Tento text se zabývá filosofickými předpoklady, které jsou nezbytné pro smysluplné uvažování o pojmu svobody. Autor identifikuje dvě klíčové podmínky pro její existenci. Zaprvé je nutné odmítnout koncept pankauzality a připustit, že dění v rámci určité situace není předem determinováno k jedinému možnému vyústění, ale nabízí pluralitu cest. Zadruhé musí existovat aktivní zdroj zásahu, který autor definuje jako „subjekt“. Tento subjekt nelze redukovat na pouhý předmět či objekt v rámci dané situace, neboť disponuje nepředmětným „nitrem“, které slouží jako autonomní východisko jednání. Subjekt jako zdroj aktivity není pouhým následkem předchozích příčin, ale je svébytnou existencí schopnou ovlivňovat směřování událostí. Úvaha zdůrazňuje, že bez uznání těchto ontologických předpokladů – tedy otevřenosti budoucnosti a nepředmětné povahy subjektivity – ztrácí jakákoli řeč o svobodě svůj filosofický základ a smysl. Svoboda je tak neoddělitelně spjata s aktivním zásahem subjektu do otevřeného dění.