Tato práce předkládá soubor zásadních ontologických a metafyzických otázek, které kriticky zkoumají zdánlivě nezpochybnitelné předpoklady o struktuře reality. Text se zabývá především povahou času a budoucnosti, přičemž se ptá, zda je budoucí horizont prázdný, nebo ontologicky determinovaný. Další okruh tvoří problematika identity a individuality, a to jak u elementárních částic, tak u komplexních entit. Autor zkoumá, zda jsou objekty téhož typu skutečně identické, nebo zda v realitě existují pouze jedinečná individua, a na čem je pak založena jejich podobnost. Významná pozornost je věnována konceptu emergence nového a ontologii změny. Diskuse zahrnuje otázku, zda je čas produktem změny, či jejím vnějším rámcem, a zda je možný pohyb tam, kde zatím nedochází k žádnému dění. Závěrečná část se věnuje vymezení události jako celku a implikacím pro chápání jejích hranic. Tyto úvahy slouží jako teoretický základ pro hlubší analýzu dynamiky jsoucna a dekonstrukci běžných kategorií lidského myšlení.
Předpoklady problematické (byť jakoby „samozřejmé“)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 29. 8. 2010
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2010
Předpoklady problematické (byť jakoby „samozřejmé“)
a) budoucnost je x není „prázdná“
b) atomy (a jiné částice) téhož typu jsou x nejsou „totožné“ (individuální rozdíly)
c) „nic“ je x není neměnné
d) individua jsou x nejsou jedinečná; na čem je založena „podobnost“?
e) existuje x neexistuje emergence nového (nebývalého)
f) je čas aspektem nebo produktem změny? (otázka jen terminologická?)
g) je možná změna už tam, kde se ještě nic neděje (neuskutečňuje)? (tj. kde „je“ nic?)
h) chápeme-li „událost“ jako „celek“, co z toho vyplývá pro její „počátek“ a „konec“?
(Písek, 100829-1.)