Četba textů filosofických

Při čtení filosofického textu je třeba velice přesně lišit tu složku myšleného (resp. napsaného), kterou můžeme zkoumat jakožto intencionální akt, od složky, která se zabývá oblastí intencionálních předmětů. To, že obojí nutně náleží k sobě, ještě zdaleka neznamená, že to nesmíme odlišovat. Aby to bylo nejen možné, ale platné, musíme podrobněji vymezit, a to ve smyslu rozšíření, a pak také analyzovat onen „intencionální akt“, který nesmíme omezovat na rovinu nejjednodušších aktů vědomí. Jako intencionální akt musíme chápat také celé každý taktický a dokonce i strategický projekt, pokud je prováděn (nikoliv ovšem, pokud je „míněn“, neboť pak se stává intencionálním „předmětem“).

(Praha, 940612-1)