Tento záznam z přednášky Logika II z roku 1987 se zabývá pojmem primordiální události jako základní stavební jednotky reality. Referát navazuje na minulé diskuse a zavádí nový myšlenkový model, který není oddělitelný od nového způsobu myšlení. V protikladu k přírodovědě, která se zabývá imanentní skutečností, je logos chápán jako extramundánní skutečnost. Zásadní myšlenkou je, že nedělitelné není částice, ale nedělitelné kvantum dění – primordiální událost. Tato událost, na kterou nic nenavazuje, je jsoucnem, ale není zapojena do světa; je to mimosvětné jsoucno. Svět není samostatným jsoucnem, ale je vytvářen vzájemnými reakcemi událostí. Pro vznik světa je klíčová dostatečná „hustota“ primordiálních událostí, aby mohly reagovat. Závěr naznačuje, že tato primordiální událost je součástí „modulace“, nikoliv „nosné vlny“. Dále se řečník věnuje rozdílu mezi „ukazováním“ a „jevěním“ a roli logu v těchto procesech, přičemž zdůrazňuje novost své pozice.