Tento text se podrobně zabývá filosofickým konceptem nepředmětného myšlení, které však nepojímá jako prostou alternativu či úplnou náhradu za myšlení předmětné. Myšlení je v autorově pojetí chápáno jako nesmírně komplexní a mnohotvárný proces, který nesmí být zbaven své vnitřní bohatosti ani redukován na jediný univerzální způsob nahlížení. Hlavním cílem důrazu na nepředmětnost je poukázat na inherentní limity a redukcionismus tradičního zpředmětňujícího myšlení. Autor argumentuje, že samotná skutečnost má dvojí charakter, v němž se prolínají stránky předmětné i nepředmětné. Snaha orientovat se výhradně na nepředmětnost v opozici k objektivismu by byla jen další formou chybné redukce. Ačkoliv je silný důraz na nepředmětnost situačně a dočasně oprávněný kvůli setrvačnosti lidského uvažování, text vrcholí zásadním tvrzením: zatímco čistá předmětnost je z podstaty nemožná, právě ryzí nepředmětnost tvoří nejhlubší základ veškeré lidské i mimolidské skutečnosti.
Nepředmětné myšlení
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 19. 9. 2011
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2011
Nepředmětné myšlení
Tzv. nepředmětné myšlení nesmíme chápat jako alternativu myšlení předmětného v tom smyslu, že bychom chtěli všechno předmětné myšlení zavrhnout a nahradit je úplně a kompletně myšlením nepředmětným. Myšlení samo je cosi tak bohatě složitého a mnohotvarého, že nemůže být nikdy své bohatosti zbaveno a redukováno jen na jeden způsob. Důraz na „nepředmětnost“ (nepředmětný způsob, nepředmětné konotace atd.) má právě naopak význam v tom, že ukazuje na redukující způsob myšlení zpředmětňujícího. Nemá-li se tento důraz míjet smyslem, nesmí se sám stát novou redukcí, ale ani takové nové redukci napomáhat. Skutečnost sama má „opravdu“ dvojí stránku, dvojí charakter, předmětný i nepředmětný. Bylo by nesmyslné chtít se teď orientovat jen na tu stránku nepředmětnou, a to v opozici proti dosavadním tendencím popírajícím nebo aspoň falšujícím způsobem zpředmětňujícím tu stránku druhou, nepředmětnou. Jednostranný nebo spíš silný či převažující důraz na nepředmětnou stránku skutečností má – a legitimně může mít – jen situační a tedy dočasnou oprávněnost. Stejně tak by bylo možno provádět jen revizi myšlení dosavadního, ale nebylo by to dost účinné, protože setrvačnost některých stránek lidského myšlení je neuvěřitelně mocná. Ovšem je tu jedna výjimka: zatímco ryzí předmětnost není možná, ryzí nepředmětnost je základem vší skutečnosti.
(Písek, 110919-1.)