011102-1

Hermeneutika je někdy chápána jako jakási součást rétoriky, součást jednak velmi významná, jednak ovšem rámec rétoriky daleko přesahující (takže vlastně ne součást ani složka). Jindy je chápána jako teorie výkladu či interpretace textu, eventuelně také jakýsi soubor návodů a doporučení, jak si při výkladu textu počínat, tedy spíše jako soubor dovedností, jako „umění“ v původním smyslu. K hermeneutice však – a právě z její podstaty, ve smyslu jejího bytostného určení – náleží reflexe toho, co všechno vlastně hermeneutické úsilí a hermeneutická praxe nutně zahrnuje, co nutně také znamená, tedy jinak řečeno: reflexe základních podmínek a předpokladů – a také základní povahy – porozumění, bez něhož není žádný výklad, žádná interpretace možná.

(Praha, 011102-1.)