Text se zamýšlí nad konceptem „události“ jakožto specifickým myšlenkovým modelem, který je nezbytný pro pochopení dynamické povahy skutečnosti. Autor přirovnává proces konstituování pojmu události k historickému vývoji geometrického myšlení. Podobně jako bylo pro lidstvo kdysi obtížné pracovat s abstrakcemi typu trojúhelníku či koule a postupně odhalovat jejich inherentní vlastnosti, čelí současné myšlení výzvě uchopit událost v její obecnosti a hloubce. Událost zde není chápána jako pouhý popisný prvek, nýbrž jako nástroj, který do chaosu reality vnáší řád tím, že z ní „vykrajuje“ určité struktury. Tento model umožňuje interpretovat svět nikoli jako soubor statických objektů, ale jako proces dění a stávání se. Text zdůrazňuje, že vlastnosti událostí jsou postupně odkrývány, nikoli svévolně konstruovány, což vyžaduje precizní filosofickou reflexi srovnatelnou s precizností geometrie. Pochopení události jako myšlenkového modelu je klíčové pro adekvátní zachycení dějovosti světa.
„Událost“ jako model myšlenkový
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 29. 1. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
„Událost“ jako model myšlenkový
Tak jako kdysi bylo pro běžné občany neobyčejně obtížné myslet trojúhelníky nebo krychle či koule atp. (a promýšlet vše v souvislosti s nimi do detailu i do hloubky), je v dnešní době neméně obtížné myslet „události“ v podobné obecnosti (a podobně vše s nimi souvisící) opět do detailu i do hloubky. A obdobně jako se teprve postupně dařilo odhalovat řadu vlastností rovinných obrazců nebo prostorových těles, o kterých původně nikdo neměl ani ponětí, ale které vůbec nemusely být nějak doplňovány nebo dokonstruovávány, nýbrž byly postupně odhalovány a poznávány jakožto jim jakoby „původně“ vlastní, můžeme se pokusit také krok za krokem odhalovat a postupně poznávat to, co také událostem je „původně“ vlastní, i když také zde slovo „původní“ má nebo může mít problematický a matoucí význam. Zkrátka a dobře: tak jako myšlený obecný trojúhelník je (byl) myšlenkovým modelem, je jiným, ale odlišným myšlenkovým modelem myšlená obecná událost. A tak jako geometrické obrazce musíme „promítat“ do skutečnosti, kterou chceme myslet, tak musíme do skutečnosti, kterou budeme myslet jako dějící se, odehrávající se, stávající se atd., rovněž „promítat“; možná ještě lépe než „promítat“ do skutečnosti by bylo říci „vykrajovat“ za skutečnosti (Rádl by řekl: z chaosu skutečnosti).
(Písek, 150129-1.)