to není a ani nemůže být nějaký bodový skok). Takže se nám takto staví následující otázka: jaký je rozdíl mezi vznikem (nebo zánikem) události jako celku a mezi aktuálně probíhající změnou v průběhu události, v níž také něco končí a něco jiného začíná?
(Písek, 150223-2.)