Tento text se zaměřuje na filosofický problém vztahu mezi celkem a souborem (množinou) částí, přičemž jako hlavní příklad využívá strom. Autor se táže, proč vnímáme strom jako jednotný celek, přestože se skládá z mnoha odlišných prvků, jako jsou větve, listy a kořeny. Úvaha zpochybňuje čistě subjektivní povahu tohoto vnímání a zkoumá, zda je celkovost výhradní vlastností živých organismů, nebo zda ji lze nalézt i na nižších, „předživých“ úrovních. Text navrhuje koncept odstupňované celkovosti, kde různé entity vykazují různé úrovně a kvality jednoty. Na příkladech vegetativního rozmnožování rostlin a transplantací orgánů u živočichů autor demonstruje složitost hranic mezi jednotlivcem a jeho částmi. Cílem je otevřít diskusi o hlubším zkoumání ontologické povahy celku napříč různými stupni existence, od biologických systémů až po jednodušší struktury.
Celek a „soubor“ (množina)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 21. 5. 2016
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2016
Celek a „soubor“ (množina)
Proč můžeme strom, který má 5 hlavních větví, považovat za „jeden“, tj. za „celek“, když má těch větví pět (nehledě na to, že má ještě kmen, dále množství kořenů, ale také mnoho menších a malých větví a větviček, v létě také mnoho listů apod.)? Proč nedává smysl považovat strom za pouhou množinu či skupinu větví, větviček, kořenů, listů atd.? Je to opravdu jen záležitost našeho subjektivního pohledu, záměru atd.? – Zdálo by se, že o celcích a celkovosti můžeme mluvit (a uvažovat) jen v případě živých bytostí resp. organismů. Ale jak je tomu u menších „celků“, tj. celků „předživých“? Nemůže být „celek“ (resp. jeho celkovost) chápán odstupňovaně nebo v různé „mocnosti“ (cíle)? Nemohou být rozpoznávány různé úrovně a různé kvality celkovosti? Tak třeba právě zmíněný strom je možno vegetativně rozmnožit tak, že necháme zakořenit oddělené větvičky; každý takto vzniklý stromek lze oprávněně považovat za samostatný celek, ačkoli z genetického hlediska jde o „týž“ strom. Podobně se to má i u živočichů (a dokonce člověka) v případě implantace některých tkání nebo celých orgánů z jiných jedinců (to je analogie naroubování části jedné rostliny na jinou). Nebylo by dobré to prozkoumat i na nižších úrovních?
(Písek, 160521-2.)