Text zkoumá vztah mezi praktickým jednáním a hlubinnými principy, které tvoří základ každého lidského přístupu ke skutečnosti. Autor vychází z antické zkušenosti, kterou však aktualizuje pro moderní kontext. Zdůrazňuje, že za každým teoretickým či praktickým postojem ke jsoucnu se skrývá soustava principů, jež lze odhalit prostřednictvím hluboké reflexe. Tato reflexe není samoúčelná; umožňuje člověku konfrontovat rozpory ve vlastním chování a usilovat o integraci svého životního postoje. Na rozdíl od tradičního pojetí, které vnímalo tyto základy jako neměnné, současná reflexe ukazuje, že principiální struktury lze proměňovat. Filosofické zkoumání se tak stává nástrojem k revizi životního stylu a celkového přístupu k věcem, lidem i problémům. Dokument zdůrazňuje dynamickou povahu ontologických základů, které se formují v rámci životní praxe, a podtrhuje význam kritického vhledu pro vědomou proměnu lidské existence.
Ontologie – B
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 3. 2. 1973
- jedná se o část původního dokumentu:
- [Příležitostné poznámky, 1973]
Ontologie – B
… Ale dnes je nám jasná jedna věc, že není možné zaujmout jakýkoli praktický anebo i teoretický postoj ke jsoucnu jednotlivému i ke jsoucnu vůbec, aniž by to zároveň nějak uspořádalo jakousi soustavu principů tohoto přístupu, která je ukryta hluboko pod tou rovinou toho praktického vykonání, praktické realizace, ale může být reflexí postupně stále hloub a hloub odhalována. A tak jednu věc z té antické zkušenosti můžeme a musíme nechat zachovánu, totiž že obrátíme-li pozornost dost intenzivně k základům svého přístupu k věcem, k lidem, k problémům, a najdeme-li vhodný, dost pronikavý myšlenkový aparát, abychom jím mohli uchopit tyto základy a principy, pak máme možnost především vysledovat tyto principy, za druhé konfrontovat principy jednoho svého chování s jiným svým chováním, a najít diference, rozpory, a pokoušet se o integraci svého celkového životního přístupu, a posléze máme možnost – což vyplývá z toho předchozího – proměňovat svůj praktický přístup ke skutečnosti na základě revize oněch principů, oněch principiálních struktur, které jsou v základu každého přístupu. My dnes už víme, že tato základní struktury nejsou dány, že se organizují, že krystalizují v atmosféře, v prostředí, které volíme ve své životní praxi. Ale my už vidíme v reflexi možnost nejenom vhledu do těchto principů jakožto vhledu do toho, co je tou poslední skutečností a tím rozhodujícím, ale daným, nýbrž jako do toho, co je rozhodující, ale může být proměňováno. A tak se filosofické zkoumání stává – aniž by přestalo být principiální reflexí – cestou k revizi životního postoje, životního stylu, celoživotního přístupu ke skutečnosti: k věcem, k lidem i k problémům.
(Zápis podle mgf. záznamu z 5. 2. 1973 na A4, samostatný list; dig. přepis 31. 1. 2006.)
(Praha, 730203-2b.)