Ladislav Hejdánek – Petr Uhl, Diskuse o Chartě 77 [úkoly]
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
s1.flac
====================
To by se vyplatilo takhle do postavosti, ale zdá se mi opravdu, že bychom, co říká Láďa tady, že bychom zbytečně dělali Heilovi nebo tomu zelenýmu reklamu. A že bychom, to je zase důležité, myslím, co říkáš ty, že naše počiny do posud byly hlavně a převážně pozitivní. A přistoupit to konec konců, jak za těch deset let u nás v Súluhu v Škaredě, kde kdo s oficiálními státními činniteli počínaje různými politiky na západě, nebo různými hnutími směry na západě, poniše. A myslím si, že jak si přistoupit na takovou to tajemněž oficiální nebo velmi oficiózní, tedy chcete vy, formu polemiky, je myslitelné, ale rozhodně by to nemělo být jako chytání za slovíčka nebo prostě jaksi rozebírání jednodlivých citátů z toho, co důvodnou mi ta osoba nepřipadala příliš, příliš jasně volená a nemělo by to být jako dementy. Nemělo by to říkat, co nejsme nebo co je nepravdou. Protože znovu, když si to bude znít, potřebuji se vzít do toho, co jsme, začná opravdější. Já bych neměl utřebovat tedy ještě to, že by eventuálně nikoliš v takovémhoto choru, ale že by eventuálně se reagovalo někde prostě okrajově na falešné představy. To by bylo možný jenom malou poznánku utrosit někde. A ta by mohla být třeba hned teď puštěná někde. To by šlo. Víš, mě se to dá, že tu besedu dělat takhle, když promyslečci, já nevím, já jsem si myslel na to, že by se hodilo, kdyby jsme připravili, to možná oni připravějí vilem tam a někdo takovej, ale kdyby se připravilo k tomu desátému výročí opravdu třeba několik statí, které by ukazovaly ty jednotlivý aspekty. Já jsem věřím v této věci, já jsem po poradě s mluvčími navrhl vilemovi, nebo on položil takovou otázku, jestli by se neměla k desetiletí hrady udělat taková knižka, která by byla nepříliš tlustá a která by byla čtivá, která by měla šanci na to, že vyjde i v jiných jazycích a která by měla zhruba takovou osnovu, že by tam byla jedna stať z dálky, jako třeba od Skillinga, o desetiletí hrady, co ta charta se stala, co znamená jedna napsaná tady, pak že by bylo vybráno deset takových nejlepších dokumentů, co charta za svůj život udělala z různých oblastí, aby se tam ukázalo spektrum jejich zájmu, a pak, že by byla taková úplná bibliografie všeho, co opravdu vydala, jenom seznamy všech dokumentů s takovou stručnou popiskou, jak se to dělá, od začátku do dnes, s nějakým přečanovým takovým věcným doslovem, že on by to jako víceméně dával do knižku dohromady, s takovým faktografickým nějakým nebo edičním doslovem, což je takový nápad, ho se dá všeo, jak měnit ta koncepce té knižky. Ale jako knížečka, která by odpověděla komukoliv, ať zde nebo v zahraničí, na otázku, co to vlastně dělá. Já si myslím, že tady je předložené osnově, že tam dvě témata jsou důležitá a měla by být zodpovězená explicitně, více se tedy pozitivně, nikoli v polemice. Zaprvé otázka tedy dialogů, po případě spolupráce s mírovými nutími a s naší chutí, eventuálně překážek z jejich i z naší strany, v případě jejich nechutí, ke spolupráci nebo dialogu s dalšími skupinami, skupinami na západě, zvláště tedy s takovými, která mají povahu občanských nutí, nikoli oficiálních partají nebo vládních míst a podobně. Například mám na mysli různá lidská nutí předstanská nebo aktivisty a další pytány, která si v tichosti spolupracují a měla by zájem o spolupráci. To je teda jedno téma, který by, ale právě zase spíše s apelem na to, co ještě všechno by se tam mohlo udělat, než s nějakým ohrazováním se nebo bráněním se, proč to není zločiné, že to děláme. A druhé téma, které mi také připadá závažené, byť zase tady nešťastně traktované, je téma, jestli se teda represe přesunuli nebo nepřesunuli katolické nebo křesťanské aktivisty. Já si myslím, že to je v podstatě pravda, všechno při tom pravda, která vždycky tam vůbec souhloupá, a navíc sama pravda takto vyslovená skutečnost staví nahládu, protože tady by se daleko spíš musela mluvit o tom, že jak si věřící se občansky zaktivizovali, a tudíž se větší díl depresí začal postilovat je, spíše jako občany, třeba věřící občany, než pro jejich aktivitu ryze náboženskou. To se mně nedá vykázat, ale je pravděpodobné, že přímé represe za nějakou čistě náboženskou aktivitu, společného s publikacemi a zhrády a podobně, se zmírnili, nebo jsou mnohem o jedinější posledce. Stávy zaměstnání a výslechy a naření dozorů, prostě jenom tím, že člověk věřící se nějak zvláštně projevoval, a dále občan nastává jílen. Kdyby tam nějakého učitele nebylo, jsou podle mě méně masovým jilenem, těžiště represí se přesunulo právě proti těm aktivitám, které mají každopádně nějaký občanský dosah. Takže tyto věci rezumují tato, že tyto dva motivy bych nabrhoval v čemkoliv, co vznikne, diskutovat nebo umést, protože jsou důležité pro správný obraz situace jako Chartě, tak i kterého společnosti tady. Nicméně zase teda ne nějaké háceny, protože jsi měl poukázat na to, co je důležité, a po případě poukázat na to, co tam prostě. To totiž nedělá samozřejmě jenom hejl, nebo jenom jisté migrantské kruhy. To je v podstatě notorický omluv celého všech západních sdělovacích prostředství. Ano, správně. Co se díká toho druhého problému, tak tam je celá kráva spekulací, chronicky, tedálně. V podstatě ta journalistika stojí na tom lechtání nervů, když někoho zavřou a nebudou dělat jenom níplný rýtky. To se prostě prodává. Takýmto dokonce trochu chybí. A tak jako se zamyšlejí nad tím, kam se to přesunul a proč. A zdá je pravda, že to je menší. A tyto otázky naprosto teda notoricky soukladují. Každý mohu návštěvnou otázku a to vyprsí. Ty vysvětlení jsou velmi kuriózní a většinou teda nesedějí. Další věc, to je věc právě zase se ještě vracím k tomu Hejlovi, že u Podimu jsem zaregistroval, že hodně lidí to slyšelo, nebo slyšelo o tom, co on říkal. A v takové podobě, že Charta se teď spojuje, nebo dokonce vstupuje do mírových, západních mírových nutí, toho typu, o kterých tady Československá televize, referují jako o v podstatě pro moskevských záležitostech. Tam je, jednak to není pravda zcela, Moskva má sama zájem na tom, aby ten obraz posouvala, že? Oni to dělají pro nás. A jednak ty nutí, který to teda dělají nějaký kusem, které se se s náma nemají společného, takže tam je několik rychlých zmatek a lidi jsou z toho trošičku jako vyplašený, že mě si to teda ta charta opravdu udělala. Mě se na to ptali třeba jeden svítotnák práci, kterýho mě představili, říká Dinsbýr, kterýho neznám, že, vůbec nějaký člověk, skladná. Ptali se mě na to lidi v oddíle mýho syna, kdy jsme jeli ze schůze rodičů, tak dva, jeden byl trochu informanější, jeden ale méně, a ten toho Hejla interpretoval takto. Tady se teda automaticky předpokládá, což je zajímavé, na západě nikoliv, ale v Československu se automaticky předpokládá, že charta je antikomunistická, téměř krajně pravicová záležitost, orientovaná na Regana a Tadšerovou a na západ a na západní demokracii, v nejhorším případě na Beneša Hraveserika. Takže taková informace znamená určitý šok pro ně a znejistění. To je to automaticky předpokládání, to je velmi zajímavé. Já jsem se s tím setkal, kdy učitelky, která asi bude Hakenová, s kterou jsem měl, nebo můj syn měl konflikt, a ona ten konflikt interpretovala tak, že nám asi vadí její jméno. A já jsem se zeptal, vy jste příbuzná toho Josefa Hakena, sociálního demokrata a komunisty? A ona říkala, ano, já pamatám. A proč mi to mělo vadit? Fantasticky. No a to je jenom tak na okr, já odvádím, nechci odvádět od tématu. No a teď je otázka, jestli tedy tato dvě témata, která jsem já osobně viděl, také jako klíčová vedle tématu třetího, která znamená vnitřní struktura Charty, její poslání a její politické složení a politická orientace, tak tady tato tři témata jsem viděl ústřední pro tu připukanou besedu, tak jestli třeba tato dvě témata, jestli o nich máme teď diskutovat, nebo jestli se k tomu někdo chce rádit nějak písemně, nebo jestli mám udělat rozhovor třeba s jedním z vás, nebo co jako si myslíte, že by bylo vhodné. Ještě se nevyjádřila, já tě omluvím. Já nechci tě pomoct, ale jenom mám dotaz. To znamená, tohle by potom někam bylo... No já jsem to chtěl, prvně všim, prvně všim jsem to chtěl přepsat do stroje a chtěl jsem to vydat v úfochu jako první tý. A pokud se týká toho pásku samotnýho, tak jsem se s vámi chtěl poradit a pokud byste s tím souhlasili třeba, tak bych ho třeba poskytlal v presu, ale pokud byste s tím nesouhlasili, tak nikoliv. A ty lidi by měli k dispozici jenom ten autorizovaný záznam. Teď je otázka, jestli ten autorizovaný by se příliš slyšel od tamto, jestli by se dalo vymazat. To jsou věci potom už technické. S tím, že ten palakves by to mohl poskytnout i té zhodové Evropě, jsem si myslel, proč ne, nebo posad to tam i přímo, bez palakvesu, nebo jakkoliv. To by byla věc dohody. Základní ten smysl byl, když by kdokoliv měl jakýkoliv výhrany proti toho, tak jsem byl samozřejmě ochoten neuskutečnit nic z toho, které by mělo být zímkou toho prvotního záměru, to znamená zveřejnit to v infochu po určité autorizaci od vás od všech. Můžu jednou říct, co? Jo, já to vyvolám ještě láďu. Ano, prosím tě, takhle, tyto jakési kobaly nebo rozpaky, s kterými se stáváme tedy vnitř, se zdaleka nedatují od toho hejla. Já jsem se v podstatě, v zvláště druhé polovině loňského roku, se zrůstající intenzitou, setkával si s námětkami. Zda už jako takhle, tak si dokonale ovládána, manipulována, manipulována komunisty, nebo tyto komunisty, zda tedy, prostě ta orientace loňského roku, když nevyšly téměř žádné věcné dokumenty, které těchto sezbrejí vnitřních záležitostí, kromě tedy rejelitce, rejelitce toho právního, a z jiného opat se charta poměrně značnou intenzitou vyjádřovala k tomu s tým záležitostem, který mezinárodním, takže to prostě znamená, že se z ní stala, no námětky, námětky teda typu, typu toho zeleného bytě, v tom zeleném, je to znamená sezorganizováno a posunuto ještě někam dále. Tyto námětky přicházejí jak z katolického prostředí, tak ale i z prostředí teda zcela nekatolického a přicházejí tedy především od nesyznatářů nebo lidí, jak jsi, velmi špatně informovaných o našem počinání, ale i od lidí teda velmi dobře informovaných nebo dokonce, jak si, některých syznatářů, jak ty lidi, jak si, stojících, stojících stranou. Doaktivně já dokonce nechtěji říct, jak si to, proč stojí stranou, z druhou stupodě, ale je to dále tím, že dost dobře nemohou být na jedné hodinu s takovýmto politickým trendem. Dost dobře nemohou být. Já si myslím, že přeze všecku falešnost na těchto námětkách nebo obavách něco je. A na jedné straně bych je nerad, nerad jak si hájil, nebo nerad se snažil, jak si analyzovat zdravé jádra, které obsahuji. Na druhé straně bych je ale nerad smetl se stolu prostě jenom tím, že bychom bohorovně zodpověděli nějakou důležitou otázku, třeba otázku, která běhá o kosmínovými nutími, nebo organeční struktury charty. A jak si předstírali, že takovéto námětky nebo obavy neexistují, nebo že teda neexistují důvody, které vyvolaly v životě, třeba neoprávněně. Či z tohoto, už bych teda nežvanil tak dlouho, by se domnívalo, že prostě opravdu bylo dobré, kdyby jakékoliv vyjádření k těmto dvěma speciálním tématům, předkázalo pozitivní vysvětlení, tak jak paní námělová dělka, nebo do jisté jmény vaše, co to charta je, jak je politické nebo nepolitické, občanské nebo neobčanské, co ji nesleduje. Jakmile dáme pozitivní deklaraci, tak ta pozitivní deklarace je svého druhu důstojnou odpovědí na námivky z levé sprava. Jakmile stoupí Main Media Sres bez tohoto úvodu, tak je nebezpečí nevýváženosti. Jistě, nicméně, co je charta, a toto vše bylo řečeno před 14. měsící ve výročním dokumentu tehdejším, který byl jeden z těch, který teda podepsali onští muvčí, nebylo to řečeno velmi důkladně. A natolik důkladně, že letos, když teda nový muvčí se ujímali svého poslání, tak vlastně podsítěvali, že nemohou už v tak krátké době jednoho roku nic říct. Já jsem dosti překvapen tím, co říkáš, že jsem se opravdu s těmi námitkami setkal. Já jsem uvedl všechny námitky, který za poslední dva roky jsem zaregistoval. To znamená od v podstatě tří lidí. A jenom teda zprostředkovaně jsem slyšel něco takového, jako říkáš ty, od jiných lidí, ale v daleko slabší podobě, v takových jenom poznávám gárnotových, že je tohle nic toho, ale že by byla nějaká kritika, nějaký větší odpor nebo deziluze v prostředích hartovním nebo na okraji, na periferii charty, a to dokonce ve vícejch prostředích, že to je pro mě novou, to bylo třeba možná víc, ale asi takové věci se mají říkat. To bylo takové infochu, ale to zase ten infoch byl odrazem, víš to sám dobře, toho, co bylo, toho hartovního života. Ten byl takový, byla perská výzva, nejvýzavnější dokument loňského roku pomalu, a byly reakce na perskou výzvu. Perská výzva, charta to vydala. Byla to akce nové. A charta uvedla akci vyznámost. Ano, my jsme se potom znamovali velmi stručně s těmi reakcemi na tu perskou výzvu, jinak samozřejmě byl třeba ekonomický dokument, že v Loňi byl, já nevím, do té Budapešti, takový ten kulturní, bylo ještě nějaký pozitivní, ještě další, snad byl, já nevím, teď si nespomínám. Takže já vlastně se to dovídám až teď, že taková situace je, ale o to je snad vážnější, a mě nebych... Já bych to námetky zaregistroval taky, ovšem nutno, že se mi nezaregistroval v domácím podstředí, ono záleží možná taky na tom, kdo se mezi, v jaké týdny kolibuje. Já bych zaregistroval v exilu teda, kde v různých privátních dopisech a tak byly dost výrazný tyhle, co říká Vašek. Na tu Nížní Afriku, že to byly BVN. To ovšem je vlastně věc veřejná, na to jsme reagovali veřejně, že nějak jako v různém dělu na to bylo reakováno. Na tu Nížní Afriku ne, ale na tu Nížní Afriku nejlepší, co napsali, takže... Já v tom nemám moc co říct. Já se skoro nepohybuju nikde, takže informace o tom, jak se reaguje, tak už tam nemám. To jsou nahodilé návštěvníci. Čili já jsem se s tím nesetkal taky doma. Venku to patří k věcinu ze začátku, protože ty akce úřední byly tak nohutný, no tak nejenom venku, ale i tady spousta lidí nevěděla pořádně o co je. Už se jen na Litoborica si mysleli, že se něco děje konečně a tak. No tak celkem ten ohlas byl ty venku dost takovej jednodnečnej nebo jednoznemnej. Ty ohlasy se začaly ozývat dost brzo a útoky všeho druhu. Vášek reagoval na jeden z prvních takových vážných útoků Rio Preissnera. To už je čtyři roky asi, ne? Ne, ne, to už je dva, půl roku. Já jsem byl celý tři roky s těmi názvy. Já měl dojem, že teda To byl před dvěma roky. Přímě před dvěma roky jsem to já napsal, kdy to bylo. Ten útok, která každopádně byl už byl publikován teda dlouho vole v návratu s těmi názvy. No tak já jsem si to prodloužil a měl dojem, že už je to delší dobu. A takže možná blížně v těch krajinských, já mám sem čet už taky, je to několik let sem čet, takový drobný dopisy u útoky, že zesměšňování ironizace a takový prostě takovýhleté. Ale skutečně bych dal zapravdu Vaškovi, že teda rozdíl je v tom, že se to teď dostalo z těch krajinských plátků do ty svobodné Evropy. Že tedy jako je třeba vzít v úvahu, že tady došlo k nějakým měněšem. Mohlen dojít, teda bych se teď udělal další krok, mohlen dojít, já si vzpomínám, když sem přišly ty dvě dámy z Helsinki Watch, jak byli velmi nespokojení s tím, co sem jim říkal. A pravděpodobně i co jim říkal jiný. Já sem registroval ten páč, sem s nima mluvil tady, že u toho nikdo nebyl. Zároveň ovšem mě bylo, pro mě bylo velmi neuspokojivé, co oni si představili, že tam budou dělat. To je z Helsinki Watch, ale co oni budou očovat, samozřejmě, jak tady se plnějí Helsinky. A to sem jim řek, že oni byli strašlivě nespokojení. Pak si mysleli, že to je evidentní věc. Pro ně to byla samozřejmá. Z Helsinki Watch je taky ta paní Lejbrava. Já vím, ta tady taky byla. To jsem už jí představil o světě. Od té doby, trošku se to bylo lepší, ale když tady byla poprvně, tak je tolik neměla. Já se mím vlastně o tom vědět, že když tady byla v Loní, tak byla odborná. Já jsem s ní dnes zadající v Loní. V Loní jsem s ním měl dlouhej rozhovor a to jsem měl hodinu v angličtině. To jsem měl moc dobrý dojím všechny ženský. Ještě druhý případ, když tady byl teda tředen před Pražským kongresem zástupce IKV, ten vládník, Vim Bartos, a potom na ten kongres, když přijeli ten hlavní, ten hlavní, že jo, Faber, tak ta diskuse taky nebyla pro ně uspokojivá. Oni přišli, ale mohla bejt, když člověk úplně cítí, že sem přijdou, za těchto okolností nelze očekávat jenom takové vzájemné porozumění a podporování, protože ty jejich motývy jsou tak odlišní od těch našich. Když tady bylo tak evidentní, že ten Faber sem přišel s fotografem, chtěl dokument, že nepřijel jenom na pražský kongres, ale že přijel taky navázat kontakt s námi, protože tam uvnitř byl kritizován, že sem vůbec neměl... Já jsem nevěděl, že je pozvat tuto géta, já mám to jako na oké. Člověka to trošku dožel, já ho chápu. On samozřejmě musí myslet politicky a uvažuje, že ho musí to držet nějak v roli jednou z nejlepších představy politických, nebo špatný, nebo vůbec žádný. A jsou spojení jenom jednou vágnými myšlenkou a teď on to nějak má držet dohromady. Čili on se pokouší všemi prostředky. No ale co pak my můžeme očekávat, že jednoznačně se nějak domluvíme s lidma tohoto typu, i když mají nejlepší úmysly. A bylo by možno pokračovat desítkama dalších. Že i nejenom u těch takových lidí, jako je třeba ten zelený, tam je úplně jasný, že zaujme a priory stanovisko. A z toho pak to všechno vypadá no jistě. Tohle stanovisko, když si představím, tak já bych to mohl napsat za něj. Tam nejsou žádný objevy, to je prostě předrdané. Ale jsou i lidi slušní, myslejí to vážně, upřímně, jsou přesvědčení, že je to něco pozitivní. A stejně z našich perspektiv jsou úplně vedle. No tak za těchto okolností, dřív nebo později, muselo dojít k tomu, že došlo k diferenciaci v těch názorech a v těch hodnoceních. Čiže je to úplně normální a není potřeba se zásadě o to starat. Něco jiného, když to prolejzá až takhle daleko, tak snad by k tomu mohlo být. Ale zase uvažte, že se to nestalo nějakou takovou hlavní záležitostí. Že to nedali do nějakých vůvod, co obrážejí a tak dále. Nýbrž, že to je podepsáno nějaký ryj a teď se čeká. Přece ten půjdeš ještě na bokrej. Nemůžeme to přeceňovat ani za těchto okolností. Mě říkal Ivan, že ten hejl tam platí v tý svobodnici za experta, protože je tam pomalu jedinej signatár. On tam teda ještě dělá Ivanu Pinaru, ale ten tam dělá jako prý smrdálka. Ten hejl tam dělá naplno jako jedinej signatár chrty a jako expert na chrtu je pranej. Já jsem byl čtyři dny na těch horách. Krmě toho hejla jsem poslouchal Šulce, Volnýho, Jehličku. A to všechno byly komentáře Šulc se svým Bondijovskou vizí, že tady je státní kapitalismus, že ta vládnoucí třída je vládnoucí třída a že jenom revolucí, jako sociální revolucí se to může tady změnit. On to tam v podstatě stále má, tuhle tu tezi. On teda hovorí o tom státním kapitalismu. To jsou tóny, které jsou úplně jiný zase. Nebo zase někdo jiný ten marasmus, který mě tady ta společnost morální nazval takovým vyčkáváním, takovým sebestažením, takovým uvědomováním si sama sebe, s kterýma ta společnost opět vykročí k úpředu. A to se nám snažil tam namluvit. Bylo to strašně podmanivé, takové sugestivné a dobře se to poslouchalo, protože ten, kdo to poslouchal a byl zalezlé úplně v tom největším koutě, tak najednou slyšel, že dělá dobře, protože se připravuje na veliké věci a každý komentár je tam o dvěci. O tý chartě se tam tak občas zmínil, o Honcu, tak jako v takovým spíš pozitivním smyslu. To byla jediná věc. Prosím vás, všimněte si ještě jednu věci, o kterých jsme tady nemluvili, tady jsou celkem čtyři důvody toho, proč se údajně zmenšila ta represe. To je proto, že se právě stýkáme s těmi západní mírovými hnutími a se zápodněměckými zelenými. To je jako nejvíc to, hej, a ty zelený taky nejvíc trápej, protože je tam jako prdává, že? A že se zdá, že teda ta represe je menší, tak je proto, že ta politické vedení, že mu není proti mysli, že my vlastně s těma lidma komunikujeme, nebo že je to něco jiného, že my vlastně s těma lidma komunikujeme, nebo že je podporujeme. Tady mají dokonce, že podporujeme nějaké politické strany, což je nesmysl, že? A vůbec je to nesmysl celý, protože předseda Charta nemá žádnou jednoznačnou politiku v zahraničních úvozovkách a stýká se přesně s tím, kdo chce. A asi by se nestýkala s nějakýma fašistama, že i kdyby chtěli, ale pokud přijede ten Mojnir, tak tam jdeme a poklávosíme, že? A když přijede někdo z doprovodu Branta nebo Dimase, ale zase třeba Hawa, no tak prostě se s někým setkají. A kdyby se mědili delegace nějakých velkých průžasných strán, nebo SPD, kdyby SPD měla zájem, no Charta jakože nemá, tak by byly stýky s SPD. Nebo s alternativníma hnutíma, které jediný mají zájma. Nebo prostě těma občanskýma iniciativama. To taky je hod. Možná, že Vatikán má nějaký zájem diskrétní, to já nevím. Ne, já teďka říkám. Na druhý straně stojí oficiální svět. Svět vlád, politických stran, z těchto stran máme velmi málo příležitostí, abychom mohli někomu podat ruku. Pánové, já mám konkrétní návrh, který mám tu mý horu, že budete ho rozdělit z úkoly. Co kdybychom si z důvodu toho sjezdu raději s třinadělním a švězečním hnutou co kdybychom udělali? To, že by tedy každý z nás čtyřek posedí ne? Samozřejmě. Má zájem se k ničemu vyjádřit. Napsal sručný textík, nemělo by to představovat, tak dvě, tři strany na jedno z těchto témat. Tak já bych sebe vynechal. Skutečně, jestli to má být pro ten infohatak, tak já bych, jestli to tak myslíš, nebo také pro infohatak, já bych se tam montoval jenom jako člověk, který vás bude upínat, takže se neurazím, když naopak. Čtyři tématické textíky, které by vyjádřovaly osobní názor autora. Textíky z nich vzniknou, až si je vyměníte. Sešli a spořádili si, to jsou ona ožehává témata, ale pak bychom nebyli nucení polamizovat s nějakým panem Heilem nebo Zeleným, kdybychom nějaký ostatní tříp se vyjádřili názoru toho spoluautora, korigovali ho na tyto čtyři témata, které vzniknou, které vznikly nějaký věci, podklad, kdybychom uspodávali veselé. To vypadá velmi dobře, pokud byste soulasili, že by to mohlo být veselé informace. A témata, kterou já chcem rozbírat, je otázka dialogu s mírovými týmy a veškerého dialogu a spolupráce do zahraničí. Byste za ty? Byste soulasil? Pokus o jaksi stručné vytíčení prioritních cílů chrty, toho pozitivního, pozitivního oč chrty usiluje? Byste si za ty pokus? Byste si s ním soulasil? Otázky? Otázky? Organizace, respektive neorganizace, statusu chrty, toho, co chrta může, nemůže, a tak dále. Byste si, pokud bys s tím soulasil, za známiče, strážce čistoty, čistosti chrtetického osvádí Láďa? To by mohlo tak si nepřímo navazovat, ale polemizovat taky s těmi rudnými tabulkami, tabulkami vůbčích, s těmi nejludvějšími nálepkami, které se jednotlivým lidem a kolegům přilepují. Taková to nějaká jaksi vnitřní vnitřní struktura chrty a její smysl vlastní, vlastně na ten povrchní a vynucený, jako si myslím, opravdu, opravdu důležitý a s tými názory nelze nesoulosit, protože to je humanistická otázka, která těch námoženských aktivistů a represev vůbec, a věci s tím, co jsou vyzající, když si teda ptáme. Nálevně jsi teda přeslal tento návrh? No, tím zároveň bude zajištěno, že to bude nějak připraveno, že věci připraveno, že tedy jako v každým jasnom očem čemu se bude vyjadřovat a že to taky určitá ta formulace, že už bude připravena natolik, že už bude páladnější. Ano, právě, právě, že to bude jenom tento návrh. Je samozřejmě myslitelné, když by třeba ještě s tím souhlasil, že by v tom textu, nebo ne v tom textu, ale v reakcích potom na ten text, by někdo připomněl i toho hejla, že? Ano, to už potom... To už může být. Já myslím, že to je vůbec zbytečné, abychom si třeba už teď sdělovali názor, když pokládám, že budu moct potom někoho doklnit. No jistě. A já bych zase třeba si dovolil aspoň dělat nějaký otázek. Když bude existovat jeden bedný podkaz, tak se můžeme mnohem lépe... Teď mě je otázka toho času, že? Ty by jsi se teda podělal sprostředkování toho, ale nicméně bychom měli stanovit termíny, dva, že, zhruba. Jeden teda na té statě, tedy osah taky zhruba, stránka dvě, tři. Asi spíš dvě, tři, že? Já myslím do těch tří strán, takže... Když se to někomu povede napsat na stránku, důleží. To by bylo předpokládané té besety, že? Tak jako spíš lidějte, protože lidějte spíš káči, a záleží to na vás, řekněte za týden, za týden to těžko je asi možné, to se nebaví, že za chodné, v následujících čtrnácti, aby něco bylo, že? Nicméně tak zvyklost může, jistě. Ta beseda stejně je zbytečná, než ono teďka je normální. Ano, jistě, ale zrovna. Ale by měla následovat tak týden po předávání textu, tedy. A taky texty bych podechal tedy tři týdny, pokud. A možná tam se scholubá, řekněme, do konce měsíce. No, ano. Počítajme, prosím vás, s tím, že bude... Tady několik málo chybí, tři dny asi, nebo dva dny chybí, do těch třech neděle, do konce měsíce. A počítajme s tím, prosím vás, že v tom týdnu od 4.20. pravděpodobně budeme mít dozor. A to nevadí. No tak na předávání těch textů můžeme mít i dozor, eventuálně, že? Dobře, tak dejme si tedy na ten začátek. A oni to mají do velkého pátku, a ten je kdy? Kolikátýho? No, je to kolikátýho, to je pátek. Velký pátek bude 8.20. No, takže když si dáme do konce měsíce, že se ty texty mají teda vypracovat. No, to by to bylo... No, takže se dají tedy potom. A další sobota je 2. nebo 3.? Dejme tak do toho pátku, co následuje po velkém pátku. Tak, to znamená do pátku, co následuje po tom velikonočním poddělí, který je volný dne. Sobota je 20.09. Tak bude pracovní sobota, myslím dokonce. Velikonoční poddělí je 11.30., že jo? No, tak ten pátek potom, jo? Tak ten pátek 8.20., jo? Ne, velkej pátek, když je týden pohled. Jo, tak, takhle, promiň. Čili 4. 4., jo? No, já tam samozřejmě... Zase, když to někdo bude mít zítra... Ale u toho, mě se mi zapomněl říct, že za 14 dní po velikonočních pondělí to není, čili to máš za 14 dní, ale za měsíc, to věc. U Ivana. Rozumíš? Ano, on mě to... Nejbližší příští přednášku máš, ale ta se nekoná za 14 dní, ale za měsíc, protože za 14 dní je to pondělí velikonoční. Takže za 14 dní po velikonočním pondělí, ne? Ano, za 14 dní po velikonočním pondělí. A to se mění problém dojít, pro mě, jo? Může tam někdo zastavit. Já za tebou budu muset dojít, tady jsem ti dával to jedno jméno, víš? Ať mi něco dneska došlo, já jsem projistil to něco, nebo se bohu, kdyby náhodou... Já si to teda přesně náměním zpátky a hned dělám. No, jmenujte si, kdy potkali zpět. Já se mi tady chtěl nechat, když se se rodila ta beseda, která by potom byla... Asi třetí den. Asi třetí den. Já jsem jenom měl jednou informaci, protože pryč 14 dní, od 14. do 4., ale 31. jsem na jeden dne přijedu, čili 31. mohu přivést ten svůj textík. A do 4. se vrátím, takže učím od 4. Můžu se účastnit na besedě jenom. Ty seš třetí? No, nejbude se slyšet. Co tak říkáš ve klidně? Já to mám přes člověk normálně objednaný. Přes telefon? Ne, osobně, prostě lokálně, naprosto bez lidí. My si teďkon často telefonujeme, to je strašná sranda. Taky jsme do mluvení. My jsme do mluvení, no, takže s váma já se zmluvím. Čili tebe, pokud mě nic nepřijde, tak pátek po velkém pátku tě navštívím. Já občas, jak víš, kvůli... Ano, já to vím, já to vím, já nebývám vždy doma, protože taky pracuji. A já mám tu smůlu, že prostě nemám telefon, takže mně je možný zastihnout jednou prostředicí, někoho, který telefon má. Kdybyste měli nějak koupat. Kdybyste se pohledovali. Protože dneska problém nastal, že to je všeobecně vítězství. Vy nemáte vodu? My taky ne, ale dovolal jsem se vás do Karina k baťkům a tam voda je. Takže kdybyste chtěli... Vy máte vodu? Tak voda taky je ještě. U vás je voda? No, já jsem se ještě asi v sedmcentře zpěchoval. Tak u nás od tří hodiny. Tak já jsem u nás nepoznal. To znamená, že tam to dojde k vám. Jak je to možné, že u vás to je? Třeba taková inženýrka má vodu, nevíš? No, tam bydlí na poloviční cestě a voda je zvolená.
s1.flac
====================
To by se vyplatilo takhle do postavosti, ale zdá se mi opravdu, že bychom, co říká Láďa tady, že bychom zbytečně dělali Heilovi nebo tomu zelenýmu reklamu. A že bychom, to je zase důležité, myslím, co říkáš ty, že naše počiny do posud byly hlavně a převážně pozitivní. A přistoupit to konec konců, jak za těch deset let u nás v Súluhu v Škaredě, kde kdo s oficiálními státními činniteli počínaje různými politiky na západě, nebo různými hnutími směry na západě, poniše. A myslím si, že jak si přistoupit na takovou to tajemněž oficiální nebo velmi oficiózní, tedy chcete vy, formu polemiky, je myslitelné, ale rozhodně by to nemělo být jako chytání za slovíčka nebo prostě jaksi rozebírání jednodlivých citátů z toho, co důvodnou mi ta osoba nepřipadala příliš, příliš jasně volená a nemělo by to být jako dementy. Nemělo by to říkat, co nejsme nebo co je nepravdou. Protože znovu, když si to bude znít, potřebuji se vzít do toho, co jsme, začná opravdější. Já bych neměl utřebovat tedy ještě to, že by eventuálně nikoliš v takovémhoto choru, ale že by eventuálně se reagovalo někde prostě okrajově na falešné představy. To by bylo možný jenom malou poznánku utrosit někde. A ta by mohla být třeba hned teď puštěná někde. To by šlo. Víš, mě se to dá, že tu besedu dělat takhle, když promyslečci, já nevím, já jsem si myslel na to, že by se hodilo, kdyby jsme připravili, to možná oni připravějí vilem tam a někdo takovej, ale kdyby se připravilo k tomu desátému výročí opravdu třeba několik statí, které by ukazovaly ty jednotlivý aspekty. Já jsem věřím v této věci, já jsem po poradě s mluvčími navrhl vilemovi, nebo on položil takovou otázku, jestli by se neměla k desetiletí hrady udělat taková knižka, která by byla nepříliš tlustá a která by byla čtivá, která by měla šanci na to, že vyjde i v jiných jazycích a která by měla zhruba takovou osnovu, že by tam byla jedna stať z dálky, jako třeba od Skillinga, o desetiletí hrady, co ta charta se stala, co znamená jedna napsaná tady, pak že by bylo vybráno deset takových nejlepších dokumentů, co charta za svůj život udělala z různých oblastí, aby se tam ukázalo spektrum jejich zájmu, a pak, že by byla taková úplná bibliografie všeho, co opravdu vydala, jenom seznamy všech dokumentů s takovou stručnou popiskou, jak se to dělá, od začátku do dnes, s nějakým přečanovým takovým věcným doslovem, že on by to jako víceméně dával do knižku dohromady, s takovým faktografickým nějakým nebo edičním doslovem, což je takový nápad, ho se dá všeo, jak měnit ta koncepce té knižky. Ale jako knížečka, která by odpověděla komukoliv, ať zde nebo v zahraničí, na otázku, co to vlastně dělá. Já si myslím, že tady je předložené osnově, že tam dvě témata jsou důležitá a měla by být zodpovězená explicitně, více se tedy pozitivně, nikoli v polemice. Zaprvé otázka tedy dialogů, po případě spolupráce s mírovými nutími a s naší chutí, eventuálně překážek z jejich i z naší strany, v případě jejich nechutí, ke spolupráci nebo dialogu s dalšími skupinami, skupinami na západě, zvláště tedy s takovými, která mají povahu občanských nutí, nikoli oficiálních partají nebo vládních míst a podobně. Například mám na mysli různá lidská nutí předstanská nebo aktivisty a další pytány, která si v tichosti spolupracují a měla by zájem o spolupráci. To je teda jedno téma, který by, ale právě zase spíše s apelem na to, co ještě všechno by se tam mohlo udělat, než s nějakým ohrazováním se nebo bráněním se, proč to není zločiné, že to děláme. A druhé téma, které mi také připadá závažené, byť zase tady nešťastně traktované, je téma, jestli se teda represe přesunuli nebo nepřesunuli katolické nebo křesťanské aktivisty. Já si myslím, že to je v podstatě pravda, všechno při tom pravda, která vždycky tam vůbec souhloupá, a navíc sama pravda takto vyslovená skutečnost staví nahládu, protože tady by se daleko spíš musela mluvit o tom, že jak si věřící se občansky zaktivizovali, a tudíž se větší díl depresí začal postilovat je, spíše jako občany, třeba věřící občany, než pro jejich aktivitu ryze náboženskou. To se mně nedá vykázat, ale je pravděpodobné, že přímé represe za nějakou čistě náboženskou aktivitu, společného s publikacemi a zhrády a podobně, se zmírnili, nebo jsou mnohem o jedinější posledce. Stávy zaměstnání a výslechy a naření dozorů, prostě jenom tím, že člověk věřící se nějak zvláštně projevoval, a dále občan nastává jílen. Kdyby tam nějakého učitele nebylo, jsou podle mě méně masovým jilenem, těžiště represí se přesunulo právě proti těm aktivitám, které mají každopádně nějaký občanský dosah. Takže tyto věci rezumují tato, že tyto dva motivy bych nabrhoval v čemkoliv, co vznikne, diskutovat nebo umést, protože jsou důležité pro správný obraz situace jako Chartě, tak i kterého společnosti tady. Nicméně zase teda ne nějaké háceny, protože jsi měl poukázat na to, co je důležité, a po případě poukázat na to, co tam prostě. To totiž nedělá samozřejmě jenom hejl, nebo jenom jisté migrantské kruhy. To je v podstatě notorický omluv celého všech západních sdělovacích prostředství. Ano, správně. Co se díká toho druhého problému, tak tam je celá kráva spekulací, chronicky, tedálně. V podstatě ta journalistika stojí na tom lechtání nervů, když někoho zavřou a nebudou dělat jenom níplný rýtky. To se prostě prodává. Takýmto dokonce trochu chybí. A tak jako se zamyšlejí nad tím, kam se to přesunul a proč. A zdá je pravda, že to je menší. A tyto otázky naprosto teda notoricky soukladují. Každý mohu návštěvnou otázku a to vyprsí. Ty vysvětlení jsou velmi kuriózní a většinou teda nesedějí. Další věc, to je věc právě zase se ještě vracím k tomu Hejlovi, že u Podimu jsem zaregistroval, že hodně lidí to slyšelo, nebo slyšelo o tom, co on říkal. A v takové podobě, že Charta se teď spojuje, nebo dokonce vstupuje do mírových, západních mírových nutí, toho typu, o kterých tady Československá televize, referují jako o v podstatě pro moskevských záležitostech. Tam je, jednak to není pravda zcela, Moskva má sama zájem na tom, aby ten obraz posouvala, že? Oni to dělají pro nás. A jednak ty nutí, který to teda dělají nějaký kusem, které se se s náma nemají společného, takže tam je několik rychlých zmatek a lidi jsou z toho trošičku jako vyplašený, že mě si to teda ta charta opravdu udělala. Mě se na to ptali třeba jeden svítotnák práci, kterýho mě představili, říká Dinsbýr, kterýho neznám, že, vůbec nějaký člověk, skladná. Ptali se mě na to lidi v oddíle mýho syna, kdy jsme jeli ze schůze rodičů, tak dva, jeden byl trochu informanější, jeden ale méně, a ten toho Hejla interpretoval takto. Tady se teda automaticky předpokládá, což je zajímavé, na západě nikoliv, ale v Československu se automaticky předpokládá, že charta je antikomunistická, téměř krajně pravicová záležitost, orientovaná na Regana a Tadšerovou a na západ a na západní demokracii, v nejhorším případě na Beneša Hraveserika. Takže taková informace znamená určitý šok pro ně a znejistění. To je to automaticky předpokládání, to je velmi zajímavé. Já jsem se s tím setkal, kdy učitelky, která asi bude Hakenová, s kterou jsem měl, nebo můj syn měl konflikt, a ona ten konflikt interpretovala tak, že nám asi vadí její jméno. A já jsem se zeptal, vy jste příbuzná toho Josefa Hakena, sociálního demokrata a komunisty? A ona říkala, ano, já pamatám. A proč mi to mělo vadit? Fantasticky. No a to je jenom tak na okr, já odvádím, nechci odvádět od tématu. No a teď je otázka, jestli tedy tato dvě témata, která jsem já osobně viděl, také jako klíčová vedle tématu třetího, která znamená vnitřní struktura Charty, její poslání a její politické složení a politická orientace, tak tady tato tři témata jsem viděl ústřední pro tu připukanou besedu, tak jestli třeba tato dvě témata, jestli o nich máme teď diskutovat, nebo jestli se k tomu někdo chce rádit nějak písemně, nebo jestli mám udělat rozhovor třeba s jedním z vás, nebo co jako si myslíte, že by bylo vhodné. Ještě se nevyjádřila, já tě omluvím. Já nechci tě pomoct, ale jenom mám dotaz. To znamená, tohle by potom někam bylo... No já jsem to chtěl, prvně všim, prvně všim jsem to chtěl přepsat do stroje a chtěl jsem to vydat v úfochu jako první tý. A pokud se týká toho pásku samotnýho, tak jsem se s vámi chtěl poradit a pokud byste s tím souhlasili třeba, tak bych ho třeba poskytlal v presu, ale pokud byste s tím nesouhlasili, tak nikoliv. A ty lidi by měli k dispozici jenom ten autorizovaný záznam. Teď je otázka, jestli ten autorizovaný by se příliš slyšel od tamto, jestli by se dalo vymazat. To jsou věci potom už technické. S tím, že ten palakves by to mohl poskytnout i té zhodové Evropě, jsem si myslel, proč ne, nebo posad to tam i přímo, bez palakvesu, nebo jakkoliv. To by byla věc dohody. Základní ten smysl byl, když by kdokoliv měl jakýkoliv výhrany proti toho, tak jsem byl samozřejmě ochoten neuskutečnit nic z toho, které by mělo být zímkou toho prvotního záměru, to znamená zveřejnit to v infochu po určité autorizaci od vás od všech. Můžu jednou říct, co? Jo, já to vyvolám ještě láďu. Ano, prosím tě, takhle, tyto jakési kobaly nebo rozpaky, s kterými se stáváme tedy vnitř, se zdaleka nedatují od toho hejla. Já jsem se v podstatě, v zvláště druhé polovině loňského roku, se zrůstající intenzitou, setkával si s námětkami. Zda už jako takhle, tak si dokonale ovládána, manipulována, manipulována komunisty, nebo tyto komunisty, zda tedy, prostě ta orientace loňského roku, když nevyšly téměř žádné věcné dokumenty, které těchto sezbrejí vnitřních záležitostí, kromě tedy rejelitce, rejelitce toho právního, a z jiného opat se charta poměrně značnou intenzitou vyjádřovala k tomu s tým záležitostem, který mezinárodním, takže to prostě znamená, že se z ní stala, no námětky, námětky teda typu, typu toho zeleného bytě, v tom zeleném, je to znamená sezorganizováno a posunuto ještě někam dále. Tyto námětky přicházejí jak z katolického prostředí, tak ale i z prostředí teda zcela nekatolického a přicházejí tedy především od nesyznatářů nebo lidí, jak jsi, velmi špatně informovaných o našem počinání, ale i od lidí teda velmi dobře informovaných nebo dokonce, jak si, některých syznatářů, jak ty lidi, jak si, stojících, stojících stranou. Doaktivně já dokonce nechtěji říct, jak si to, proč stojí stranou, z druhou stupodě, ale je to dále tím, že dost dobře nemohou být na jedné hodinu s takovýmto politickým trendem. Dost dobře nemohou být. Já si myslím, že přeze všecku falešnost na těchto námětkách nebo obavách něco je. A na jedné straně bych je nerad, nerad jak si hájil, nebo nerad se snažil, jak si analyzovat zdravé jádra, které obsahuji. Na druhé straně bych je ale nerad smetl se stolu prostě jenom tím, že bychom bohorovně zodpověděli nějakou důležitou otázku, třeba otázku, která běhá o kosmínovými nutími, nebo organeční struktury charty. A jak si předstírali, že takovéto námětky nebo obavy neexistují, nebo že teda neexistují důvody, které vyvolaly v životě, třeba neoprávněně. Či z tohoto, už bych teda nežvanil tak dlouho, by se domnívalo, že prostě opravdu bylo dobré, kdyby jakékoliv vyjádření k těmto dvěma speciálním tématům, předkázalo pozitivní vysvětlení, tak jak paní námělová dělka, nebo do jisté jmény vaše, co to charta je, jak je politické nebo nepolitické, občanské nebo neobčanské, co ji nesleduje. Jakmile dáme pozitivní deklaraci, tak ta pozitivní deklarace je svého druhu důstojnou odpovědí na námivky z levé sprava. Jakmile stoupí Main Media Sres bez tohoto úvodu, tak je nebezpečí nevýváženosti. Jistě, nicméně, co je charta, a toto vše bylo řečeno před 14. měsící ve výročním dokumentu tehdejším, který byl jeden z těch, který teda podepsali onští muvčí, nebylo to řečeno velmi důkladně. A natolik důkladně, že letos, když teda nový muvčí se ujímali svého poslání, tak vlastně podsítěvali, že nemohou už v tak krátké době jednoho roku nic říct. Já jsem dosti překvapen tím, co říkáš, že jsem se opravdu s těmi námitkami setkal. Já jsem uvedl všechny námitky, který za poslední dva roky jsem zaregistoval. To znamená od v podstatě tří lidí. A jenom teda zprostředkovaně jsem slyšel něco takového, jako říkáš ty, od jiných lidí, ale v daleko slabší podobě, v takových jenom poznávám gárnotových, že je tohle nic toho, ale že by byla nějaká kritika, nějaký větší odpor nebo deziluze v prostředích hartovním nebo na okraji, na periferii charty, a to dokonce ve vícejch prostředích, že to je pro mě novou, to bylo třeba možná víc, ale asi takové věci se mají říkat. To bylo takové infochu, ale to zase ten infoch byl odrazem, víš to sám dobře, toho, co bylo, toho hartovního života. Ten byl takový, byla perská výzva, nejvýzavnější dokument loňského roku pomalu, a byly reakce na perskou výzvu. Perská výzva, charta to vydala. Byla to akce nové. A charta uvedla akci vyznámost. Ano, my jsme se potom znamovali velmi stručně s těmi reakcemi na tu perskou výzvu, jinak samozřejmě byl třeba ekonomický dokument, že v Loňi byl, já nevím, do té Budapešti, takový ten kulturní, bylo ještě nějaký pozitivní, ještě další, snad byl, já nevím, teď si nespomínám. Takže já vlastně se to dovídám až teď, že taková situace je, ale o to je snad vážnější, a mě nebych... Já bych to námetky zaregistroval taky, ovšem nutno, že se mi nezaregistroval v domácím podstředí, ono záleží možná taky na tom, kdo se mezi, v jaké týdny kolibuje. Já bych zaregistroval v exilu teda, kde v různých privátních dopisech a tak byly dost výrazný tyhle, co říká Vašek. Na tu Nížní Afriku, že to byly BVN. To ovšem je vlastně věc veřejná, na to jsme reagovali veřejně, že nějak jako v různém dělu na to bylo reakováno. Na tu Nížní Afriku ne, ale na tu Nížní Afriku nejlepší, co napsali, takže... Já v tom nemám moc co říct. Já se skoro nepohybuju nikde, takže informace o tom, jak se reaguje, tak už tam nemám. To jsou nahodilé návštěvníci. Čili já jsem se s tím nesetkal taky doma. Venku to patří k věcinu ze začátku, protože ty akce úřední byly tak nohutný, no tak nejenom venku, ale i tady spousta lidí nevěděla pořádně o co je. Už se jen na Litoborica si mysleli, že se něco děje konečně a tak. No tak celkem ten ohlas byl ty venku dost takovej jednodnečnej nebo jednoznemnej. Ty ohlasy se začaly ozývat dost brzo a útoky všeho druhu. Vášek reagoval na jeden z prvních takových vážných útoků Rio Preissnera. To už je čtyři roky asi, ne? Ne, ne, to už je dva, půl roku. Já jsem byl celý tři roky s těmi názvy. Já měl dojem, že teda To byl před dvěma roky. Přímě před dvěma roky jsem to já napsal, kdy to bylo. Ten útok, která každopádně byl už byl publikován teda dlouho vole v návratu s těmi názvy. No tak já jsem si to prodloužil a měl dojem, že už je to delší dobu. A takže možná blížně v těch krajinských, já mám sem čet už taky, je to několik let sem čet, takový drobný dopisy u útoky, že zesměšňování ironizace a takový prostě takovýhleté. Ale skutečně bych dal zapravdu Vaškovi, že teda rozdíl je v tom, že se to teď dostalo z těch krajinských plátků do ty svobodné Evropy. Že tedy jako je třeba vzít v úvahu, že tady došlo k nějakým měněšem. Mohlen dojít, teda bych se teď udělal další krok, mohlen dojít, já si vzpomínám, když sem přišly ty dvě dámy z Helsinki Watch, jak byli velmi nespokojení s tím, co sem jim říkal. A pravděpodobně i co jim říkal jiný. Já sem registroval ten páč, sem s nima mluvil tady, že u toho nikdo nebyl. Zároveň ovšem mě bylo, pro mě bylo velmi neuspokojivé, co oni si představili, že tam budou dělat. To je z Helsinki Watch, ale co oni budou očovat, samozřejmě, jak tady se plnějí Helsinky. A to sem jim řek, že oni byli strašlivě nespokojení. Pak si mysleli, že to je evidentní věc. Pro ně to byla samozřejmá. Z Helsinki Watch je taky ta paní Lejbrava. Já vím, ta tady taky byla. To jsem už jí představil o světě. Od té doby, trošku se to bylo lepší, ale když tady byla poprvně, tak je tolik neměla. Já se mím vlastně o tom vědět, že když tady byla v Loní, tak byla odborná. Já jsem s ní dnes zadající v Loní. V Loní jsem s ním měl dlouhej rozhovor a to jsem měl hodinu v angličtině. To jsem měl moc dobrý dojím všechny ženský. Ještě druhý případ, když tady byl teda tředen před Pražským kongresem zástupce IKV, ten vládník, Vim Bartos, a potom na ten kongres, když přijeli ten hlavní, ten hlavní, že jo, Faber, tak ta diskuse taky nebyla pro ně uspokojivá. Oni přišli, ale mohla bejt, když člověk úplně cítí, že sem přijdou, za těchto okolností nelze očekávat jenom takové vzájemné porozumění a podporování, protože ty jejich motývy jsou tak odlišní od těch našich. Když tady bylo tak evidentní, že ten Faber sem přišel s fotografem, chtěl dokument, že nepřijel jenom na pražský kongres, ale že přijel taky navázat kontakt s námi, protože tam uvnitř byl kritizován, že sem vůbec neměl... Já jsem nevěděl, že je pozvat tuto géta, já mám to jako na oké. Člověka to trošku dožel, já ho chápu. On samozřejmě musí myslet politicky a uvažuje, že ho musí to držet nějak v roli jednou z nejlepších představy politických, nebo špatný, nebo vůbec žádný. A jsou spojení jenom jednou vágnými myšlenkou a teď on to nějak má držet dohromady. Čili on se pokouší všemi prostředky. No ale co pak my můžeme očekávat, že jednoznačně se nějak domluvíme s lidma tohoto typu, i když mají nejlepší úmysly. A bylo by možno pokračovat desítkama dalších. Že i nejenom u těch takových lidí, jako je třeba ten zelený, tam je úplně jasný, že zaujme a priory stanovisko. A z toho pak to všechno vypadá no jistě. Tohle stanovisko, když si představím, tak já bych to mohl napsat za něj. Tam nejsou žádný objevy, to je prostě předrdané. Ale jsou i lidi slušní, myslejí to vážně, upřímně, jsou přesvědčení, že je to něco pozitivní. A stejně z našich perspektiv jsou úplně vedle. No tak za těchto okolností, dřív nebo později, muselo dojít k tomu, že došlo k diferenciaci v těch názorech a v těch hodnoceních. Čiže je to úplně normální a není potřeba se zásadě o to starat. Něco jiného, když to prolejzá až takhle daleko, tak snad by k tomu mohlo být. Ale zase uvažte, že se to nestalo nějakou takovou hlavní záležitostí. Že to nedali do nějakých vůvod, co obrážejí a tak dále. Nýbrž, že to je podepsáno nějaký ryj a teď se čeká. Přece ten půjdeš ještě na bokrej. Nemůžeme to přeceňovat ani za těchto okolností. Mě říkal Ivan, že ten hejl tam platí v tý svobodnici za experta, protože je tam pomalu jedinej signatár. On tam teda ještě dělá Ivanu Pinaru, ale ten tam dělá jako prý smrdálka. Ten hejl tam dělá naplno jako jedinej signatár chrty a jako expert na chrtu je pranej. Já jsem byl čtyři dny na těch horách. Krmě toho hejla jsem poslouchal Šulce, Volnýho, Jehličku. A to všechno byly komentáře Šulc se svým Bondijovskou vizí, že tady je státní kapitalismus, že ta vládnoucí třída je vládnoucí třída a že jenom revolucí, jako sociální revolucí se to může tady změnit. On to tam v podstatě stále má, tuhle tu tezi. On teda hovorí o tom státním kapitalismu. To jsou tóny, které jsou úplně jiný zase. Nebo zase někdo jiný ten marasmus, který mě tady ta společnost morální nazval takovým vyčkáváním, takovým sebestažením, takovým uvědomováním si sama sebe, s kterýma ta společnost opět vykročí k úpředu. A to se nám snažil tam namluvit. Bylo to strašně podmanivé, takové sugestivné a dobře se to poslouchalo, protože ten, kdo to poslouchal a byl zalezlé úplně v tom největším koutě, tak najednou slyšel, že dělá dobře, protože se připravuje na veliké věci a každý komentár je tam o dvěci. O tý chartě se tam tak občas zmínil, o Honcu, tak jako v takovým spíš pozitivním smyslu. To byla jediná věc. Prosím vás, všimněte si ještě jednu věci, o kterých jsme tady nemluvili, tady jsou celkem čtyři důvody toho, proč se údajně zmenšila ta represe. To je proto, že se právě stýkáme s těmi západní mírovými hnutími a se zápodněměckými zelenými. To je jako nejvíc to, hej, a ty zelený taky nejvíc trápej, protože je tam jako prdává, že? A že se zdá, že teda ta represe je menší, tak je proto, že ta politické vedení, že mu není proti mysli, že my vlastně s těma lidma komunikujeme, nebo že je to něco jiného, že my vlastně s těma lidma komunikujeme, nebo že je podporujeme. Tady mají dokonce, že podporujeme nějaké politické strany, což je nesmysl, že? A vůbec je to nesmysl celý, protože předseda Charta nemá žádnou jednoznačnou politiku v zahraničních úvozovkách a stýká se přesně s tím, kdo chce. A asi by se nestýkala s nějakýma fašistama, že i kdyby chtěli, ale pokud přijede ten Mojnir, tak tam jdeme a poklávosíme, že? A když přijede někdo z doprovodu Branta nebo Dimase, ale zase třeba Hawa, no tak prostě se s někým setkají. A kdyby se mědili delegace nějakých velkých průžasných strán, nebo SPD, kdyby SPD měla zájem, no Charta jakože nemá, tak by byly stýky s SPD. Nebo s alternativníma hnutíma, které jediný mají zájma. Nebo prostě těma občanskýma iniciativama. To taky je hod. Možná, že Vatikán má nějaký zájem diskrétní, to já nevím. Ne, já teďka říkám. Na druhý straně stojí oficiální svět. Svět vlád, politických stran, z těchto stran máme velmi málo příležitostí, abychom mohli někomu podat ruku. Pánové, já mám konkrétní návrh, který mám tu mý horu, že budete ho rozdělit z úkoly. Co kdybychom si z důvodu toho sjezdu raději s třinadělním a švězečním hnutou co kdybychom udělali? To, že by tedy každý z nás čtyřek posedí ne? Samozřejmě. Má zájem se k ničemu vyjádřit. Napsal sručný textík, nemělo by to představovat, tak dvě, tři strany na jedno z těchto témat. Tak já bych sebe vynechal. Skutečně, jestli to má být pro ten infohatak, tak já bych, jestli to tak myslíš, nebo také pro infohatak, já bych se tam montoval jenom jako člověk, který vás bude upínat, takže se neurazím, když naopak. Čtyři tématické textíky, které by vyjádřovaly osobní názor autora. Textíky z nich vzniknou, až si je vyměníte. Sešli a spořádili si, to jsou ona ožehává témata, ale pak bychom nebyli nucení polamizovat s nějakým panem Heilem nebo Zeleným, kdybychom nějaký ostatní tříp se vyjádřili názoru toho spoluautora, korigovali ho na tyto čtyři témata, které vzniknou, které vznikly nějaký věci, podklad, kdybychom uspodávali veselé. To vypadá velmi dobře, pokud byste soulasili, že by to mohlo být veselé informace. A témata, kterou já chcem rozbírat, je otázka dialogu s mírovými týmy a veškerého dialogu a spolupráce do zahraničí. Byste za ty? Byste soulasil? Pokus o jaksi stručné vytíčení prioritních cílů chrty, toho pozitivního, pozitivního oč chrty usiluje? Byste si za ty pokus? Byste si s ním soulasil? Otázky? Otázky? Organizace, respektive neorganizace, statusu chrty, toho, co chrta může, nemůže, a tak dále. Byste si, pokud bys s tím soulasil, za známiče, strážce čistoty, čistosti chrtetického osvádí Láďa? To by mohlo tak si nepřímo navazovat, ale polemizovat taky s těmi rudnými tabulkami, tabulkami vůbčích, s těmi nejludvějšími nálepkami, které se jednotlivým lidem a kolegům přilepují. Taková to nějaká jaksi vnitřní vnitřní struktura chrty a její smysl vlastní, vlastně na ten povrchní a vynucený, jako si myslím, opravdu, opravdu důležitý a s tými názory nelze nesoulosit, protože to je humanistická otázka, která těch námoženských aktivistů a represev vůbec, a věci s tím, co jsou vyzající, když si teda ptáme. Nálevně jsi teda přeslal tento návrh? No, tím zároveň bude zajištěno, že to bude nějak připraveno, že věci připraveno, že tedy jako v každým jasnom očem čemu se bude vyjadřovat a že to taky určitá ta formulace, že už bude připravena natolik, že už bude páladnější. Ano, právě, právě, že to bude jenom tento návrh. Je samozřejmě myslitelné, když by třeba ještě s tím souhlasil, že by v tom textu, nebo ne v tom textu, ale v reakcích potom na ten text, by někdo připomněl i toho hejla, že? Ano, to už potom... To už může být. Já myslím, že to je vůbec zbytečné, abychom si třeba už teď sdělovali názor, když pokládám, že budu moct potom někoho doklnit. No jistě. A já bych zase třeba si dovolil aspoň dělat nějaký otázek. Když bude existovat jeden bedný podkaz, tak se můžeme mnohem lépe... Teď mě je otázka toho času, že? Ty by jsi se teda podělal sprostředkování toho, ale nicméně bychom měli stanovit termíny, dva, že, zhruba. Jeden teda na té statě, tedy osah taky zhruba, stránka dvě, tři. Asi spíš dvě, tři, že? Já myslím do těch tří strán, takže... Když se to někomu povede napsat na stránku, důleží. To by bylo předpokládané té besety, že? Tak jako spíš lidějte, protože lidějte spíš káči, a záleží to na vás, řekněte za týden, za týden to těžko je asi možné, to se nebaví, že za chodné, v následujících čtrnácti, aby něco bylo, že? Nicméně tak zvyklost může, jistě. Ta beseda stejně je zbytečná, než ono teďka je normální. Ano, jistě, ale zrovna. Ale by měla následovat tak týden po předávání textu, tedy. A taky texty bych podechal tedy tři týdny, pokud. A možná tam se scholubá, řekněme, do konce měsíce. No, ano. Počítajme, prosím vás, s tím, že bude... Tady několik málo chybí, tři dny asi, nebo dva dny chybí, do těch třech neděle, do konce měsíce. A počítajme s tím, prosím vás, že v tom týdnu od 4.20. pravděpodobně budeme mít dozor. A to nevadí. No tak na předávání těch textů můžeme mít i dozor, eventuálně, že? Dobře, tak dejme si tedy na ten začátek. A oni to mají do velkého pátku, a ten je kdy? Kolikátýho? No, je to kolikátýho, to je pátek. Velký pátek bude 8.20. No, takže když si dáme do konce měsíce, že se ty texty mají teda vypracovat. No, to by to bylo... No, takže se dají tedy potom. A další sobota je 2. nebo 3.? Dejme tak do toho pátku, co následuje po velkém pátku. Tak, to znamená do pátku, co následuje po tom velikonočním poddělí, který je volný dne. Sobota je 20.09. Tak bude pracovní sobota, myslím dokonce. Velikonoční poddělí je 11.30., že jo? No, tak ten pátek potom, jo? Tak ten pátek 8.20., jo? Ne, velkej pátek, když je týden pohled. Jo, tak, takhle, promiň. Čili 4. 4., jo? No, já tam samozřejmě... Zase, když to někdo bude mít zítra... Ale u toho, mě se mi zapomněl říct, že za 14 dní po velikonočních pondělí to není, čili to máš za 14 dní, ale za měsíc, to věc. U Ivana. Rozumíš? Ano, on mě to... Nejbližší příští přednášku máš, ale ta se nekoná za 14 dní, ale za měsíc, protože za 14 dní je to pondělí velikonoční. Takže za 14 dní po velikonočním pondělí, ne? Ano, za 14 dní po velikonočním pondělí. A to se mění problém dojít, pro mě, jo? Může tam někdo zastavit. Já za tebou budu muset dojít, tady jsem ti dával to jedno jméno, víš? Ať mi něco dneska došlo, já jsem projistil to něco, nebo se bohu, kdyby náhodou... Já si to teda přesně náměním zpátky a hned dělám. No, jmenujte si, kdy potkali zpět. Já se mi tady chtěl nechat, když se se rodila ta beseda, která by potom byla... Asi třetí den. Asi třetí den. Já jsem jenom měl jednou informaci, protože pryč 14 dní, od 14. do 4., ale 31. jsem na jeden dne přijedu, čili 31. mohu přivést ten svůj textík. A do 4. se vrátím, takže učím od 4. Můžu se účastnit na besedě jenom. Ty seš třetí? No, nejbude se slyšet. Co tak říkáš ve klidně? Já to mám přes člověk normálně objednaný. Přes telefon? Ne, osobně, prostě lokálně, naprosto bez lidí. My si teďkon často telefonujeme, to je strašná sranda. Taky jsme do mluvení. My jsme do mluvení, no, takže s váma já se zmluvím. Čili tebe, pokud mě nic nepřijde, tak pátek po velkém pátku tě navštívím. Já občas, jak víš, kvůli... Ano, já to vím, já to vím, já nebývám vždy doma, protože taky pracuji. A já mám tu smůlu, že prostě nemám telefon, takže mně je možný zastihnout jednou prostředicí, někoho, který telefon má. Kdybyste měli nějak koupat. Kdybyste se pohledovali. Protože dneska problém nastal, že to je všeobecně vítězství. Vy nemáte vodu? My taky ne, ale dovolal jsem se vás do Karina k baťkům a tam voda je. Takže kdybyste chtěli... Vy máte vodu? Tak voda taky je ještě. U vás je voda? No, já jsem se ještě asi v sedmcentře zpěchoval. Tak u nás od tří hodiny. Tak já jsem u nás nepoznal. To znamená, že tam to dojde k vám. Jak je to možné, že u vás to je? Třeba taková inženýrka má vodu, nevíš? No, tam bydlí na poloviční cestě a voda je zvolená.