Tato filosoficko-vědecká úvaha se zamýšlí nad ontologickými podmínkami vzniku a zániku jsoucen v kontextu celého vesmíru. Rozlišuje mezi „pravými jsoucny“, která vykazují vnitřní integritu, a pouhými „hromadami“ či agregáty, u nichž dochází pouze k proměnám vnějšího vzhledu. Autor vychází z poznatků teoretické fyziky o vzniku prvků a částic z vakuových fluktuací, kde je vznik vázán na tvorbu párů částic a antičástic. Text vznáší zásadní otázku, proč se tato symetrie neprojevuje i při vzniku vesmíru a kde se nachází odpovídající množství antihmoty, pokud je vesmír pouhým souborem reagujících částic bez vyšší integrace. Autor polemizuje o tom, zda je vesmír skutečně vnitřně integrovaným celkem, nebo jen neuspořádanou hromadou složek, jejichž vzájemné reakce nedostačují k dosažení plné ontologické jednoty. Úvaha tak propojuje kosmologická fakta s hlubokým filosofickým tázáním po povaze a původu našeho světa.
Vznik a zánik Vesmíru
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 12. 7. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Vznik a zánik Vesmíru
O vzniku (nebo zániku) můžeme mluvit pouze u „pravých jsoucen“, tj. jsoucen nějak vnitřně integrovaných, nikoli u hromad (agregátů), kde jde jen o proměňování vnějšího vzhledu. Teoretická fyzika předpokládá, že mohou vznikat atomy vyššího typu (než vodíku, helia a lithia) za určitých okolností z oněch nižších (a to až po železo, zatímco vyšší pouze za zcela zvláštních okolností, kdy je k dispozici dostatek energie). Ovšem předpokládá také, že mohou vznikat částice (nebo kvanta) také z „ničeho“, přesněji z fluktuací vakua; zvláštní tu ovšem je podmínka, že takto mohou vznikat vždy jen ve dvojicích, totiž jako částice a antičástice (které však většinou velmi brzo zanikají anihilací). Proč to neplatí také o vzniku „celého“ Vesmíru? Eventuelně proč nevznikl náš Vesmír zároveň s příslušným anti-vesmírem? Anebo, pokud Vesmír je pouhou hromadou, vnitřně neintegrovanou (a může to být hromada, jejíž části či složky na sebe reagují, ale nikoli do té míry, že by jejich reakce dostačovaly až k plné integraci), kde jsou ty anti-částice, kterých by mělo být aspoň přibližně tolik, co je v tomto Vesmíru částic?
(Písek, 150712-1.)