Nelokální objekty

Termínu „nelokální objekt“ snad poprvé užili kvantoví fyzici. Je tento termín použitelný i jinde, v jiných souvislostech? Co to vlastně znamená, když něco označíme – takto negativně – jako ,nelokální‘? Co to je naopak „lokální“? Locus je v latině ,místo‘; lokální proto znamená ,místní‘. Jaký ,objekt‘ můžeme označit jako ne-místní? To ovšem závisí na tom, co rozumíme pod ,objektem‘; mluvme raději o ,skutečnosti‘. Jaká skutečnost je tedy nelokální? Nejde nám teď o interpretaci termínu, jak jej myslí fyzici, nýbrž dáváme mu význam zatím odvozený z běžného užívání slova positivního, tedy lokální nebo místní. Každá událost probíhá někdy a někde, a v tom smyslu je (přinejmenším mimo jiné) také lokální. Ovšem jak to je s tou částí události, která už proběhla, tedy s její „bylostí“? Ta je jednak nepochybně skutečná, neboť je od události jako celku neodlučitelná (každá aktuální fáze probíhající události na tuto bylost nejen navazuje, ale žije z ní, je v ní zakotvena). Analogicky, ale přece jenom v závažném smyslu jinak se to má s „budostí“ události, tj. s tou částí události, ke které ještě nedošlo, která ještě neproběhla, nýbrž která se teprve připravuje.

(Písek, 190318-1.)