Tento text se věnuje hloubkové analýze rozlišení mezi pojmy význam a smysl, přičemž vychází z interpretace Jana Patočky a jeho odkazu na fundamentální logické teorie Gottloba Fregeho. Autor se zamýšlí nad klasickými příklady, jako je vztah mezi Jitřenkou a Večernicí nebo geometrickými pojmy čtyřstran a čtyřúhelník, a poukazuje na značnou terminologickou nejednotnost, která panuje v německém, anglickém i analyticko-filosofickém odborném prostředí. Hlavním argumentem předloženého textu je nezbytnost důsledného zohlednění širšího kontextu při určování významu jednotlivých výrazů. Ukazuje se, že zdánlivá ekvivalence geometrických útvarů je vždy podmíněna dimenzionalitou prostoru, ať už se jedná o euklidovskou rovinu nebo komplexní trojrozměrný prostor. Každý význam i smysl tak nutně přesahuje hranice aktuálně míněného objektu a odkazuje k širšímu horizontu souvislostí, které tvoří implicitní pozadí našeho porozumění. Tato filosofická reflexe kriticky upozorňuje na metodologickou složitost dosahování terminologické jasnosti v rámci vědeckých disciplín, které se touto problematikou dlouhodobě zabývají.
Význam a smysl
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 4. 3. 2013
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2013
Význam a smysl
Patočka, citující Frege-ho, rozlišuje mezi významem a smyslem následovně: čtyřstran a čtyřúhelník mají týž význam, ale dvojí smysl (podobně jako Večernice a Jitřenka). Je to ovšem jen velmi hrubé (a nešetrné) rozlišení. V němčině se rozlišuje Sinn od Bedeutung, angličtina rozlišuje sense a reference nebo meaning. Je to ovšem velmi komplikované, a je kolem toho také rozsáhlá problematika, kterou se už dlouho zabývá celá řada disciplín, a udělat si v tom jasno není zrovna snadné. Samostatná další komplikace spočívá v tom, že se touto problematikou zabývají analytičtí filosofové – a specielně ti logicky zaměření – tak, že vůbec odmítají mluvit o „pojmech“. Odhlédneme-li od toho, že terminologie (a zvláště odborná) je vždy do značné míry věcí volby, a zůstaneme-li co možná u „věci“, pak si především uvědomujeme (musíme uvědomovat), že třeba onen „čtyřstran“ vůbec nemusí mít stejný význam jako „čtyřúhelník“, pokud by tu chyběl nějaký odkaz na kontext, např. na to, jde-li o rovinu nebo o trojrozměrný prostor. V prostoru (zejména pak euklidovském) může mít „čtyřstran“ stejný „význam“ (nebo spíš „smysl“?) jako „dvanáctiúhelník“ (nebo také „čtyřstěn“ atd.). Zkrátka: každý „význam“, stejně jako každý „smysl“ sahá dále, než kam (komu nebo čemu) je připisován – přesahuje ke kontextu, který vlastněn není aktuálně „míněn“.
(Písek, 130304-1.)