Tento text se zabývá podstatou loga, vycházeje z Hegelovy i Heideggerovy filosofie. Autor zkoumá etymologické a filosofické významy řeckého slova „logos“ a „legein“, které Heidegger spojuje s „sbíráním“ nebo „odkrýváním“. Zkoumá se, jak se bytí „ukazuje“ skrze jednotlivé jsoucnosti, a jak tyto jsoucnosti drží pohromadě. Důraz je kladen na to, že bytí se odkrývá skrze logos, který je nezbytný pro to, aby jsoucno bylo v celistvosti. Text také polemizuje s fenomenologií a zdůrazňuje, že proces odhalování bytí se děje nezávisle na lidské subjektivitě, přestože lidský logos je pro toto odhalení klíčový. Diskuse se dotýká Hegelovy představy o vládě logu (rozumu) v přírodě, dějinách a myšlení, přičemž autor naznačuje, že jde o myšlenkový experiment, nikoli o tvrzení o existenci univerzálního světového logu.