Tematizace

Každá tématizace předpokládá nejen to, co je tématizováno (a tím může být zásadně cokoli, tedy i to, co se z některých hledisek nejeví jako ,skutečné‘), ale také – a to nás musí zajímat především – prostředky takové tématizace a zejména toho, kdo onu tématizaci podniká jako svůj výkon. Tento výkon je právě jakožto výkon tématizujícího subjektu nepřevoditelný na to, co je tématizováno, a není z tématizovaného prostě odvoditelný, i když nepochybně něco z toho, co je tématizováno, musí být aktem tématizace nějak zaměřeno, alespoň předběžně zacíleno (intendováno).

Běžně (a tradičně) se o tom, co je tématizováno, mluví jako o „předmětu“ tématizace; my se tomuto zvyku budeme vyhýbat, protože máme za to, že zásadně může být tématizován také nějaký „ne-předmět“ či „non-předmět“ (rozdíl mezi obojím bude přiblížen hned v následujícím). Jestliže tuto možnost akceptujeme, otvírá se před námi otázka principiálního významu: co se stane, když je nějaký ne-předmět tématizován takovým způsobem, že je intencionálně zaměřen, jako by šlo o předmět.

(Písek, 050122–1.)