Tato práce předkládá soubor zásadních ontologických a metafyzických otázek, které kriticky zkoumají zdánlivě nezpochybnitelné předpoklady o struktuře reality. Text se zabývá především povahou času a budoucnosti, přičemž se ptá, zda je budoucí horizont prázdný, nebo ontologicky determinovaný. Další okruh tvoří problematika identity a individuality, a to jak u elementárních částic, tak u komplexních entit. Autor zkoumá, zda jsou objekty téhož typu skutečně identické, nebo zda v realitě existují pouze jedinečná individua, a na čem je pak založena jejich podobnost. Významná pozornost je věnována konceptu emergence nového a ontologii změny. Diskuse zahrnuje otázku, zda je čas produktem změny, či jejím vnějším rámcem, a zda je možný pohyb tam, kde zatím nedochází k žádnému dění. Závěrečná část se věnuje vymezení události jako celku a implikacím pro chápání jejích hranic. Tyto úvahy slouží jako teoretický základ pro hlubší analýzu dynamiky jsoucna a dekonstrukci běžných kategorií lidského myšlení.