Strojový, zatím neredigovaný přepis

====================
doc01938220171128182345_001.jpg
====================
Filosofie a theologie PRIPRAVNA STUDE è. 1. 11130 9 1950

====================
doc01938220171128182345_002.jpg
====================
Prepsáno Philosophia christiana Část 1. 1959-60 § 51.-55. (m. 32-37) vr

====================
doc01938420171128182422_001.jpg
====================
Filosofie a theologie (13.1X. 50 Prípravná studie à to Starta рошели theologii Jade filosof: Jeg wespene oben: nebot és mire rèiei folosifre & theologii? Boravadni portan, filosofie odmítala theslo бланасий qui pro atévisums; theologre se par marile proráral, Ede pon mere plosofserého ricamorého poznání. a ruber 0 du a / Ja eriem schérim & sinjal predpokladu proto mohn zût taré fizzm müèrem, sa pingen дробно cilem: Jaro vèrſéi földrif eher pisi se webs soldrich aber poloroserého stanovida mes positionibs theologis. Jenom prèvrizené, se priſtom niele nehodlám upadurnt & ponížení von milon holarshein) The Predpokladem nešcho soumání jest, re(theologié rozumime (préné tal pars fuldroſſe) lids con disciplian, lododen! vſhon, waskon édenost, rterà samo v sobe nemá a nemuže d'mesumé and 8 mit porvèsemí a Eserá proto nejen aire, all přáms musi být oterrena florofièré Eritree 4 1 1 (Obyblé portions desſenice (zerzeti ) fole theologie ſahrungé v sobè & t.ev. "Creständion» folrossis To je onem elha, Eterá se voz morn muſi sypustil lime, je po vintèni priprané náhle (rdánlivě náhle) theolog prestane 54 theils gen (at is on hal pertane péral auto me) à prejace na posice plisosve, день a driem a o'takovém prípade filoſofie muß mérreständké, aprétés méré protitestanté (tzt Y

====================
doc01940720171128184246_001.jpg
====================
Filosofie a theologie (13.11 50 Prípravná studie à to 1 theologii gars filosof: teg wespene otarta o pomire рошени obin: onebot es mire rici folosifre o the stagi? Doravadas postag, filosofie odmítala theslo qui paro atavisums; theologre se par mazile proráral, Ede pon mere pilosofserého a riber rozumorého poznání. бланасий R Ja'oriem zeházím & purjel předpokladu proto mohen just také profe mèrem, la vinje гробно eilem: pars vèšiei. Jaro vénſéi filosof cher piéi se webs poloroserého Manorida nes positionibs theologin. He yenru privriene, ce pristom nijär nehodlám tepaduont & ponížení von miler ſolarſſi.) f or Predpokladem našeho soumání jpest, re (theolagin rimmime (práné tal pars fuldroſe) lidston dissipliam, lidst, whon, waskon édumiſt, rtera saman v sobe nemá a nemure d'mesmí а mit poměrem Eterá proto nejen muže, ale primo musi byt oberiena ploroféré restee 8 اس a (polé position deſſenice (pozel for theolog ) ſahrungſ & sobe & Lev. "Ereständion" folroprie Tige driem alba, Etherá se volg moon mun ye Ялеча! под сшит symestil tim, je po vuitèné príprané náhle Sushil (rdánlivě nálice) theolog prestane 54 theils gem (at is on hal přestane péral auto me) à prejace na prsice plisopve. дели a a siem r takovém prípade filosisie mag neriestande, May and & agrotis mire protitiestanté (It r

====================
doc01940720171128184246_002.jpg
====================
rdánlivé a na promí pobled yeházející kiertändiſch prinesſu Jch bermimu). а miéragééé Vinland a Lof se you theologii: chre bish Huſebuień Ageveni. To quartier ruamená to interpretem troligrého poselství a major také znám divine (nebot men's theologie verávislé na sirin, na nějaké církvi, v har tado távislost nem intra promí ra promí a absolutné rávar ma) . Theologierà interpretace samon von practaton spočívá intols & rourfem, more vidstövám biblerjch resp. dogma. werth them. Abyshon tomen Yurávnd porrMild, polſopen. & бладша 2musicme srovnal a R مه 7 Fare Florise uriluge Mlade / a édunort, romanièo interpretan; právé har paro (2 posledn) theologre, have fied rebe pradaned a whol interpretace vešdéré Inteènosti. Ratio vial es theols que tar évai tim a yeu him, àe vater preluge Wevení, h. g. pracuje na tom, aly veiterá lidská práce five tim & therretéré, peroperé pomal in, Glo urázáno varo rtytečné, prémio Modlivé pro vira (Itera volvaa нийте бk порожайни изнавлини, цит jenim rjevení); ration деньги едений ologie je prèmèdiena, že nechua pras дио r * Julet da o wote d élové En Je úplué co Co dale the 8

====================
doc01940720171128184246_003.jpg
====================
8 E 3 ваrе а pouse a vý' hradué ve zpeveni filosof naproti town case pomat Intéè nost a J.J. 7. také mit a rete po mém / The Plaster wire 1 na vlasken dédi reality; nechce Filos of sám suduge reality ; oparoval eisí these o realité 5t to fly there salviené na zeven. Filosofia зрелеш tim a plosipe muni onem reality, interpretonal se Woń od pouhét vett; od interpretuse tak, że po utaruge 9% срошая Jednar y perspective cellu peropertine dých Hartwich, so lorifieIch pose. а заная v по 1.7. To, co frem se rekl, nernamená orien virurar, re filosofie vynoruje zeven', to se je nutné iqnoruje me proto, aulad protièce je plosopor. a prisire o mi plati to, es gém právè rell. I filosofie (galère filorope) muže být dużebnień weren'; pro sofie mlan oriem radeds o pranded, en с var o jejím dovniken suamená totér co Wenen (allthera зает oderfor, hef zjevenin tamená to viar, se filosofie stoſu shurbach prands a serene Vinal ver theologie. Домак жёо Pomat vico mamená to, o čem ne négar sime, rovernal a pochopit & sinvislosti s dosavadním vým rédèmim,

====================
doc01940720171128184246_004.jpg
====================
4. 9. Gizsmi soxy @ dosavad na'm ur suá Jizen plory min Dateinishi. Nies norého, ecclàt nenelze "pomal", ruámého, nebot pomámi, raèalé pomání, je poilé a nikoli nálada nemi ho j vée, Exerá nám zuschání na myſel, sterà supuse & naše uredome & reed, netušeného 300 & Ma Mlad rýber my vědonsé pirohásíme abshom or pros Conmali. To znamená, re ham, role wir pornánáme, ye nám nageky nějalt pigment dán, a ten posou my během pirmé in uprèsümseme (tim, że na jeho sà_ bal Pladé torime repruzièçõi sonce, so mir jej račlennjeme do minst which ar ngödröſlh souvislosti). K tomuto pojmovému párladu rak nedochá sime pománím, sbré qu're jarri "vrou" : & at už nás náladon napadne nebo Jeg máme od něhoho jiného, my se & dané chvili, by prináváme, po lehneme na to že tento jeste nejamſ a neprem! rudiment driveden nosnost, potřebuon E naſemm { патети pornán. A je seminte dulerité, Je tenho pojmon rudiment není нико náhody', wym ohakem (bir leda svou formon), se nem ber vrtalen. ге поглави رمد

====================
doc01940720171128184246_005.jpg
====================
8 8 S De Internosti. net j'aim o n and re verrnirá porade at Dupod vuèqšim klarem Les mirt primo, at neprimo pico pro près yer (lidd ;) 0 Duteènosti. Z toho zplýva, je r realité, le Diuteinishi se ain pilosofie nemire dishel yen racionáln yen tagrez, z'bir re musi poèitat your útorem, flarem reality, rters ye tricha poládal především pralwal, è dnem. Poſel reality nem' poulton Wroblem polorowse it proto, protie realita sama nem výrobrem rimm приме Proto je realita v зажели стови (towi Whledem & orruben námi poraného), rontingentní, s. 7. verahrantelná tere plyten do našeho pomání. Proto nem také rádné patention methods, Eterá by nám universálué parnedrals bom teality, Art gal se dovedes 2 o realité reshus, rýber máme poure 1 foo Method, Jar bliže pomat nees, es o čem ser vime, ur castéèné máme v čem se realita ur utázala, far se projevila, objevila, odhalita: Moren perla. & jistém ne smyslu právě tak, jako отрави na zjerem vesteré reality tohoto ondta musi polosofie viéráral & na zeven

====================
doc01940720171128184246_006.jpg
====================
6 Bid. Filosofie se nemuže dostat ràdmými methodami I saméam Meren's protièe se nemuèe dostat rädſsui 'methodani ani épochopouhé realite hmotné. Ale pon-li jednon ir filossи fir predloren, these, Meré (ndane) pron saloženy na zeren, per rein filosofie nicidy nebude pristupoval Jaro r principum, whir leda jako 3 duspiraci a r vodiden. Folospelé principy nemohon 54 mickey syevovázy; by toorí élověk vým komumem на na rrouste, da uneson starbu liddého vědèmi. a filosof a Egroli hotov je odlonits, strhnouti a staret phoon na nových rákladech (má-lo paré nove mbit finar b nemělo myslu stetoral Harin stavba). 7 ( Filoſofie uniluxe by prance, Meré Varor to pranc zeven pron rátta. dem i predmetem theologie, uvest nigar do Vitelligibilen, formantel ne souvislosti se võim time time, as dorad со то жеке o wèté a éloveran. To ruamená, re ronfrontuge obah weven Jedvar se Iudei noch (realston), Jeduar se srfmi povrcemi. To nernamená, se трий ле & &

====================
doc01940720171128184246_007.jpg
====================
8 X care sa Earden cen ystačit se mými posicemi anebo re care stranent trans cendentní zerem do Питашение satirt tohoto meta. haspar; právé har faro Pardé nové flosoferé pomání je ind rávací prous ron Wehrnich filosofieIch prinsipu a predpokladu, Eeri poraždém neúspěchu (i úspěchen) sunsegn ev 24 rontrolovány a opravovány és doronce zmenonang sa giné, pravé tar, aus ještě nadmíru vice Je jebním ramenem dovedon - W se otévrit v'nevidim раковат зрелет! shu plotselſch posſe, и se ma Filosofera interpretaxe zeven onem shops na ne rolira predportadech. Jedním z těchto predpokladu 8 gest, re he glo weren' routingentin (routsingener dizi folosipe I mimo samo seven), fire (ano právě proto qe mire mit) me Auslear a a sus supl pro Jutec nost. A plosofie usiluje interpretoral tako, bit redurstrannon souvislost na párladé du Mladuélie pochopení far Intečnosti samy, tar v dustedru a stop here we remí ve Iutečnosti ranechává.

====================
doc01940720171128184246_008.jpg
====================
고 V tomto a v rádném géném əmzolu case filosofie chápal fer souvislost seven & tiimho rétem immanence à setrvačnosti. Ale tarto usiluge o tarovon interpretacd reality, Merá je otearena kontingenes sferen; he har, stera je nechána uprostved reality misto zjevem, Exeré by par paraземет dila na jeho úroven, nýbré har, in дево are it I realité, v pochopení reality nechává otevrené místo stopám rijesamotné vení. 8 и tom, Ficoussié que předersim & Haurren von violish & persperwog daného celku. Vrou le of reation arejen v jejr danosti, v te daurth para gest, u/bre rich Ir i v prim 4 podlám v tom, fará má fift, & dom, I'écnun Je uriena. Eyse, úkol, určení, poЧире, лабет, sám to nemí rahrnuto jaro cant do reality paro celku (t. y. prèater naplném tohoto poslání némí dán réalité immanentně, takže by staillo aby se "rároder" "rowvinal"), übre prani celá realita ve mé existener Je rahrunka do défin eine Brich, degru starby a ruska Fraton Briho, Eseré není z tohoto weta do = nerowign se se rárodrn immanentinho tomuto sootu); to лико Je prana & &

====================
doc01940720171128184246_009.jpg
====================
8 Inteonat, to je pray celer. aby var filosofie mohla tarový' mho Phu sobem pogmont celed v tomto myeln, mus offit s gorde, Meré yn to dovoli. To ruamena predevſim, re rroutrotage nomin a dosah dosavadních porde, a gron-to ормати správné, ce v gzich inter sich interpretur. je Neamu't resp. stopy zjevení). Vede-l обору зрени poter porns o interpretacs E cils, yeon him dané filoropéré posice reduar potorrenz, utorreny a utorseny a rároven taré alhy posaren, prohlouben; gesuch mormorl илити je ugen ověřena, ubré rároveň posílena, puotiena. 9 I'm a h Theologie naproti tomu drží mé na zeren ralorené these v distanci proti metu, proti thesim video m 8 tropem; par rečens, veškeré pomásé prohlaſuje form spusobem doronce rust шали na pitſimán V ne pusobici ve Proto hledi vès réré Zurich souvislosti somn, frear with se nemohla Yohrshali, radio s ostatním profánním router sem radikálne pretrhat. Tim solch Zège r warrénéum orruan theols grezſah poſnem a thesi, Eterý je stále née distancovány od vešterſch profännille rontextu nativa har prételne poa

====================
doc01940720171128184246_010.jpg
====================
10 valy rulhèré terminologie. net't pilosope, плавиа riechua theologie by ur davus Thouſtla vou cestu jaro -ayry's - nábrendrá, einrevni liturque, It idros ver la, yen je wrieur te br holuzebným úkouum. Protive var for losofie soon neustálon Froivvoch fedvar obnovuje mysl proyum, Eten ze деоргий finar pomalu stráci, jeduar j mêm a lonečně protože také tosrd pogmy nove rasahugień oblast, création theologii, proti nimur besl be therlagie musi vèyar ohradit а вечачиік providá smysl a mus жиров leurona hloubra do theologverého myšlem a theologie rich thesí a Insob tar, re theologue ise mými al theseni je stále suron sama sobe problémem. I toje sama tenduje r Magnaci, mèvèí moené pronназнает df (at vannt zucha, at murenoſti tohoto wete, at ostré a mushutné poduit filosoferé) nak nedopouštějí, aby mohla usurat. the obyde se tedy theo logre 12 podlstatných důvodů bee filosofie, r pistém slova myslu je jegém pendantem, &' Ede je rove лине ако de Vi & &

====================
doc01940720171128184246_011.jpg
====================
8 { & wrèstém smyslu nadrarena (father, shledisa pilosoperého ergo problématiez nebo alespoù hak i ve ràndones versforace - na ralladà dayſal solosofverſel posie oriem, 1 Egr verif race tarového typu suamena na paroven ron frontacs vlastních filosofregiah porde se Inteèniti Contingenteni a vE kafral &n prontace je vez priſerslosti a filosofia pardmo noſh" quiſivan on päritérstick - Ere visi techto pinie). srvostui UntRatleque ne the druhé strané filoste Ye v us. tavièném neberpeer, res stopy werein interpretuge & vrumanentin souvisloſti věcí, A motem a naopar, re ve Intečnosti sumanentní souvislost prohlásí sa shope weren', ergo норм зелен souvislost transcendentua shimlo следен і ряти роши кийге ђК proti tomu být polehlivon stráès Jedind therls. que. A har air filosofie (trana, "Prestandre" plorofie") se nesbyfore her theologier ne jars me autorsty, wbre jaro trárique cistoty tiblik ré poèsti, prespravonatelce cesty prevení na tento wet – i do idrota foloſofien 13. IX. 50 BASTELNUOMON

====================
doc01940820171128184425_001.jpg
====================
11132 THEOLOGIE A FILOSOFIE PŘÍPRAVNÁ STUDIE 8.2. 9 1950

====================
doc01940820171128184425_002.jpg
====================
Prepsáno. Philosophia christiana Část 1. 1959-60 56.-58. (v. 38–40) مهم 2: 11

====================
doc01940820171128184425_003.jpg
====================
THEOLOGIE A FILOSOFIE Příravná studie č. II. 17.950 Theologie a a zjevení. Offenbarung als Grund und Gegenstand der Theologie /S. 5./ ... Darum ist Offenbarung nicht nur Inhalt, sondern zugleich Grund aller Theologie.... /S. 27./ /Emil Brunner: Philosophie und Offenbarung./ Theologie je systém, je určitá myšlenková soustava; a jako taková nemůže mít methodický kontakt se zjevením, o němž platí, že není z tohoto světa. Zjevení není a nemůže být předmětem theologie tak, jako je příroda předmětem vědy; ba ani tak, jako jsou události předmětem historického studia. Není vůbec methodického přístupu k zjevení, nýbrž zjevení budto jest platí, událo se, stalo se/ anebo není; a není-li, žádným lidským prostředkem je nelze nade monstrovat. Zjevení pak jest světlo, jest jistota: proto tam, kde jest, není už ani potřebno ani možno nějaké hlubší, širší poznání, neboť poznání tápe tmou, zatím co zjevení činí poznání zbytečným./Tomu jest ovšem třeba rozumět tak: nikoli že by "zjevený přírodní zákon měl vyšší noetickou kvalitu než zákon pouze poznaný, nýbrž jest oblast poznání a oblast zjevení, a přírodní zákon ku př. patří do první z nich./ Stane-li se zjevení, nevybírá si z lidí pouze theology; naopak, na jejich situaci se v tomto smyslu ne ohlíží. Pak ovšem může být člověk pastýřem, theologem nebo filosofem, a je-li mu rozkázáno, aby oznamoval řeč Hospodinovu, užívá terminologie patýřské, theologické nebo filosofické. Nejen tedy, že theologie nemá specifických method, jak by přistupovala k zjevení neboť takových method zádadně není/, nýbrž ani její vyjadřovací materiál není výhradně určen k zvěstování zjevení. Nemá-li ovšem theologie zaručeného methodického přístupu k zjevení, má naproti tomu přístup ke každému historicky danému lidskému projevu, který zjevení a zvěst oval a oznamoval. Už tím se však omezuje pole zkoumání nutně jen na takové zjevení /ovšem nepřímo/, jehož oznámení a zvěstování ostatním lidem by lo nařízeno samotným Hospodinem, t.j. na zjevení určené širšímu okruhu/ik když se může bezprostředně týkat jen osoby, k níže se stalo/. Tím je dáno hned několik věcí. Především, že theologie nemá a nemůže mít za svůj bezprostřední předmět samo zjevení, nýbrž že zjevení může být teprve konečným cílem theologického poznání k této možnosti se ještě vrátím/, zatím co bezprostředním předmětem theologie je lidské zvěstování obsahu zjevení a tedy zvěstování všelijak smíšené s lidskými předpoklady a s lidským pojetím, což všechno pramení většinou jinde než ze zjevení. Znemená to, že mezi prvními theologickými úkoly stojí především potřeba, rozeznat zda jde vůbec o zjevení/o pravé zjevení a hned dále potřeba rozsouzení a rozlišení mezi samotným jádrem takového zvěstování, jímž jest samo zjevení, a mezi všelijakými periferními příměsky, danými situací a osobou. Za druhé jest patrno, že pro kontingentní charakter zjevení nemůže theologie docílit postižení obecného rázu, aniž by omylem zaměnila cíl svého úsilí. Protože zjevení je v neoddělitelné a bezprostřední souvislosti s konkretní událostí /resp. s konkretnimi událostmi/, hrozí theologii ustavičné nebezpečí, že zamění prvky, náležející podmínkám, předpokladům a okolnostem zjevení, za prvky zjevení samotného. Tento blud je nevyhnutelný té tam, kde se theologie pokouší stanovit obecnou strukturu, obecné formy obsahu zjevení. Poněvadž však theologie nemá jiných prostředků methodických, které by byly její vlastní a jimiž by mohla pravdy zjevení uvádět ve spojitost a

====================
doc01940820171128184425_004.jpg
====================
C. 2 v soustavu /neboť podobných method vůbec nenf/, je třeba uzavřít, že tvrzení, jakoby zjevení bylo předmětem theologie, je zjevně my 1né. Theologie může stát na zjevení neboli vycházet ze zjevení ovšem alespoň fakticky, není-li to možné methodisky. Ale potom právě ztrácí theologie ono výhradní postavení, neboť také filosofie může takto stát na zjevení nebo z něho fakticky vycházet. Brunnerova definice theologie je ostatně už proto ne správná, že se neubrání určitému dualismu ontologickému, totiž rozlišení na tento existující svět a na oblast Boží, která se prolamuje ve zjevení do tohoto světa (pojetí ostatně nikoli výhradně, Brunnerovo/. Z toho vyplývá /nebot je to v tom ukryto, zahrnuto/, že i když to není v silách lidských - neboť člověk ví o druhé, božské oblasti výhradné ze zjevení - přece jen zásadně je možno hovořit o oblasti Božské ve smyslu ontologickém, t.j. že jest, jaká jest a jaké jsou v ní ukryty souvislosti. Poněvadž jest však the logie nucena držet příkrou distanci mezi touto božskou sférou a existujícím světem, dovoluje jí to předpokládat určitou setrvačnost, stabilitu, neměnnost božského řádu, božské struktury oné sféry, a ocitá se tak v rozporu s jinou svou thesí, že patří k samotné přirozenosti Boží, že se ke světu a k člověku ustavičně sklání ve své milosti, tedy že je v pohybu k člověku a k celému jeho sekulárnímu, hmotnému kosmu. Kromě toho je takovýmto způsobem theologie vedena k vytváření významového úhrau vlastních thesí, který je celkem sám pro sebe a bez intencionálných vztahů k tomuto světu, amrá máma s nímž jej pojí pouze souvislosti genetické a dogmatické svět" jako dogmatický pojem, nikoli a nikdy jako konkretní, učleněná realita/. Odt ud ovšem pochází to, že k theologii neexistuje příslušná praktická disciplina, čili jinými slovy, že theologie nemíří do tohoto světa, nýbrž naopak z něho ven. The se, že každý křesťan je theologem a že theologická theorie je zároveň theologickou praxí, jen potvrzuje skutečnost, že oblast theologie a víry je tu odtržena od oblasti světa a že hranice je dokonce vedena prostředkem člověka, tak že člověk je potom jednak občan a jednak křesťan, ale nemůže být křesťanem jakožto občan a abčanem jakožto křesťan. K tomuto poměru theologie a víry/ k světu se budeme zabývat ještě ve zvláštní kapitole. Výsledkem tohoto zkoumání jest tedy především toto: Theologie nemá bezprostředního a zaručeného a tedy ani methodického přístupu k zjevení, a proto zjevení nemůže být jejím bezprostředním předmětem. Zjevení nemůže však být ani konečným mod cílem theologického poznání, nabot ve své kontingenci je nerozlučně spjato s časem a se situací, a za druhé protože nemá vlastní ont ické existence. Pakliže theologie ze zjevení vychází, může tak činit pouze fakticky /kontingentné a nikoli methodicky; tedy nikoli jakožto theologie. 17. IX. 50

====================
doc01940820171128184425_005.jpg
====================
1 10325 Lut Filosofie theo lapse a hedorsseen! Roncept püspinka r Sonorry'm padesá Wnám. 9 Kriten 1952

====================
doc01940820171128184425_006.jpg
====================
1 Filosofie a theologie. /Prof.dru Jos.Boh. Součkovi./ Zdroje diferencí mezi filosofií a theologií spadají do rozličnýbh oblastí a rozličných úrovní. Jestliže si však otázku vztahu mezi obéma disciplinami chceme postavit jako otázku po tom, co je základem a nejpůvodnějším zdrojem jejich vzájemné distance, činíme tak ve zřetelném védomí možnosti, že dojdeme k výsledku negativnímu. Postavením otázky nikterak tedy nechceme předběžné sugerovat ani rámcový charakter hledaného řešení. Jde nám tedy o zjištění, je-li distance mezi filosofií a theologií zásadní a podstatná, a za druhé, čím je založena. Přitom je již formou pojednání vyloučena možnost vyčerpávající soustavnosti; naproti tomu tím spíše se nábízí příležitost k diskusi. Mezi theologií a filosofií se existuje jeden rozdíl dosti nápadný, abychom u něho mohli začít se svým zkoumáním. V jistém smyslu obě dis cipliny usilují o postižení pravé povahy situace, v níž je svět a člo věk. Zatím však, co pro filosofii je toto úsilí ústředním motivem veš keré její práce, pro theologii je pouze důsledkem, který však je moti vován jinak. Nenecháme-li se zmýlit předběžnou formulací, hovořící o postižení pravé povahy situace jakoby o čistě theoretické záležitosti/zatím co úmyslem bylo jen pro začátek se vyhnout problémům aktivismu/, pak uvidíme před sebou fakt, který pro theologii je na př. dostatečným důvodem k tomu, aby filosofii přisoudila podstatnou imanent nost veškerého jejího počínání. Podle toho stručně vyjádřeno, filo sofie vychází z dané situace, kdežto theologie k né míří. Smysl filosofické práce je dán filosofickou posicí; je imanentní filosofickému úmyslu. Theologie však smysl svého přístupu k člověku a ke světu neodvozuje ze své základní struktury, ze svých posic, nýbrž vidí jej jak své určení, poslání, povolání. Theologie je theistická, filosofie však anthropistická/ne-li pragmat istická/. V tomto pojetí musí theologie svou práci ustavičně kontrolovat normou, která je mimo ni a nad ní, kdežto filosofie jen rozvíjí to, u čeho nasadila, v čem na počátTh. ~ sol. 30; 22. ku zakotvila.CXOAO V 8 Aarn Dubey Když však bedlivě ohledáme uvedený rozdíl, ukáže se nám jeho stano-

====================
doc01940820171128184425_007.jpg
====================
sil Bylots fah. věcné, nýbrž především funkčné. Vy loučíme-li pojetí objektivistická,

====================
doc01940820171128184425_008.jpg
====================
2 3 ti antickému pojetí vidí Boha jako skloněného k člověku resp. vždy znovu se k nému sklánějícího. Přece však Bůh tu není pro člověka, nýbrž člověk pro Boha; a je-li Bůh pro člověka, tedy jen aby člověk byl vskutku a nejposledné ji pro Boha člověk, Filosofie ovšem se nesmí zdráhat uznat, že lidskost nikterak nemiže být zdrojem a centrem ko smu. Také filosofie, uzná-li transcendent. no, musí je v posledu učinit alfou i omegou všech věcí. Ontologicky tedy není nutného rozdílu mezi filosofií a theologií. Rozlišnost methody obou disciplin je však neobyčejně vážná a podstatná. 1000331-69 331-23* VOLGER IGeniowe Wikobrod но и сколо иyw 31 Y 303600YSKY KALM WAHYBZKENO BBOMAZIO

====================
doc01940820171128184425_009.jpg
====================
Zdroje diferencí mezi filosofií a theologif spadají de rozličných oblastí a rozličných úrovní. Jestliže si však etázku vztahu mezi oběma disciplinami chceme postavit jako otázku po tom, co je základem a nejpůvodnějším zdrojem jejich vzájemné distance, činíme tak ve zřetelném vědomí me žnesti, že dojdeme k výsledku negativnímu. Pestavením otázky nikterak tedy nechceme předběžně sugerevat ani rámcový charakter hledaného řešení. Jde nám zjištění, je-li distance mezi filosofií a theologif zásadní a podstatná, a za druhé, čím je založena. Přitom je již formou pojednání vyloučena možnost vyčerpávající soustavnosti; naproti tomu tím spíše se nabízí příležitost k diskusi. Mezi theologií a filosofif existuje jeden rozdíl desti nápadný, abychom u něho mohli začít se svým zkoumáním. V jistém smyslu obě discipliny usilují o postižení pravé povahy situace, v níž je svět a člověk. Zatím však, ce pro filosofii je tete úsilí ústředním motivem veškeré její práce, pre theologii je pouze důsledkem, který však je motivován jinak. Nenecháme-li se zmýlit předběžnou formulací, hovořící postižení pravé povahy situace jakoby čistě theoretické záležitosti /zatím co úmyslem bylo jen pro začátek se vyhne ut problémům aktivismu/, pak uvidíme před sebou fakt, který pre theelegii je na př. dostatečným důvedem k tomu, aby filosofii přisoudila podstatnou imanentnost veškerého jejfhe počínání. Podle toho stručně vyjádřene, filosofie vychází z dané situace, kdežte theelegie k ní míří. Smy sl file sefické práce je dán filosofickou posicí; je imanentní filesofickému úmyslu. Theologie však smysl svého přístupu k člověku a ke světu needvezuje ze své základní struktury, ze svých pesic, nýbrž vidí jej jako své určení, poslání, povelání. Theologie je theistická, filesofie však anthropistic-

====================
doc01940820171128184425_010.jpg
====================
ká /ne-li pragmatistická/. V tomto pojetí musí theologie svou práci ustavičně kontrolovat normou, která je mimo ni a nad ní, kdežto filosofie jen rozvíjí to, u čeho na sadila, v čem na počátku zakotvila. Když však bedlivě ohledáme uvedený rozdfl, ukáže se nám jeho stanovení značně problematickým. Především proto, že skutečnost filosofie je tu skreslena v grima su jednoho typu filosofické autostylisace, předpokládajícíhe revnítke mezi filosofií a rozvíjením vnitřních možností a dane stí imanentního rozumu /ducha/. Zároveň i proto, že se filosofii zásadné přiznává - mylně-možnost nějakého přirozeného začátku. Na druhé straně je problém zjednodušen, mluví-li se . transcendentním charakteru poslání theologie, nejen proto, že také poslání filosofie má charakter neméně transcendentní, nýbrž především pro nevyjasněnest pevahy samet né transcendent ní normy resp. transcendent ní skutečnosti vůbec. Jdeme-li však hlouběji, najdeme základ rezdílu mezi filesefií a theelegií ne už v rozdílu mezi imanencí a napětím transcendence, nýbrž v rozličném pojetí člověka. A te rezličném nikoli snad peuze věcně, nýbrž především funkčně. Vyloučíme-li pojetí objektivistická, pragmatistická, pak anthropismus filosofický se projeví po výtce tím, že z lidské posice vychází a k ní se v posledu vrací. The elogii je však člověk cosi jako střední člen: není ze sebe, sebe v posledu neurčuje, k sobě necílí. Avšak ani tu ještě nejsme u kořene. Filosofie bude požadovat na theelegii záruku toho, že poslední lidské určení, které člověku ovšem není imanentní, není mu vnější, cizí, lhe stejné, ba snad i nepřátelské. Sama pak filosofie se už v některých historických typech definitivně rozloučila s úsilím vidět lidskou posici, z níž vychází, a

====================
doc01940820171128184425_011.jpg
====================
1 tu, k níž cílí, jako podstatně tutéž. Člověk je tver podstatné historický a jeho podstatu nelze hledat v pozadí hús dějinných změn. Anthropická orientace filosofie přestala už znamenat imanenci lidství. Rozhodující otázkou není, co je člověk, nýbrž, ce je pravý člověk resp. ce je to pravé pre člověka. Anthropismus filosofie je pe výtce vyjádřen právě v tom: pre člověka. Nejde o pravé o sobě, které by mohlo být lhostejné k osudům lidským a které i člověku by byle cizí. Pravé je tu filesefií reklamováno jako podstatně lidské. Ani theologie ovšem nikterak nechce tvrdit, že transcendentní skutečnost je člověkú cizí. Křesťanství právě proti antickému pojetí vidí Boha jako skleněného k člověku resp. vždy znovu se k němu sklánějícího. Přece však Bůh tu není pre člověka, nýbrž člověk pro Boha; a je-li Bůh pro člověka, tedy, jen aby člověk byl vskutku a nejposledněji pre Boha. Filosofie ovšem se nesmí zdráhat uznat, že člověk, lidskest nikterak nemůže být zdrojem a centrem kesmu. Také filosofie, uzná-li transcendent ne, musí je v posledu učinit alfou i omegou všech věcí. Ontologicky není nutného rozdílu mezi filosofií a theologií. Rozliš nest methody obou disciplin je však neobyčejně vážná a podstatná. /Původně koncipováno jako příspěvek de sborníku k Součkovým padesátinám; nedekenčeno. Psáno na počátku května 1952/

====================
Scan0636.jpg
====================
10324 LVH: Theologie a folosipe рестре Torna'malay Vorner Сложнее 1952

====================
Scan0637.jpg
====================
O Vrolat Pardá жи а дела v sobe Filosofie mestapé a nemuse stát proti therlagiin а Ven a ſer & trode filer frelſel. Väätzt Sammeln taková filosofie nemá vuitèré opary samé proti komen, abſ se stala dansion poré ustaveného rámèrn theologického. T.7. Theologie di dae dinede filosofie pomil, ale porede si pommil, & podstate pérdé filosofie. Tha les list bede filiasie gotten– venu proti theologie, Mini mit oporn о пове 2 1.4. fer v рато nebledé & in – in Sozi fie 1 де proti thelagsi, res parti tomen, de therlogie opírá qui seslužebuirál in filosofie. A far a far viäclikne, že podlemi meri filorshon therligié. 9 earof rosporn meri/ neelen, بر مدمن مع Je o mistech, serà gain sa hranicemi. obon. Nejde bech bedf porleden, posice theoretièré (theologièré às solverfraké), ne co blubinho, tápadnèſto, Pola Anebo alfon lá notil d. V nýbré Jole õiho, podstatné põiko. Jou. so étovèk lihne z nécemm dorkonalémen», l. 7. dokonanému, uravřenémum, céle dosar vonden, 1.7. zu-li jeho poslámisi mèèche dosáhnout, ne co votělal, eztroudt, estavit (or být nesim urlaven) rda Rones koncu je étorék прево коло, со даж с воля N رماسة rode jeu o cárul, resp. o امل omegon со с жни да полевато поки Co stätten, sola 2 2. XII. 52

====================
Scan0638.jpg
====================
O C éloved potrebuje 1 má néfach mimolesma' ne sebe mé poslám èr me ملة dloe kahal je-li li sám sobě Jedin'n garan stucsona definicé» bherlogre zaken reflexe vinz (rem reflexe nac véton) virg sobie portikuge färt nesam nesamostatuorli. theoloquélel pirie paro quisie theoretielka, 1.7. sárovénn farl, de theologie filinohre vollvörl se чистте раша sobě od sama ain proti solien für protavit. Illating tem saraf pordile röporn muesi 2 arantem. nine i myslenien, путвейли pea tvortem. V kom obème pest bledati bloub. Theologie, дел existoval. rez. Je 2 2 2. XII. 52 matérià lnian i سه nemůže. ресено, var Proti vire se obykle staví jieun sare Jako garant silkschrènosti. Ale to je alzbe, nebot ani in theologie. komen existoval. a je fartem commun That ein gu nemère ber tr farl refare Jeho zásahn. goto tiek filwersie ich berei? yeto Peotun 2 Je had, élovětrem resp had gels Jedine nad celým معک ne. quchronion работала zahrnute à vira. Proto theologie tom außlen be 5 byla legitimen partio foldersrakon. žádá-li si theologie pro sebe autonomie rez. zamishatursti porti foli für, par to mure bit вк дни tar, se 23. XII. 52

====================
Scan0639.jpg
====================
; } C ! zchází s predpokladen (ar fatte?), se lids, rivit Jadi – heap lindin. со жеш! nemí т'ка раша Je Zálne preschension, l. z. ammo, qui partir loddrého bloedzen (ani z'konen. его idosta. naruská stärka, kola je mine اسلمان سل něco vèlo dalšího, reflektovati na свои на zkon, Vence Ronan theologie zu uneena pied meri élové kem pokládali, re existahl a méri absolatré Deutérnisti, reg. Rüben, není sám Rule, .. Co dushooniks) Vai orien ale érnem. Je to make öde, / co je jeho да Co Peters je àlovèden besprostredne blirken, tahrka rterz je integrálu sinäästch ärn, Boha (– mübert), 1 ilovè ra neco jiného nie ne plaste aktivite. vira Je to vira élověkova. verèsèi zu Bruke. مسلم قصم مرا 1 ale je Boha, заело уже в зави, zen sa lagie mire who predpokladu par theexistoval. Segui' fale m lai Je celorèden dostupné tento fart nám, zornait je Inteänoch? proè zu entisen pinnedpokla badonéum Gredpokladen mirto, pristupné. Ne-li, Co dem? vede? Ze Je 2 népatémum ovèrem? Dorien theologie tento porns менивее dei pädston. na tento zit, nebot vole opět o portulál folienanthropocentrisen. pièrého au 2 3. XII. 52 ه الله те ale élévèd; C öde bond, -

====================
Scan0640.jpg
====================
la. 2 Když však bedlivě ohledáme rozdíl, který jsme uvedli, ukáže se nám jeho stanovení značně problematickým. Především proto, že skutečnost filosofie je tu skreslena v grima su jednoho typu filosofické autostylisace /na př. Hegelovské/, předpokládající rovnítko mezi filosofií a mezi rozvíjením vnitřních možností a danosti imanentní(Aurela) -mylne ho rozumu. Zároveň i proto, že se filosofii zásadně přiznává možnost nějakého přirozeného začátku, což je třeba radikálně odmítnout. Na druhé straně je problém zjednodušen, mluví-li se o transcendentnfm charakteru poslání theologie, nejen proto, že také poslání filosofie má charakter neméně transcendentní, nýbrž především pro nevyjasněnost povahy samotné transcendentní normy resp. transcendentní skutečnosti vůbec

====================
Scan0641.jpg
====================
FILOSOFI E A THEOLOGIE /Prof.dru Josefu Bohumilu Součkovi./ Zdroje diferencí mezi filosofií a theologif spadají do rozličných oblastí a rozličných úrovní. Jestliže si však otázku vztahu mezi oběma disciplinami chceme postavit jako otázku po tom, co je základem a nejpůvodnějším zdrojem jejich vzájemné distance, činíme tak ve zřetelném vědomí možnosti, že dojdeme k výsledku negativnímu. Postavením otázky nikterak tedy nechceme předběžně sugerovat ani rámcový charakter hledaného řešení. Již formou pojednání je vyloučena možnost vyčerpávající soustavnosti; tím spíše se nabízí příležitost k diskusi. c. 7/313 Mezi theologií a filosofií existuje jeden rozdíl dosti nápadný, aby chom u ného mohli začít se svým zkoumáním. V jistém smyslu obě discipliny usilují o postižení pravě povahy situace, v níž je svět a člověk. Zatím však, co pro filosofii je toto úsilí ústředním motivem veškeré její práce, pro theologii je pouze důsledkem, který je však motivován jinak. Nenecháme-li se zmýlit předběžnou formulací, hovořící o postižení pravé povahy situace jakoby o čistě theoretické záležitosti /zatím co úmyslem bylo jen se pro začátek vyhnout problémům aktivismu/, pak uvidíme před sebou fakt, který pro theologii je na př. dostatečným důvodem k tomu, aby filosofii přisoudila podstatnou imanentnost veškerého jejího počínání. Stručpodle toho, ně vyjádřeno, mayeme filosofie vychází z dané situace, kdežto theologie k ní míří. Smysl filosofické práce je dán filosofickou posicí; je imanentní filosofickému úmyslu. Theologie však smy sl svého přístupu k člověku a ke světu neodvozuje ze základní své struktury, ze svých posic, nýbrž vidí jej jako své poslání, určení, povolání. Theologie je theistická, filosofie však anthropistická /ne-li pragPootle Loho matistická/.V tomto)/theologickém/ pojetí theologie musí svou préci ustavičné kontrolovat normou, která je mimo ni a nad ní, kdežto filosofie jen rozvíjí to, u čeho nasadila, v čem na počátku zakotvi-