Neurčitost a „dourčování“
Ukazuje se, že mnoha studentům (a jiným „zájemcům“) se plete „nepředmětnost“ s tzv. „neurčitostí“. Nepochybně to je nepravost, ale v čem vlastně spočívá? Nejlépe bude, když vyjdeme z běžného případu, kde se počítá jen s předmětností: výbuch unikajícího zemního plynu, kterým je poškozen nejen byt, ale i část domu. Předpokladem (resp. podmínkou) výbuchu je jednak sám únik plynu, dále hromadění plynu v nějakém aspoň částečně uzavřeném prostoru, a posléze jiskra nebo škrtnutí zápalky apod. Únik plynu je podmínkou, bez níž k výbuchu nemůže dojít. Znamená to, že plyn a jeho únik je čímsi „neurčitým“? Jistě nikoli; jde o zcela určité množství plynu, v určitém zčásti uzavřeném prostoru namíchaného se vzduchem do směsi přesně tak, aby eventuelně k výbuchu mohlo dojít. Případná jiskra rozhodně nesplňuje takovou funkci, jakou by bylo nějaké „dourčování“ vlastností výbušné směsi plynů.
(Písek, 081216-1.)