Tento dokument představuje tematickou osnovu k filosofickému výkladu či textu datovaného k 4. březnu 1968. Osnova je rozdělena do patnácti, respektive deseti bodů, které se věnují základním otázkám lidské existence, civilizace a vědeckého poznání. Autor se zamýšlí nad vztahem člověka k přírodě a vědě, přičemž klade důraz na reflexi vědy a její propojení s filosofií. Významná část je věnována ontologickým kategoriím, jako je pojem praxe, kauzalita, akce a struktura vnitřního světa. Text se dotýká také problému pravdy, skutečnosti a kritiky metafyziky prostřednictvím konceptu nepředmětného myšlení. Celkovým záměrem je zřejmě hlubší fenomenologický a antropologický rozbor postavení člověka v moderním světě a jeho vnitřního prožívání skutečnosti v kontextu budoucího vývoje. Osnova reflektuje intelektuální atmosféru konce šedesátých let s důrazem na kritičnost a smysl filosofického tázání.