Tento text reflektuje filosofický spor mezi Bradleyem a Russellem o povaze vnitřních a vnějších vztahů. Bradley, navazující na leibnizovskou tradici, tvrdil, že všechny vztahy mají vnitřní povahu, zatímco Russell prosazoval jejich vnější charakter. Autor tento problém demonstruje na příkladu geometrického trojúhelníka. Přestože je trojúhelník definován jako část roviny omezená třemi přímkami, jeho komplexní vlastnosti, jako jsou těžiště, kružnice vepsaná či vztahy mezi stranami a úhly, nevyplývají logicky pouze z tohoto základního vymezení. K jejich poznání je zapotřebí ustavovat nové pojmy, které jsou z předchozích neodvoditelné. Text dochází k závěru, že pojmy jsou nástroje, které samy o sobě k vyvození dalších vlastností nestačí; poznání vyžaduje přechod od pojmů k příslušným intencionálním předmětům. Tento proces ukazuje, jak se vnitřní vztahy objektu odhalují skrze postupné rozšiřování pojmového aparátu a nahlížení samotné podstaty věci v rámci širšího kontextu.
Pojem a poznání
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 31. 5. 1991
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1991
Pojem a poznání
Na přelomu století došlo k vážné diskusi mezi Bradleyem a Russellem o tzv. vnitřních a vnějších vztazích. Bradley byl přesvědčen, že Leibnizovo přesvědčení, resp. teorii, že všechny (podstatné) vlastnosti nějaké věci jsou obsaženy v pojmu této věci, lze domyslit tak daleko, že nejenom nerelativní vlastnosti, ale dokonce veškeré vztahy mají vnitřní (interní, „intrinsic“) povahu. Russell to naopak vehementně popíral a trval na tom, že veškeré vztahy jsou všeobecně vnější (externí). Uvažme v tomto smyslu trojúhelník jako rovinný obrazec. Jeho pojem je dostatečně definován jako část roviny, omezená třemi přímkami (protože mluvíme o ploše omezené přímkami, nemusíme mluvit o pouhých úsečkách). Postupným zkoumáním zjistíme mnoho dalších vlastností trojúhelníku, které logicky z výměru nevyplývají, ale přesto jsou vnitřními vlastnostmi resp. vnitřními vztahy v onom trojúhelníku (střed resp. poloměr kružnice vepsané a opsané, těžiště, vnitřní a vnější úhly a jejich vzájemná velikost (součet vnitřních úhlů), kvantitativní vztah mezi úhly a poměrem stran trojúhelníka, vztah mezi základnou, výškou a plochou trojúhelníka, atd. atd. Tu se zdá být mimořádně důležité, že ke každému dalšímu kroku v poznávání trojúhelníka je zapotřebí nejprve ustavit nové pojmy, neodvoditelné z předchozích. Pojmy tu jsou pouhými nástroji, ale vyvozovat z nich nějaké další vlastnosti nelze, pokud neopustíme rovinu samotných pojmů a nepřejdeme k příslušným intencionálním předmětům. Jestliže pochopíme na základě pojmového vymezení, co to je rovinný obrazec omezený třemi přímkami, můžeme nahlédnout nezbytnost pojmového uchopení např. úhla, ale z výměru to neplyne.
(31. 5. 1991)
### 910531