Dokument se zabývá rolí nahodilosti v evoluci vesmíru. Autor tvrdí, že vývoj je neoddělitelně spjat se vznikem nahodilostí, které poskytují prostor pro vznik nového; bez nich by skutečnost podléhala pouze setrvačnosti. Vesmír je popsán jako "továrna" na nahodilosti, jejichž úroveň se v průběhu času zvyšuje, neboť primitivní nahodilosti nepostačují pro komplexní vývoj. Pro dosažení vyšších úrovní je nutné upevnění struktur prostřednictvím setrvačnosti, což umožňuje integraci superudálostí a subudálostí probíhajících v odlišných časových měřítcích. Právě tato diferenciace v rychlosti událostních procesů v rámci sjednoceného celku je identifikována jako klíčový generátor dalších nahodilostí. Text tak nabízí ontologický pohled na dynamiku mezi změnou, stabilitou a vznikem nového v rámci vesmírného dění, kde se nahodilost sama vyvíjí a stává se základem pro stále složitější formy existence.
Nahodilosti ve Vesmíru
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 15. 2. 2016
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2016
Nahodilosti ve Vesmíru
Objev vývoje (evoluce) je z podstatných důvodů spjat s předpokladem možnosti vzniku nahodilostí, neboť bez „náhodných“ volných „míst“ pro vznik čehokoli nového by jinak mohly „skutečnosti“ trvat pouze setrvačností. Uvážíme-li toto vše, nemůžeme než považovat Vesmír za obrovskou „továrnu“ na nahodilosti stále vyššího a vyššího typu. Jde totiž o to, že vývoj se musí nutně týkat i nahodilostí, neboť primitivní nahodilosti nejnižších úrovní by nepostačily k tomu, aby došlo k vývoji na vyšších úrovních. Aby ovšem k takovému vývoji nahodilostí a k dosahování vyšších úrovní mohlo vůbec docházet, bylo zapotřebí najít způsoby, jak nějaké struktury zpomalit resp. upevnit, čili jak nějaké setrvačnosti ustavit a udržovat. A to zase souvisí s nutností integrovat vyšší úroveň událostního dění tak, že zároveň mohou probíhat nižší procesy odlišnou rychlostí v čase,vždycky, kch tj. ždyž se děje určitou rychlostí superudálost sama, její subudálosti mohou v některých případech vypadat jako neměnné (což je ovšem pouhé zdání). Z toho se zdá být zřejmé, že zdrojem (generátorem) nahodilostí mohou být také tyto odlišnosti v rychlosti událostných procesů, navzdory tpu, že jsou sjednoceny v celek oné superudálosti.
(Písek, 160215-1.)