Tento text se do hloubky zabývá základní povahou norem a charakterem normativity, přičemž zdůrazňuje kritickou nezbytnost analýzy tohoto fenoménu v různých rovinách a šířkách vymezení. Autor argumentuje, že zkoumání normativity se v žádném případě nesmí omezovat pouze na lidskou úroveň, ale musí zahrnovat celou biosféru, kde je normativní řád zřetelný i pro vnějšího pozorovatele. U jednotlivých organismů téhož druhu lze identifikovat konkrétní vlastnosti s velmi malou tolerancí k odchylkám, což v praxi představuje autentickou biologickou formu normy. Výrazné odchylky od těchto vzorců, ať už se projevují jako malformace nebo jako evolučně perspektivní novinky, pak tyto jinak skryté normy jasně zviditelňují a potvrzují jejich existenci. Abstrakt poukazuje na to, že pro skutečné porozumění normativitě je nutné zkoumat komplexní vztah mezi stabilitou druhových vlastností a výjimečnými mutacemi. Tento přístup umožňuje nahlížet na normy nikoli jako na pouhé sociální konstrukty, ale jako na fundamentální principy prostupující živou přírodou v její celistvosti, stabilitě i dynamickém vývoji.