Strojový, zatím neredigovaný přepis

====================
doc01464120220131122915_001.jpg
====================
Slovnik rzhl.16.4.92 Víra Slovo "vira" má nejeno v češtině, ale snad ve všech evropských jazycích pohnuté osudy plné obsahových proměn a posunů. Obvykle šlo o nepříliš běžné slovo, které bylo práv oto vybráno, aby ho mohlo být důsledně použito pro význan, který byl původně spjat s hebrejským kořenen -n. Už slavná Septuaginta, překlad starozákonních textů do řečtiny ještě před érou křesťanů a křesťanství, musela pro překlad užít dvou různých slov, totiž někdy PISTIS, jindy ALETHEIA, tedy bud víra nebo pravda. Podobně latina měla také dvě slova, fides a veritas. Už to ukazuje na důležitou okolnost, totiž že slovo "vira" postihuje jen část významu původního hebrejského slova. Kromě toho samo české slovo znamenalo kdysi něco jiného než dnes; ještě Hus aluví o "víře manželské", a míní tím věrnost. A ke všem těmto znatkům je tu pozoruhodný, ale obvykle nejen laické, nýbrž i odborné theologické pozornosti unikající fakt, že Ježíš, jak tomu všechno nasvědčuje, aluvil o víře v dosti odlišném smyslu než např. apoštol Pavel, kter kožto helenizovaný Zid vtiskl chápání víry některé řecké konotace a ovlivnil tak a téměř dvě tisíciletí křesťanské myšlení. Jen abych uvedl jediný bod: Ježíš stavěl víru do protikladu k bázni a strachu, kdežto apoštol Pavel do protikladu k vidění tváří v tvář.