Text se zabývá vztahem mezi filosofií a životní orientací na základě postojů Boženy Komárkové. Vychází z přesvědčení, že jedním z hlavních úkolů filosofie je poskytovat člověku, a zejména mládeži, oporu a životní směr. Komárková reflektuje svou vlastní zkušenost, kdy dobová filosofie nebyla schopna tyto potřeby naplnit bez nutnosti rozsáhlého předběžného studia. Autor zdůrazňuje, že filosofie musí mít schopnost oslovit i neškoleného jedince a strhnout ho svou vnitřní přesvědčivostí hned v prvním kroku. Zároveň však nesmí zastírat, že hlubší porozumění vyžaduje plné nasazení, vážnost a soustavné úsilí. Filosofování je zde představeno jako proces, který v počátku zaujme svou přístupností, ale následně vyžaduje intelektuální poctivost a vytrvalost. Text tak obhajuje pojetí filosofie jako disciplíny, která je vnitřně provázána s praktickým životem a mravní integritou člověka, přičemž klade nároky na její srozumitelnost i hloubku v kontextu hledání lidské stability v moderním světě.
Filosofie a životní orientace
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 26. 1. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
Filosofie a životní orientace
Božena Komárková mi kdysi na otázku, proč tak záhy uvolnila své svazky s filosofií, odpověděla, „že za jejího mládí tu nebyla k dispozici filosofie, která by byla schopna poskytnout mladému člověku životní orientaci a oporu“ (viz Filosofie a víra, Praha 21999, str. 168-69). Je zřejmé, že v pozadí tohoto výroku (a tohoto hodnocení) je přesvědčení, že jedním ze základních úkolů filosofie je poskytovat člověku životní orientaci a oporu, a to také, případně zejména člověku mladému, u kterého nelze počítat s nějakým rozsáhlým předběžným studiem. Filosofie tedy musí být schopna oslovovat tak, že přesvědčí a takřka strhne i předem neškoleného či jinak nepřipravovaného. Zároveň ovšem musí poskytovat onu „orientaci a oporu“ s tím, že to vůbec není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, a že je nutné se věnovat filosofii velmi vážně a také s plným úsilím. A tak je nutno počítat s tím, že v prvním kroku (v prvních krocích) filosofie dokáže (má dokázat) oslovit a „přesvědčit“ i nepřipraveného a předem neškoleného, ale že jen některé z oslovených dokáže přesvědčit resp. zaujmout natolik, aby se filosofování dál s veškerou vážností věnovali.
(Písek, 140126-2.)