D49 1978

1978, 6. dubna, Praha. – Dopis delegátům sjezdu Světové odborové federace v Praze, žádající o podporu občanů propuštěných z práce z politických důvodů.

Vážení soudruzi,¹

obracíme se na Váš sjezd,² který se sešel v našem hlavním městě, abychom Vás požádali o podpo­ru pro naše spoluobčany propuštěné z politic­kých důvodů ze zaměstnání. Nemohou nalézt práci vůbec nebo v souladu s kvalifikací, schop­nostmi a zkušenostmi; jsou tak převážně odká­záni na málo placená nekvalifikovaná manuální či administrativní zaměstnání.

Desetitisíce občanů ztratily kvalifikovaná za­městnání po roce 1968, protože se podíleli – v sou­ladu s tehdej'ší politikou vedení státu – na reformě demokratizující socialismus v Československu a protože nesouhlasili s vojenskou intervencí, která tento pokus přerušila. Dodnes se na posta­vení většiny z nich nic nezměnilo.

V minulých měsících ztratili svá místa další spoluobčané, protože podepsali Chartu 77 nebo odmítli hlasovat pro rezoluce odsuzující toto prohlášení. Charta 77 přitom pouze upozorňu­je čs. státní orgány, že občanům nejsou zaruče­na některá práva, která jim náleží podle našeho právního řádu. Součástí našeho práva jsou i me­zinárodní pakty o občanských, politických, so­ciálních, hospodářských a kulturních právech, ratifikované Federálním shromážděním ČSSR v roce 1976. Naše odborová organizace – ROH – ne­jen neposkytla perzekvovaným občanům podpo­ru, ale řadu z nich dokonce vyloučila ze svých řad.

V Československu prakticky neexistuje neza­městnanost a občané mají relativně vysoký stu­peň sociálních jistot. Význam těchto skutečnos­tí nepodceňujeme. Tyto jistoty však moc odnímá těm, kdo v socialismu nevidí jen chléb a práci pro všechny, ale také rozvoj občanských práv a svobo­dy každého jednotlivce. Od socialismu jsou ne­oddělitelná taková základní práva, jako svoboda slova, projevu, shromažďování, právo na svobod­né přijímání a šíření informací a kulturních hod­not, právo na rovný přístup ke vzdělání, na volbu povolání a zaměstnání podle kvalifikace a bez ja­kékoli diskriminace, právo na stávku.

Jsme přesvědčeni, že boj proti pracovní dis­kriminaci a za všechna občanská práva nelze omezovat pouze na kapitalistické země. Úlohou odborového hnutí je bojovat proti bezpráví všude, kde se vyskytuje. Nelze např. účinně a věrohod­ně odmítat „Berufsverbot“ v Německé spolkové republice a přehlížet tytéž skutečnosti v Česko­slovensku. Je politováníhodné, že člen Světové odborové federace, Revoluční odborové hnutí, v tomto směru neplní svoji úlohu.

Žádáme Vás proto, abyste v duchu odborové so­lidarity poskytli podporu čs. občanům pronásle­dovaným za občanské a politické postoje.

S upřímným pozdravem a přáním zdaru Vaše­mu kongresu

prof. dr. Jiří Hájek, Marta Kubišová, dr. Ladislav Hejdánek mluvčí Charty 77

P.S.: Příslušnou dokumentaci k pracovní perze­kuci čs. občanů jsme zaslali sekretariátu SOF již v loňském roce a naposledy 18.2.1978.³

^ informace o Chartě 77, roč. 1, (1978), č. 5, s. 13-14.

Dopis ve francouzském překladu osobně předali před zahájením sjezdu představitelům SOF Jiří Hájek a Zde­něk Jičínský.

2 9. Světový kongres SOF se konal v Praze ve dnech 16.-23. dubna 1978. Zúčastnilo se jej 1000 delegátů za­stupujících asi 350 levicových odborových organizací a federací ze 140 zemí světa. Sjezd přijal mj. Orientační a akční dokumenty a Všeobecnou deklaraci odbo­rových práv. 21. dubna se zástupci francouzské odboro­vé ústředny CGT sešli se signatáři Charty 77 M. Kubišo­vou, K. Bartoškem, J. Čutkou, J. Moravcem, R. Slánským, J. Tominem, P. Voskovcem a T. Vrbou. O obsahu rozho­voru byl vydán podrobný záznam. (Viz: Schůzka členů delegace a signatářů Charty. In: Informace o Char­tě 77, roč. 1 (1978), č. 6, s. 12-14. Delegace CGT na setká­ní s předsedou ÚRO K. Hoffmannem kritizovala vedení ÚRO za pracovní diskriminaci opozičně angažovaných občanů; sekretariát sjezdu SOF pak znemožnil zástup­cům CGT vystoupit s projevem proti pracovní a politické diskriminaci. Vážné rozpory mezi ÚRO a SOF na jedné a CGT na druhé straně vedly k přerušeníjednání a k od­chodu zástupců CGT ze sjezdu. Vedení CGT poté vydalo prohlášení, že se vzdává kandidatury na místo prvního tajemníka SOF a členství svých zástupců v ústředním výboru SOF. O tom viz: ÚSD, sb. RFE, pol. blok S-333 (4. 5. 1978) a Informace o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 6, s. 13.

3 Viz D16 (30. 5. 1978) a D39 (18. 1. 1978).

Plné znění: In: Charta 77. Rok 1978. Samizdatový sbor­ník, s. 40.

Komentáře a dokumenty: Schůzka členů delegace CGT a signatářů Charty 77. In: Informace o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 6, 12-14.