Dopis z 1. května 1970 zachycuje kritickou situaci v české kultuře a filosofii na počátku normalizace. Autor informuje o zásadních restrikcích v nakladatelství Mladá fronta, kde nový šéfredaktor zastavil vydávání prestižní edice Váhy. Zatímco Whiteheadova kniha ještě vyjde, díla Heideggera, Finka či Schelera jsou zakázána a Patočkovy spisy zůstávají zapečetěny ve skladech. Text popisuje pokusy o záchranu některých titulů jejich převodem do nakladatelství Vyšehrad. Souběžně autor líčí politické tlaky na Filosofický ústav ČSAV a narůstající obtíže s publikováním odborných textů. V osobní rovině zmiňuje svou snahu o habilitaci na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě, která však naráží na obavy vedení fakulty z politických následků. Celkově dopis reflektuje atmosféru nejistoty, nastupujícího ideologického dohledu a obav z návratu k represivním poměrům 50. let, přičemž zdůrazňuje rozpadající se možnosti svobodné vědecké práce a publikování v tehdejším Československu.