Text vychází z citátu z detektivního románu Dicka Francise, podle něhož jsou filmoví herci mimo plátno stejně bezvýznamní jako kdokoli jiný. Autor tuto myšlenku dále rozvíjí a kriticky ji zkoumá v širším společenském kontextu, přičemž ji vztahuje i na bohaté lidi či vědecké specialisty. Klade si zásadní otázku, zda je profese či veřejná role pouze vnější, přidanou funkcí, která nemá žádný hlubší vliv na podstatu člověka. Hlavní pozornost je věnována filosofii, u níž autor argumentuje, že život a myšlení musí tvořit nerozlučný celek. Pokud by byl filosof ve svém soukromém životě vnitřně prázdný, zpochybnilo by to i kvalitu jeho filosofického bádání. Úvaha tak směřuje k odmítnutí povrchní a nanicovaté generalizace lidské povahy jako něčeho neměnného a nezávislého na činnosti jedince. Autor uzavírá, že ačkoliv u celebrit může jít o pouhé předstírání, u autentických forem lidské existence, zejména ve filosofii, je oddělení role od podstaty nepřípustné.
Celebrity
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 24. 11. 2011
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2011
Celebrity
Našel jsem v jedné detektivce (Kouřová clona od Dicka Francise, 1996, s. 34) pěkný výrok: „Filmoví herci jsou mimo plátno stejné nuly jako kdokoli jiný.“ Možná, že by se to dalo jednak rozšířit, jednak prohloubit (tj. trochu to zbavit té nepochybné triviality); nicméně zvláštnost u herců spočívá v tom, že svou postavu jen hrají – náleží nutně k povaze celebrit, že tuto svou „funkci“ jen hrají, jen ji předstírají? Ale uvažujme dál – tedy rozšířit: bohatí lidé jsou mimo bohatství stejné nuly jako ti ostatní. Nebo: vědci (nebo technici) specialisté jsou mimo svůj obor stejné nuly jako laici. Ale něco jiného je – či mělo by být – tam, kde jde o filosofii. Ani největší filosof nemůže nikdy svou filosofii oddělit od svého života (ani svůj život od své filosofie). Ovšem není-li filosof ve svém životě ničím víc než ti, kdo nefilosofují, neznamená to pak, že ani v tom svém filosofování, v té své filosofii není nic moc? Problém je zřejmě v tom, co se míní tím „kdokoli jiný“. Je vskutku každý člověk v něčem „kdokoli“? Není tady někde chyba v jakési nanicovaté generalizaci toho, co je člověk, a jakési povrchní chápání toho, co dělá a čím se zabývá, jako něčeho jen přidaného, přilepeného, co však na onu základní „povahu“ („podstatu“) člověka nemá žádný významný vliv? Možná to opravdu platí o „celebritách“, ale nelze to legitimně rozšiřovat.
(Písek, 111124-3.)