[Podezřelost filosofie, která není placená]

2)

(6. 4. 84, neurologie)

U nás smějí působit jen státem placení filosofové; chce-li někdo filosofovat a filosoficky působit, aniž by za to byl placen (tj. aniž by to provozoval jako své zaměstnání a tím jako zdroj své obživy, „pro úživu“), pak je z principu podezřelý, nežádoucí a jeho aktivitě se kladou co největší překážky. Protože však takový stav se liší od toho, kdy jsou nejlepší filosofové placeni, aby se nemuseli starat o nic jiného než o svou odbornou myšlenkovou práci, aniž by se jakkoliv bránilo ostatním, aby se totéž pokoušeli dělat, aniž by jim plat usnadňoval jejich činnost, je zřejmé, že filosofie takto nuceně oficializovaná se nutně stává pouhou sofistikou.