Filosofie a moc [1960]

Pěstování filosofie má zajisté své materiální předpoklady: filosof musí být z něčeho živ a musí uživit i svou rodinu, ale potřebuje také dost času a klidu na studium a na přemýšlení; neobejde se bez časopisů a knih, ale ani bez kontaktu s jinými filosofy domácími i zahraničními. Neméně důležitý a možná důležitější je konkrétní zájem společnosti o to, aby filosofie byla pěstována. Nejde jen o to, že bez podobného zájmu nemá společnost důvodu pro to, aby k pěstování filosofie poskytovala prostředky; z dějin známe mnoho významných filosofů, kteří se museli živit něčím jiným než filosofováním. Filosofie se však může plně rozvinout a uplatnit jenom tam, kde od ní lidé něco čekají, kde si uvědomují, že a proč ji potřebují. Tento interes nefilosofů je jedním z hlavních stimulů myšlenkového úsilí filosofů. Nízká úroveň filosofické aktivity nebývá snad nikdy jednostranně zaviněna filosofy, ale přinejmenším stejně i nezájmem společnosti o skutečnou filosofii. Naproti tomu ve společnosti, která pociťuje potřebu důkladně fundované a aktivně působící filosofie, se vždycky najdou cesty, jak povolat schopnější a jak pozvednout filosofické myšlení na potřebnou úroveň. Ale odkud mohou nefilosofové vědět, k čemu filosofii potřebují a co od ní mají žádat?