D54 1978

1978, 29. květen, Praha. – Dopis předsednictvu ÚV KSČ, předsednictvu vlády ČSSR

a předsednictvu Federálního shromáždění, žádající veřejné projednání teroristických činů StB proti nekonformním občanům.

Od samého začátku hnutí Charty 77 se orgány státní moci dopouštěly mnoha nezákonností pro­ti jejím signatářům a stoupencům. Při několika příležitostech upozornili její mluvčí na tyto po­stihy orgány státní moci i veřejnost; činili tak ovšem s vědomím, že hlavním posláním Char­ty 77 není sebeobrana, ale boj za lidská práva a obnovení zákonnosti v celé společnosti.

Nejvíce šikan má na svědomí přímo Státní bez­pečnost. Na protizákonných zásazích proti Char­tě 77 se však podílejí i další instituce: Veřejná bez­pečnost (VB), prokuratury a soudy, orgány KSČ a ROH, veřejné sdělovací prostředky, orgány stát­ní hospodářské správy a školské správy, národní výbory, vojenské správy, ředitelství telekomuni­kací a pošt, správy pasů a víz, a dokonce někteří pracovníci zdravotnictví, důchodového zabezpe­čení a pohřební služby. Diskriminační a repre­sivní opatření těchto institucí jsou koordinová­na Státní bezpečností, která ve většině případů k takovým opatřením „podřízené“ instituce vy­bízí a někdy i nutí. Každou další „úspěšnou“ akcí roste její moc a relativní nezávislost.

V naší zemi je nezákonné jakékoli pronásledo­vání obránců lidských práv, kritiků režimu a ob­čanů nekonformně smýšlejících či jednajících, neboť odporuje především Ústavě a nedávno při­jatým mezinárodním paktům o lidských právech. Přesto je takové pronásledování téměř denní sku­tečností. Pro jeho oběti může však být podstatná také forma takových nezákonných činů. Může být podstatná i pro celkovou společenskou atmo­sféru. Zde je třeba říci, že se Státní bezpečnost právě vůči Chartě 77 uchýlila k formám značně drastickým: předvádění, respektive odvlékání na údajné výslechy (které nemají zákonný podklad), mnohahodinovému – až 96hodinovému – vězně­ní bez zákonného důvodu, nezákonným osobním a domovním prohlídkám, fyzickému bránění ve vstupu do bytu nebo naopak v opuštění bytu, rozhánění soukromých setkání v bytech, bráně­ní v návštěvě jiných měst včetně eskortování do vlaku apod. Tyto závažné trestné činy, jichž se pracovníci Státní bezpečnosti dopouštějí nebo které inspirovali, se už v minulosti často blížily teroru: pronásledování profesora Patočky, které mělo tragické následky, přepadení Jiřího Hájka na ulici a manželů Krieglových v jejich bytě, úto­ky na Pavla Kohouta a Jana Kindla, zásahy proti undergroundu a neoficiální kultuře vůbec, zaslá­ní rakví Věnku Šilhánovi a Karlu Bartoškovi,' zra­nění Ladislava Hejdánka a rány a kopance na ple­su železničářů – to vše nám mělo připomenout, že si nesmíme být jisti ani svými životy.

Nezákonnost a zvůle postihů vůči obráncům lidských práv se časem stupňovala. Vyvrcholila v posledních týdnech, kdy se Státní bezpečnost podílela na únosech signatářů Charty 77 Ivana Medka a Bohumila Doležala, kteří byli odvlečeni do lesa a zbiti.² Tyto teroristické činy jen šťastnou náhodou neskončily těžkým ublížením na zdra­ví nebo dokonce smrtí. Vzniká tedy otázka, zda je politické vedení státu ochotno dodržovat záko­ny (které samo vyhlásilo) nebo jejich dodržová­ní alespoň předstírat. Otázka, zda je nadále s to zajistit svou moc, aniž by se jeho aparát uchy­loval k otevřenému teroru vůči nepohodlným občanům. V opačném případě by šlo o přiznání naprostého politického krachu.

Obracíme se jmenovitě na všechny funkcio­náře tří vrcholných institucí: Nesete politickou i trestní odpovědnost za tyto teroristické činy, ne­boť jste – de iure nebo de facto – nadřízenými je­jich pachatelů či osnovatelů. Ptáme se Vás proto: Byli jste o těchto činech informováni? Chceme vě­řit, že nikoli předem; jistě jste se však o nich do­zvěděli dodatečně. Žádáme Vás o vyjádření k celé věci a o její veřejné projednání.

dr. Ladislav Hejdánek, Marta Kubišová , dr. Jaroslav Šabata mluvčí Charty 77

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, za správnost: Petr Uhl

Přílohy: Sdělení č. 7 a č. 11 Výboru na obranu ne­spravedlivě stíhaných.2

^ na, f. úv ksč – Gustáv Husák, neuspořádáno. – Strojopis, prvopis s vlastnoručními podpisy.

1 Na pokyn policie dopravila Pohřební služba ke dveřím bytu historika Karla Bartoška rakev s nápisem Karel Bartošek právě v době, kdy jeho děti přicházely ze školy. Podobnou nevkusnou nehoráznost zorganizovala v roce 1977 StB manželům Šilhánovým, když zřízenci Pohřební služby přišli pro mrtvolu Věnka Šilhána, který byl v té době na chalupě a těšil se pevnému zdraví.

2 Viz Sdělení VONS č. 7, 23. května 1978; Informace o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 7, s. 3-4; Otevřený dopis Ivana Medka, tamtéž, s. 4-5; SděleníVONS č. 11, tam­též, s. 14-15.

Plné znění: In: Informace o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 7, s. 17-18 • Charta 77. Rok 1978. Samizdatový sborník, s. 65.