Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
s1a Nietzsche, konec domluvy.flac
====================
Kromě toho krásného aphorismu, tedy okolnosti tomu muži s lucernou formou, vlastně nic jinak není. To je úplně mimo. Není tam žáda jiných věcí zajímavých, ale pokud se týče problematiky God and Stone, tak to je skutečně jenom ten 125. aphorismus. Takže se mi zdá, že daleko důležitější je vělcůmach, je dlouhý pasáž o nihilismu. To by bylo potřeba podrobnější. S konkrétní citacem jsou až na jednou musím to střesnit. Je tam maličká chyba. Tak možná, že cítila nějaký jiný vydání, ale rozhodně tam mám pohled. To by bylo poměrně sedloucí. Bylo to nějaký velký, ne? No, to by bylo nějaký velký. No, no, tak heleď se, ty už jsi s tím probral, tak bys nám mohl navrhnout teda místa, které jich má být, abychom tam mohli číst všecko znova. Já bych mál tři právě. I zbytečný věci, že? Já bych mál tři právě. Já bych měl tři právě. No, já bych měl tři právě. No, já bych měl tři právě. V případě, abych určitý klíčový citáci obsal, to bys měl po ruce, jo? No, no, no. Ty to máš? Ty to máš? To myslím, že mám, ale... Víš, ty pak určitý věci si vybereš sám, ale kromě toho... Celá kapacita je nihilismus. Kdybych věděl, co mám, tak je to v první knize. Nihilismus. Nihilismus als konsekventes disherum verb in debere, třeba zdá za nic. To je velmi zaujímavý. Další příčiny nihilismu. Mně se zdá, že i to pověď nihilismu je takový kolisel. Že to prostě bude potřeba... a ten se drží jenom jedné nihilismu. Tak to budeme muset skutečně poskoumat u niče samotného. Někdy se mně zdá, že mluví o nihilismu jako o tom sebeklamu, kdy se projektují největší hodnoty, a na druhý stén mluví o nihilismu jako epoše, která přichází několik rovnou do minulosti, níž jsme při odsouzení žijí. Takže to budeme muset rozebrat. Potom ta myšlenka Die Irriger wie der Kunft, kterou tady, v Der Wille zu Macht cituje, ten jí má tady také. Takže Heidegger na to jde, že se neustále vrací ta Symbols Ichkeit, to pravé téma, které neustále se nastoluje, které tedy je překrýváno tou palečnou projekcí, ale u ničeho to jinak. To budeme muset... No to to právě tohleto... Lévi tě točíš velký ničovec. A Heidegger kritikuje, že jsi z toho ničo, co jste udělal. Takže se předtím... Já vím, že budete mít asi jiných vydánek. Prostě tady je samostatná studie. Je automativ v tom 6. bandu, kde je také Feuricher, die Irriger wie der Kunft. Vydá štronk und beklundel... Tak nějaký komentář tomu? Ne, to je jen... To je poměrně krátký. Tady myslím teda, že to se velmi podobá tomu jinglesevskému pojetí. To je tohleto, ne? Kolový hudba. A to je čistě... Vymýká se trošku stylem těm jeho ostatním knihám, kde skutečně se pokouší takovým, abych řekl, nepoetickým, ale čistě intelektuálním, čistě takovým kritickým způsobem exponovat to své učení o věčném návratu. A tady, kde vylecou Mach, tady má také několik míst, které... se toho týkali, že tam tady je přímo. A o to se zhrně opírá ten Heidegger. Že toto být jako je, bez sny a cílů, ale nezáležitě vrátný, bez finálního do nich, tohle je všechno. To je největší formu nihilismu. To, že nic, říkáme, to nezáležité. To je to, co vylecou Mach. A to je v té pasáži o nihilismu. Nemůže mít celá skutečnost nějaký cíl, protože jestli je by měl, už by museli dosažit, protože my už stojíme v nekolenčnosti. Ta zóna nekolenčnosti už tady běhá, čili už by musela přijít a být dosažena. Tohle bych považoval za prostů na ten článek. A už jsem nevím, jak je to v dvořkách, nebo si v tom vymorbnujete. Nevím, ale ten levý tam připoje často exilom. Záškonec, zavěst. A ještě tam... Nemusí vůbec majit. Ty máš těch dál? Ne, nic. Děkuji. Za co přijde, podíváme se na to všichni. Tak chceš to počítat tenhle článek? Jakub to zdá se teď rozštudovat? Já jsem si to znovu přečetl, já bych si teď četl to s těchto výčin dál. Já bych to teď mohl. Nestačí si toho, že bych ho počítal, kam je to, tam je to pohodný. Takový manělý písnenka. A jestli seš tak s tím počítal? To si vypočíváš to dalej. Jo, to je tenhle. No a co teda, jaký úkol si dáme? Do prázdní bychom si měli sedít. Když to ovšem budeš mít, tak já nebudu moc pracovat na tom, protože já jsem si myslel, že to by to. Ty jsi nezačal ještě? Ne, já si myslím, že bychom tam měli dočíst na příští zkurce. Až po ten níčův text. Až po ten níčův text. Já mám takovýhle text, takový přirozeně prázdný. A jo, a to tady budeme mít ještě... To jsou takové ty úbojní vlastně teze. Totiž po ten text. A ještě kroviš, že? Ten člověk text, tohle menší. To je trochu z toho... Tak to je ještě kousek předtím, kdy už teda jako mluví o tom, zařazuje, kdy to napsal, jak to napsal, a co k tomu on tak vystřelil. To je krásný text. I tak po básnickým. On vůbec píše na to. To je řečná. A když tam je půl řečná, to znamená, že ještě... No to znamená až teda 197, že? Ano. Tam začíná o tom mít člověk. To je asi půl stránky před tím, kdy začíná ten vlastní můj člověk. To je ten odstavec. Nietzsche hat das Wort Gott ist tot. Zum Ersten mal. Ente ist ein Buch. A tak dále, jo? Jo. To je tak samozřejmě až pod tudle... 199. To je ještě chod... Ne, co tam máš? 199 to už je konec toho vítěho. Ne, člověče, to má... To máš jinak příklad. Já mám mít něčeho jiného. Já mám na 195, 819 začínat. Prosím tě, ten člověk. Ne, tohle je menší než 198, pokud ještě je 198. Ano, ano. To je 198, samozřejmě. No a 197 uprostřed je... Jeden odstavec končí... Das ist das selbe Trick, dem der erläutende Text nachdenkt, že? Končí odstavec. A novej odstavec Nietzsche hat das Wort Gott ist tot. Zum Ersten mal. Ente ist ein Buch. 1882, jo? Tak... Do konce toho odstavce... To budeme mít do příštěho. Čili... Kromě toho, mimo ten text... Ničů. No samozřejmě, já jsem ti to teď říkal. To nevím, tak... Já rozumím, ale proč ten příští text? A proč ten příští text? A proč ten příští text? Ještě s tím taky? No, no... No dobře, no tak dobře, tak to uděláme až do konce toho textu. Až do konce toho textu. Jo, dobře, tak jo. Dobře. Takže ještě včetně toho nič, jo? Dobře, no to je pořád. Můžeme mít. To znamená, mít ten text... To je každou zálohu. To je každou zálohu. Žluba, žluba přeložím. Žluba, žluba přeložím. Nepočkej, tak ale... Nebo bude mít jeden, který se tady připravit, ale tak to radši nech. Nebo bude mít jeden, který se tady připravit, ale tak to radši nech. To si musíš přečít. Ne, ne. To si přečtí... To si přečtí tak, aby jsi se na to mohl připravit a já potom. Víš co, za tím 14 dní začne nám to přečtet a těch 7 nebo 8 stánek si můžeš připravit i pro překlad, ne? No. To by to? To by to. To by to. To se takhle mohlo přečít, když bude napíšení písní s rodiče, když se dá stát na práci. Já se tam můžu pročít, když já se poznám, ale... A co ty ale můžeš? A po tý jazyko a po ten případ by jste mohla něco pro to udělat? Co já můžu dělat? Ne na tyhle, co budou písni na práci. My to můžeme dělat ráno, proč tě se vyplní? To bychom mohli, to já bychom s Milanem dohromadě mohli, ale samozřejmě. Ale, přece jako necháme vážení. No ne, my to taky budeme dělat, za každý to musí dělat, ne? No, nevím, ale... Co já bych? Protože, když si měl přijít film, práce... Nebudu díkat, já ho hrazím půl roku, ale já ještě... No, ne, je to dlouhodobá věc a já si myslím, že by to stalo. Tak bychom měli se představit. Nemusíme to uspěchat, podívej se. Myslím, že v Praze bychom to už museli dělat. My čekáme, jestli by mé rovine návštěhu na 14.12.14 praskne. V červnu. V červnu. Ještě kdybych tady byl tak tisíc půjček. Jak to máš si dovoleno? No, já bych to v červenci v prvních tenářích pak... V černu bych mohl být... Koncem černu. No, úplně koncem černu. No, koncem černu. To můžeme s váou prostředovat, to je to, s námi můžeme se výkonovat vážek, který vůbec nějak ne. Nic od toho ničeho, co najdu. To máš to nic nebo? Nic, nic nemám, nic nemám. Tak ještě zkontrolujíc se. To můžete vzmetnout jo. To se můžete vzmetnout, jo. Takže v tomhle červenci, to máme. To máme, my to máme. To máme. Vypadá to jako, že se vůbec nevypíkáte, jako ten atholismus odjet, ale menši tam. Tam je akorát něco, co Svájdegrc cituje sám, z tamstvou čtvrtýho oddílu, to Freddy Kevis, ten čas tam cituje. A víc není od seba. Ne. Kudeš mě tam? To není. A nebo to, že jsi měl? Ne, to není. A to není. A to není. A to není. A to není. A to není. A to není. A to není. A to není. A je to těžká ninčovská návrhu? Ninčovská není. Hajdekovská je těžká. To je, já vím, ninčovská návrhu je učít, no. A toto není takový, jak to je vždy. Ale ten Hajdek je v nejlepším. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. A akorát budou být problémy s některýma terminama. No jistě, to se vypíšte, ale to se vždyckoli docela trochu... Kešík. Jak to je takový kešík? Cesílání. To je pod šík. No to má... V lifráce na které třetí, tam má pasus, kde vysvětluje kešík. To to znamená pod šík. Kešík. No, ale teď se cesílání... Tak on mluví, bo šík je sign. A kešík je zmenší. To se dá cestit. A je v našem textu. A kešík to zmenšnout, to samozřejmě by se... No, skoro bych řekl, pověření člověka... Osud člověka se nedá cestit. Hele, ale my mohli bychom u toho... Tam je dlouhá... Tam je... U Heideka je... Jmenuji se Cita, nebo Heidek. Jde o to, co se... O to vůle, vůle v moci. Co je naše elektrolyznus, myslíš se. Kde je elektrolyznus? Kde? Který je navypsán zajímavým způsobem. Der Wille und die Welle. Vlna a Vůle. To zjemně... Budeme muset si na to trošku zamyslet. Tam je některá Der Wille, Will a tak dále. Tohle to prostě... Česky to se nedá přeložit. Že Vůle chce. Už nevystihneš ten německý... Německou afinitivou slov. Budeme muset skutečně pořádně se... Vůle bolí, že? Vůle bolí, vůle velí. To budeme muset se na tím pořádně zapojit, jestli to bude v pohodě. No Heidek asi překladu nebude vydávat, jinak než nejde s tém, co říkám. A neudržíš asi všude s tém, co říkáš. No ale myslíš, že to jako v některých věcech by se tam mělo jako samozřejmě... Ale je to ještě pěkně, to je pěkně ten věc. Tak to udržím, to zastanuji. Ne, ne, ne, ne. To musíme dohodnout a jen se to... Ale ještě se to prostě takhle... One to věcně náročně šmičujou. No právě, je to. To je to. To je, že musíme... Ne, ne, ne, to musíme šmičit, ne, to dáme. Tak máme kalendář před sobou. 24. je neděle. Června. A 1. července je neděle další. Tak už hodně chtíš toho prvního? Tak někdy ten pávek... On to závod je prvního, z ní budeš teda týhnout. Už týhnout. Pávek je to, co je můj pávek, nebo sobota. Sobota. To bych chtěl ten týden před tím měnit. Ne, ne, ne, ne, ne. Chodil byste zase vám za 100 pondělí? No. My máme o 22. a 24. června jeden seminář proti Bozovi, kde budu mít asi 10 měsíců nevýhody. A možná to je... Máme hlavní doktorat. Máme hlavní doktorat. Máme hlavní vykošištěvání, ekonomicko, teologicko, tak na tom učitele Tomášu mám odpověď taky, neumím o tom říct, ale... Je tam možný to být. Je tam jenom možný se být, a jedna, když především se chtěl, pár dní předtím, když měl se sednout časné, tak o středa toho týdne vyjdeš. No, tak... To záleží na tom, jaké... Já mám, já mám teď to... Měli jsme se domluvili, takže budu mít volno. Ve středu, to znamená, pan Kodyšov. Třeba byl poslední dní ve středu. Ve středu, pátek. Pátek. To by to byl. A v neděli. Tak ve středu to by to byl. Ve středu v poledně. To je všechno všechno takové. V středě bych říkal... V střede bych šla i na... V střede byš šla. V střede bych šla. V podestě zapadne tý tady tady taky to... To tohle bude dlouhoděný. A když s námi složíme, to bude ještě jednoho dne. A když se nám skončí dne konec, tak to bude tam, že se nám vlastně... A kde bysme se všichni? No můžeme tady v zásobě být. No můžete tady být. No ne, je potřeba být klid. Nesmí chodit. To může být také oné nesmíre. No to to. U nás budeš říkat pouze pes nikdy, ale většinou budeš mít i javoru. No byste do toho nepletli, jak do hajdek, nebo jak pleť do hužajky. No, to je všechno. To je všechno. To je všechno. Tak jak na celý den, nebo jak? Tak co? To odpoledne, odpoledne do večera, nebo? No rozumím, nejmenuje odpoledne, nebo nejmenuje. Vždyť se nic neví, ale že takhle poskojí, takhle poskojí. Nebo musí být osvědomstvo. Ne, ne. Já tu vpředu teda končím ráno ve 8 hodin. Takže já bych takovej v deset mohl být ve dvě. No tak. No ale co hodinu, vždyť se vždy nebaví. No, to myslíte, no. To je docela dobře. No tak ono, já bych se dopadl, když jsme tam stále byli, tak tě můžeme vzít. Dobře, a připravíme si teda. Ty si to přečíte? Jo, jo. To znamená, můžu ti to... Řekni tě, kdy mě to můžeš potom vrátit. Můžu ti tak polovit si červené, když mě to můžeš vrátit. No, uděláme ještě nějaký, nějaký do tý doby, že seženeme druhej témen, další text. Každopádně. Když to neseženeš, tak mě avizuje, že seženeš. Když všem podívej se, když budete dělat, aby jsi viděl vlastní. Takhle to vypadá, protože to není méně, jako doby. No, když jsem s Tomášem pracoval dlouho, tak... Potřebuješ už vlastního zaškrtávat a dělat si poznání. Tak rychle neseženeš, ale zatím by jsi mohl půjčit, mohl zatím půjčit. Takže to už je pokaz, že? Aby to teda jako... Jakou zazně? No, jistě, že. Pokud se to udělá brzo, jestli třeba možná, že to hodky to u nás máte, nebo já se ještě zeptám Jirky, jestli to tam nám uvojí, jestli to určitě má, jestli zrovna s tím něco nedělá. Pracujou zazně jako já, jako všem samozřejmě. Některé dělají to tak s námi. No, ale tak... Jo, pak se domluvíme v nějaké, řekněme tak do deseti, do čtrnácti, domluvíme, a kdyby se to nesehnalo s námi, a já taky ne, tak to uděláte. Prostě mělá skvělý průstup. On to za skvělý práce nedá, než věříme, co se dělá. To je to obsluhu, které je dost dlouhá. No, tak se... to bychom to měli zapít, ne? Tak se dá. Sedna kolikátého, jak jsme říkali? Dvacátého sedmeho. Sednu dvacátého. Červená. Červená. Dobrý. Nemáme. Teď jedeme do Chočeboře. Kdy? Pátek, podpolený, sobota, neděle. A víkend jako? Takový víkend asi šestnáct lidí z našeho zboru. A asi devět lidí z vašeho zboru, že? Aherianovci. Aherianovci. Aherianovci.
s1a Nietzsche, konec domluvy.flac
====================
Kromě toho krásného aphorismu, tedy okolnosti tomu muži s lucernou formou, vlastně nic jinak není. To je úplně mimo. Není tam žáda jiných věcí zajímavých, ale pokud se týče problematiky God and Stone, tak to je skutečně jenom ten 125. aphorismus. Takže se mi zdá, že daleko důležitější je vělcůmach, je dlouhý pasáž o nihilismu. To by bylo potřeba podrobnější. S konkrétní citacem jsou až na jednou musím to střesnit. Je tam maličká chyba. Tak možná, že cítila nějaký jiný vydání, ale rozhodně tam mám pohled. To by bylo poměrně sedloucí. Bylo to nějaký velký, ne? No, to by bylo nějaký velký. No, no, tak heleď se, ty už jsi s tím probral, tak bys nám mohl navrhnout teda místa, které jich má být, abychom tam mohli číst všecko znova. Já bych mál tři právě. I zbytečný věci, že? Já bych mál tři právě. Já bych měl tři právě. No, já bych měl tři právě. No, já bych měl tři právě. V případě, abych určitý klíčový citáci obsal, to bys měl po ruce, jo? No, no, no. Ty to máš? Ty to máš? To myslím, že mám, ale... Víš, ty pak určitý věci si vybereš sám, ale kromě toho... Celá kapacita je nihilismus. Kdybych věděl, co mám, tak je to v první knize. Nihilismus. Nihilismus als konsekventes disherum verb in debere, třeba zdá za nic. To je velmi zaujímavý. Další příčiny nihilismu. Mně se zdá, že i to pověď nihilismu je takový kolisel. Že to prostě bude potřeba... a ten se drží jenom jedné nihilismu. Tak to budeme muset skutečně poskoumat u niče samotného. Někdy se mně zdá, že mluví o nihilismu jako o tom sebeklamu, kdy se projektují největší hodnoty, a na druhý stén mluví o nihilismu jako epoše, která přichází několik rovnou do minulosti, níž jsme při odsouzení žijí. Takže to budeme muset rozebrat. Potom ta myšlenka Die Irriger wie der Kunft, kterou tady, v Der Wille zu Macht cituje, ten jí má tady také. Takže Heidegger na to jde, že se neustále vrací ta Symbols Ichkeit, to pravé téma, které neustále se nastoluje, které tedy je překrýváno tou palečnou projekcí, ale u ničeho to jinak. To budeme muset... No to to právě tohleto... Lévi tě točíš velký ničovec. A Heidegger kritikuje, že jsi z toho ničo, co jste udělal. Takže se předtím... Já vím, že budete mít asi jiných vydánek. Prostě tady je samostatná studie. Je automativ v tom 6. bandu, kde je také Feuricher, die Irriger wie der Kunft. Vydá štronk und beklundel... Tak nějaký komentář tomu? Ne, to je jen... To je poměrně krátký. Tady myslím teda, že to se velmi podobá tomu jinglesevskému pojetí. To je tohleto, ne? Kolový hudba. A to je čistě... Vymýká se trošku stylem těm jeho ostatním knihám, kde skutečně se pokouší takovým, abych řekl, nepoetickým, ale čistě intelektuálním, čistě takovým kritickým způsobem exponovat to své učení o věčném návratu. A tady, kde vylecou Mach, tady má také několik míst, které... se toho týkali, že tam tady je přímo. A o to se zhrně opírá ten Heidegger. Že toto být jako je, bez sny a cílů, ale nezáležitě vrátný, bez finálního do nich, tohle je všechno. To je největší formu nihilismu. To, že nic, říkáme, to nezáležité. To je to, co vylecou Mach. A to je v té pasáži o nihilismu. Nemůže mít celá skutečnost nějaký cíl, protože jestli je by měl, už by museli dosažit, protože my už stojíme v nekolenčnosti. Ta zóna nekolenčnosti už tady běhá, čili už by musela přijít a být dosažena. Tohle bych považoval za prostů na ten článek. A už jsem nevím, jak je to v dvořkách, nebo si v tom vymorbnujete. Nevím, ale ten levý tam připoje často exilom. Záškonec, zavěst. A ještě tam... Nemusí vůbec majit. Ty máš těch dál? Ne, nic. Děkuji. Za co přijde, podíváme se na to všichni. Tak chceš to počítat tenhle článek? Jakub to zdá se teď rozštudovat? Já jsem si to znovu přečetl, já bych si teď četl to s těchto výčin dál. Já bych to teď mohl. Nestačí si toho, že bych ho počítal, kam je to, tam je to pohodný. Takový manělý písnenka. A jestli seš tak s tím počítal? To si vypočíváš to dalej. Jo, to je tenhle. No a co teda, jaký úkol si dáme? Do prázdní bychom si měli sedít. Když to ovšem budeš mít, tak já nebudu moc pracovat na tom, protože já jsem si myslel, že to by to. Ty jsi nezačal ještě? Ne, já si myslím, že bychom tam měli dočíst na příští zkurce. Až po ten níčův text. Až po ten níčův text. Já mám takovýhle text, takový přirozeně prázdný. A jo, a to tady budeme mít ještě... To jsou takové ty úbojní vlastně teze. Totiž po ten text. A ještě kroviš, že? Ten člověk text, tohle menší. To je trochu z toho... Tak to je ještě kousek předtím, kdy už teda jako mluví o tom, zařazuje, kdy to napsal, jak to napsal, a co k tomu on tak vystřelil. To je krásný text. I tak po básnickým. On vůbec píše na to. To je řečná. A když tam je půl řečná, to znamená, že ještě... No to znamená až teda 197, že? Ano. Tam začíná o tom mít člověk. To je asi půl stránky před tím, kdy začíná ten vlastní můj člověk. To je ten odstavec. Nietzsche hat das Wort Gott ist tot. Zum Ersten mal. Ente ist ein Buch. A tak dále, jo? Jo. To je tak samozřejmě až pod tudle... 199. To je ještě chod... Ne, co tam máš? 199 to už je konec toho vítěho. Ne, člověče, to má... To máš jinak příklad. Já mám mít něčeho jiného. Já mám na 195, 819 začínat. Prosím tě, ten člověk. Ne, tohle je menší než 198, pokud ještě je 198. Ano, ano. To je 198, samozřejmě. No a 197 uprostřed je... Jeden odstavec končí... Das ist das selbe Trick, dem der erläutende Text nachdenkt, že? Končí odstavec. A novej odstavec Nietzsche hat das Wort Gott ist tot. Zum Ersten mal. Ente ist ein Buch. 1882, jo? Tak... Do konce toho odstavce... To budeme mít do příštěho. Čili... Kromě toho, mimo ten text... Ničů. No samozřejmě, já jsem ti to teď říkal. To nevím, tak... Já rozumím, ale proč ten příští text? A proč ten příští text? A proč ten příští text? Ještě s tím taky? No, no... No dobře, no tak dobře, tak to uděláme až do konce toho textu. Až do konce toho textu. Jo, dobře, tak jo. Dobře. Takže ještě včetně toho nič, jo? Dobře, no to je pořád. Můžeme mít. To znamená, mít ten text... To je každou zálohu. To je každou zálohu. Žluba, žluba přeložím. Žluba, žluba přeložím. Nepočkej, tak ale... Nebo bude mít jeden, který se tady připravit, ale tak to radši nech. Nebo bude mít jeden, který se tady připravit, ale tak to radši nech. To si musíš přečít. Ne, ne. To si přečtí... To si přečtí tak, aby jsi se na to mohl připravit a já potom. Víš co, za tím 14 dní začne nám to přečtet a těch 7 nebo 8 stánek si můžeš připravit i pro překlad, ne? No. To by to? To by to. To by to. To se takhle mohlo přečít, když bude napíšení písní s rodiče, když se dá stát na práci. Já se tam můžu pročít, když já se poznám, ale... A co ty ale můžeš? A po tý jazyko a po ten případ by jste mohla něco pro to udělat? Co já můžu dělat? Ne na tyhle, co budou písni na práci. My to můžeme dělat ráno, proč tě se vyplní? To bychom mohli, to já bychom s Milanem dohromadě mohli, ale samozřejmě. Ale, přece jako necháme vážení. No ne, my to taky budeme dělat, za každý to musí dělat, ne? No, nevím, ale... Co já bych? Protože, když si měl přijít film, práce... Nebudu díkat, já ho hrazím půl roku, ale já ještě... No, ne, je to dlouhodobá věc a já si myslím, že by to stalo. Tak bychom měli se představit. Nemusíme to uspěchat, podívej se. Myslím, že v Praze bychom to už museli dělat. My čekáme, jestli by mé rovine návštěhu na 14.12.14 praskne. V červnu. V červnu. Ještě kdybych tady byl tak tisíc půjček. Jak to máš si dovoleno? No, já bych to v červenci v prvních tenářích pak... V černu bych mohl být... Koncem černu. No, úplně koncem černu. No, koncem černu. To můžeme s váou prostředovat, to je to, s námi můžeme se výkonovat vážek, který vůbec nějak ne. Nic od toho ničeho, co najdu. To máš to nic nebo? Nic, nic nemám, nic nemám. Tak ještě zkontrolujíc se. To můžete vzmetnout jo. To se můžete vzmetnout, jo. Takže v tomhle červenci, to máme. To máme, my to máme. To máme. Vypadá to jako, že se vůbec nevypíkáte, jako ten atholismus odjet, ale menši tam. Tam je akorát něco, co Svájdegrc cituje sám, z tamstvou čtvrtýho oddílu, to Freddy Kevis, ten čas tam cituje. A víc není od seba. Ne. Kudeš mě tam? To není. A nebo to, že jsi měl? Ne, to není. A to není. A to není. A to není. A to není. A to není. A to není. A to není. A to není. A je to těžká ninčovská návrhu? Ninčovská není. Hajdekovská je těžká. To je, já vím, ninčovská návrhu je učít, no. A toto není takový, jak to je vždy. Ale ten Hajdek je v nejlepším. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. Nejlepší. A akorát budou být problémy s některýma terminama. No jistě, to se vypíšte, ale to se vždyckoli docela trochu... Kešík. Jak to je takový kešík? Cesílání. To je pod šík. No to má... V lifráce na které třetí, tam má pasus, kde vysvětluje kešík. To to znamená pod šík. Kešík. No, ale teď se cesílání... Tak on mluví, bo šík je sign. A kešík je zmenší. To se dá cestit. A je v našem textu. A kešík to zmenšnout, to samozřejmě by se... No, skoro bych řekl, pověření člověka... Osud člověka se nedá cestit. Hele, ale my mohli bychom u toho... Tam je dlouhá... Tam je... U Heideka je... Jmenuji se Cita, nebo Heidek. Jde o to, co se... O to vůle, vůle v moci. Co je naše elektrolyznus, myslíš se. Kde je elektrolyznus? Kde? Který je navypsán zajímavým způsobem. Der Wille und die Welle. Vlna a Vůle. To zjemně... Budeme muset si na to trošku zamyslet. Tam je některá Der Wille, Will a tak dále. Tohle to prostě... Česky to se nedá přeložit. Že Vůle chce. Už nevystihneš ten německý... Německou afinitivou slov. Budeme muset skutečně pořádně se... Vůle bolí, že? Vůle bolí, vůle velí. To budeme muset se na tím pořádně zapojit, jestli to bude v pohodě. No Heidek asi překladu nebude vydávat, jinak než nejde s tém, co říkám. A neudržíš asi všude s tém, co říkáš. No ale myslíš, že to jako v některých věcech by se tam mělo jako samozřejmě... Ale je to ještě pěkně, to je pěkně ten věc. Tak to udržím, to zastanuji. Ne, ne, ne, ne. To musíme dohodnout a jen se to... Ale ještě se to prostě takhle... One to věcně náročně šmičujou. No právě, je to. To je to. To je, že musíme... Ne, ne, ne, to musíme šmičit, ne, to dáme. Tak máme kalendář před sobou. 24. je neděle. Června. A 1. července je neděle další. Tak už hodně chtíš toho prvního? Tak někdy ten pávek... On to závod je prvního, z ní budeš teda týhnout. Už týhnout. Pávek je to, co je můj pávek, nebo sobota. Sobota. To bych chtěl ten týden před tím měnit. Ne, ne, ne, ne, ne. Chodil byste zase vám za 100 pondělí? No. My máme o 22. a 24. června jeden seminář proti Bozovi, kde budu mít asi 10 měsíců nevýhody. A možná to je... Máme hlavní doktorat. Máme hlavní doktorat. Máme hlavní vykošištěvání, ekonomicko, teologicko, tak na tom učitele Tomášu mám odpověď taky, neumím o tom říct, ale... Je tam možný to být. Je tam jenom možný se být, a jedna, když především se chtěl, pár dní předtím, když měl se sednout časné, tak o středa toho týdne vyjdeš. No, tak... To záleží na tom, jaké... Já mám, já mám teď to... Měli jsme se domluvili, takže budu mít volno. Ve středu, to znamená, pan Kodyšov. Třeba byl poslední dní ve středu. Ve středu, pátek. Pátek. To by to byl. A v neděli. Tak ve středu to by to byl. Ve středu v poledně. To je všechno všechno takové. V středě bych říkal... V střede bych šla i na... V střede byš šla. V střede bych šla. V podestě zapadne tý tady tady taky to... To tohle bude dlouhoděný. A když s námi složíme, to bude ještě jednoho dne. A když se nám skončí dne konec, tak to bude tam, že se nám vlastně... A kde bysme se všichni? No můžeme tady v zásobě být. No můžete tady být. No ne, je potřeba být klid. Nesmí chodit. To může být také oné nesmíre. No to to. U nás budeš říkat pouze pes nikdy, ale většinou budeš mít i javoru. No byste do toho nepletli, jak do hajdek, nebo jak pleť do hužajky. No, to je všechno. To je všechno. To je všechno. Tak jak na celý den, nebo jak? Tak co? To odpoledne, odpoledne do večera, nebo? No rozumím, nejmenuje odpoledne, nebo nejmenuje. Vždyť se nic neví, ale že takhle poskojí, takhle poskojí. Nebo musí být osvědomstvo. Ne, ne. Já tu vpředu teda končím ráno ve 8 hodin. Takže já bych takovej v deset mohl být ve dvě. No tak. No ale co hodinu, vždyť se vždy nebaví. No, to myslíte, no. To je docela dobře. No tak ono, já bych se dopadl, když jsme tam stále byli, tak tě můžeme vzít. Dobře, a připravíme si teda. Ty si to přečíte? Jo, jo. To znamená, můžu ti to... Řekni tě, kdy mě to můžeš potom vrátit. Můžu ti tak polovit si červené, když mě to můžeš vrátit. No, uděláme ještě nějaký, nějaký do tý doby, že seženeme druhej témen, další text. Každopádně. Když to neseženeš, tak mě avizuje, že seženeš. Když všem podívej se, když budete dělat, aby jsi viděl vlastní. Takhle to vypadá, protože to není méně, jako doby. No, když jsem s Tomášem pracoval dlouho, tak... Potřebuješ už vlastního zaškrtávat a dělat si poznání. Tak rychle neseženeš, ale zatím by jsi mohl půjčit, mohl zatím půjčit. Takže to už je pokaz, že? Aby to teda jako... Jakou zazně? No, jistě, že. Pokud se to udělá brzo, jestli třeba možná, že to hodky to u nás máte, nebo já se ještě zeptám Jirky, jestli to tam nám uvojí, jestli to určitě má, jestli zrovna s tím něco nedělá. Pracujou zazně jako já, jako všem samozřejmě. Některé dělají to tak s námi. No, ale tak... Jo, pak se domluvíme v nějaké, řekněme tak do deseti, do čtrnácti, domluvíme, a kdyby se to nesehnalo s námi, a já taky ne, tak to uděláte. Prostě mělá skvělý průstup. On to za skvělý práce nedá, než věříme, co se dělá. To je to obsluhu, které je dost dlouhá. No, tak se... to bychom to měli zapít, ne? Tak se dá. Sedna kolikátého, jak jsme říkali? Dvacátého sedmeho. Sednu dvacátého. Červená. Červená. Dobrý. Nemáme. Teď jedeme do Chočeboře. Kdy? Pátek, podpolený, sobota, neděle. A víkend jako? Takový víkend asi šestnáct lidí z našeho zboru. A asi devět lidí z vašeho zboru, že? Aherianovci. Aherianovci. Aherianovci.