Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
01.jpg
====================
Katedra filosofie (LVH) pr kte přednášena ještě be komunistickém ovlá Brzo poté, co byla 1919 založena Husova fakulta, pamatovalo se na zřízení stolice pro obor filosofie náboženství (vedle religionistik spolu s ní - jistě také po vzoru jiných učilišť v zaraničí), ale te 1921 se pro tento obor habilitoval Josef Ladislav Stěhule L. Kopal původně právník; jeho působení nebylo nejšťastnější a netrvalo dé roky. Tou dobou však zahájil již své dlouholeté falkultní působen Linhart (1882 - 1959), původně filolog a profesor na reálce, habilitovaný docent (1927 mimořádný, 1931 řádný řádný profesor). Pod vlivem vstoupil 1911 do církve reformované, po theologické stránc nevystupoval jako theolog) byl asi nejblíže novozákonníkovi (a vůbec liberální theologii), ale byl značně ovlivněn také (Zpočátku působil na fakultě krátce i J.B.Kozák, pozdější docent filosofie na filosofické fakultě UK, ale pouze jako lektor anglické Již od r. 1924 se stala filosofie zkušebním oborem (jen při pr zkoušce), ale protože Linhart nebyl myslitelem nijak strhujícím a pro systematik J.L.Hromádka se stal vůdčí a studenty studenty atrahující postavo se Linhart a s ním i katedra filosofie spíše na okraj fakultního m a duchovního života. Nepochybně k tomu přispěla i nevyjasněnost k specifik právě z filosofického pohledu: Linhart v souhlase s tradič viděl hlavní cestu a úkoly filosofie, pokud jde o křesťanství náboženství a teprve přes náboženství v interpretaci křesťanství. Profesor Linhart byl na dlouhou dobu posledním netheologem, vliv na způsob, jakým byla filosofie chápána a tlaku, k němuž opětovně docházelo velmi brzo po politického, ale také kulturního a myšlenkového tak na jedné straně bránila před pronikáním (marxismus vyučovali většinou externí pracovníci), nechtíc uchylovala k jisté formě obětování otevřenosti vůči veřejnému životu. J.L. Hromádka ještě v Křesťanství a životě považoval reformaci za nedokončenou také v tom, že nevybu vlastní filosofii (takže to zůstává jejím nesplněným úkolem), ale tohoto pojetí pod Barthovým vlivem Barthovým vlivem ustoupil. J.B. Souček napsal za naši dosud nejvýznamnější protestantskou studii o vztahu theologie k a doc. Lochman, který se přednášek o filosofii velmi brzo již systematiky po odchodu prof. Linharta ujal, se rozhodl pro celý kur vztahu mezi theologií a filosofií v evropských dějinách. Po jeho Švýcarska a následující emigraci byl přednáškami z filosofie při své profesorem pověřen prof. Jan Heller, ovšem na katedře religionisti filosofii nahradil marxismus-leninismus, přednášený marxisty. Po č povinnost filosofických přednášek prof. Ondra, a to v podstatě opě Teprve po listopadu 1989 (v únoru 1990) mohla být dokončena habi L. Hej dánka a to dvacet let po předložení jeho habilitační práce (naps výzvu prof. Hellera a tehdejšího děkana prof. Součka; dr. Hejdánek filosofii také krátce přednášel pro dálkové studenty). Zároveň tak by stolice filosofie (jejíhož vedení se doc. Hej dánek po odchodu prof. profesorem byl jmenován na Filosofické fakultě UK v r. 1992) a to ve Evangelická theologická fakulta stala jednou ze tří do Karlovy inkorporovaných theologických fakult. se života společnosti. marxistů do učitel ale na druhé stra dosavadní tradice Jaký má vůbec smysl katedra filosofie na theologické fakultě? Před stránka situace, v níž lze vidět obdobu situace ve všech vědách vůbec potřebuje theolog především jako nástroj své (theologické) reflexe, n něho proto, aby věděl, co vlastně dělá, když theologicky myslí. Vzt k filosofii má však ještě docela zvláštní pozadí a kořeny: vznik the zvláštní disciplíny byl vyprovokován skutečností, že křestané ve S musili čelit pseudofilosofii a upadlé filosofii také tím, že o nejlepší představitele filosofické minulosti, ale protože si vědomi toho, že prostá recepce Platona (a později Aristotela) nestačí dalších staletí však filosofie prošla mnohými proměnami, a theo nuceni pracovat s novými myšlenkovbými prostředky, jež jim současn dává k dispozici. Orientace v minulosti i přítomnosti filosofického tak pro theologa naprostou nezbytností a studium filosofie je součástí theologického studia.
01.jpg
====================
Katedra filosofie (LVH) pr kte přednášena ještě be komunistickém ovlá Brzo poté, co byla 1919 založena Husova fakulta, pamatovalo se na zřízení stolice pro obor filosofie náboženství (vedle religionistik spolu s ní - jistě také po vzoru jiných učilišť v zaraničí), ale te 1921 se pro tento obor habilitoval Josef Ladislav Stěhule L. Kopal původně právník; jeho působení nebylo nejšťastnější a netrvalo dé roky. Tou dobou však zahájil již své dlouholeté falkultní působen Linhart (1882 - 1959), původně filolog a profesor na reálce, habilitovaný docent (1927 mimořádný, 1931 řádný řádný profesor). Pod vlivem vstoupil 1911 do církve reformované, po theologické stránc nevystupoval jako theolog) byl asi nejblíže novozákonníkovi (a vůbec liberální theologii), ale byl značně ovlivněn také (Zpočátku působil na fakultě krátce i J.B.Kozák, pozdější docent filosofie na filosofické fakultě UK, ale pouze jako lektor anglické Již od r. 1924 se stala filosofie zkušebním oborem (jen při pr zkoušce), ale protože Linhart nebyl myslitelem nijak strhujícím a pro systematik J.L.Hromádka se stal vůdčí a studenty studenty atrahující postavo se Linhart a s ním i katedra filosofie spíše na okraj fakultního m a duchovního života. Nepochybně k tomu přispěla i nevyjasněnost k specifik právě z filosofického pohledu: Linhart v souhlase s tradič viděl hlavní cestu a úkoly filosofie, pokud jde o křesťanství náboženství a teprve přes náboženství v interpretaci křesťanství. Profesor Linhart byl na dlouhou dobu posledním netheologem, vliv na způsob, jakým byla filosofie chápána a tlaku, k němuž opětovně docházelo velmi brzo po politického, ale také kulturního a myšlenkového tak na jedné straně bránila před pronikáním (marxismus vyučovali většinou externí pracovníci), nechtíc uchylovala k jisté formě obětování otevřenosti vůči veřejnému životu. J.L. Hromádka ještě v Křesťanství a životě považoval reformaci za nedokončenou také v tom, že nevybu vlastní filosofii (takže to zůstává jejím nesplněným úkolem), ale tohoto pojetí pod Barthovým vlivem Barthovým vlivem ustoupil. J.B. Souček napsal za naši dosud nejvýznamnější protestantskou studii o vztahu theologie k a doc. Lochman, který se přednášek o filosofii velmi brzo již systematiky po odchodu prof. Linharta ujal, se rozhodl pro celý kur vztahu mezi theologií a filosofií v evropských dějinách. Po jeho Švýcarska a následující emigraci byl přednáškami z filosofie při své profesorem pověřen prof. Jan Heller, ovšem na katedře religionisti filosofii nahradil marxismus-leninismus, přednášený marxisty. Po č povinnost filosofických přednášek prof. Ondra, a to v podstatě opě Teprve po listopadu 1989 (v únoru 1990) mohla být dokončena habi L. Hej dánka a to dvacet let po předložení jeho habilitační práce (naps výzvu prof. Hellera a tehdejšího děkana prof. Součka; dr. Hejdánek filosofii také krátce přednášel pro dálkové studenty). Zároveň tak by stolice filosofie (jejíhož vedení se doc. Hej dánek po odchodu prof. profesorem byl jmenován na Filosofické fakultě UK v r. 1992) a to ve Evangelická theologická fakulta stala jednou ze tří do Karlovy inkorporovaných theologických fakult. se života společnosti. marxistů do učitel ale na druhé stra dosavadní tradice Jaký má vůbec smysl katedra filosofie na theologické fakultě? Před stránka situace, v níž lze vidět obdobu situace ve všech vědách vůbec potřebuje theolog především jako nástroj své (theologické) reflexe, n něho proto, aby věděl, co vlastně dělá, když theologicky myslí. Vzt k filosofii má však ještě docela zvláštní pozadí a kořeny: vznik the zvláštní disciplíny byl vyprovokován skutečností, že křestané ve S musili čelit pseudofilosofii a upadlé filosofii také tím, že o nejlepší představitele filosofické minulosti, ale protože si vědomi toho, že prostá recepce Platona (a později Aristotela) nestačí dalších staletí však filosofie prošla mnohými proměnami, a theo nuceni pracovat s novými myšlenkovbými prostředky, jež jim současn dává k dispozici. Orientace v minulosti i přítomnosti filosofického tak pro theologa naprostou nezbytností a studium filosofie je součástí theologického studia.