Tato úvaha analyzuje povahu aktuální přítomnosti skrze prizma událostného myšlení. Autor tvrdí, že o přítomnosti lze smysluplně hovořit pouze v rámci pravé události. Ačkoliv se vnějšímu pozorovateli může zdát, že událost je pouhou posloupností časových okamžiků, jde o klam vyvolaný omezenou perspektivou. Skutečná událost probíhá jako nedílný celek, v němž jsou všechny její složky přítomny po celou dobu jejího trvání. Přítomnost tedy není chápána jako abstraktní bezrozměrný bod, nýbrž jako konkrétní, byť malý, úsek samotného dění. Text zdůrazňuje, že to, co se jeví navenek, je jen zlomkem vnitřní dynamiky události, která se uskutečňuje v každé své části zároveň. Tento přístup reviduje tradiční lineární vnímání času a směřuje k pochopení ontologické hloubky přítomného okamžiku jakožto integrální součásti širšího procesuálního celku, který definuje strukturu reality a jejího vyjevování se subjektu.