Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
1975 Jakýsi rozhovor.wav
====================
Na vážnost pretendující, nebo na to, abychom to vážně měli, které by pretendující pozice. Že prostě je to taková klaudera. Prostě si zamane. Prostě z nějakých důvodů přináčení parádského dění. Prostě nějak při šomu třeba toho zbaví. To by bylo nějaké vzalské obouvértání. Ale nemáš ten dojem? Já z něj? Mě prostě nějak neatrahuje, mě neimponuje. Ještě to je chyba. Možná teda bychom měli číst více. V tom příště, jak si takhle vážně... V tom příště, takhle s důřivostí, takhle... No to je to aletora. To myslíš, že jenom aletora? No jinak, díky tomu já tam nikdy nemůžu najít. Proč? A když tam najednou začne být měltej, jak to, že začne být měltej? No když, vole, od úvodu je, že třeba, že kdybyš tam, tam... Teda chodil jíst s Kristem, či ho tam s tím lidem, se svým hostím, tak to je úplně blbý. Že ho tam s těmi právami... No, no, no, na řadě míst. Na řadě míst je to úplně blbý. Tak rozumíš, kdyby skutečně to byla jiná pozici, jak se takhle nesmíš? Prostě to je takový kecáníčko. Někdy se mu to povede, někdy se mu nepovede, a jede to furt. To je takový vlastně dost hlubý pamflet, který dokonce způsobivé nevýstojí. Ty je výslově nevýstojí. No a proč to tam napíše v takovémhle případě, na takovýhle úrovni? Protože to je psychologicky motivované, a ne věcně. Nebo věcně, tak přece to musí přepsat, ne? To musí vypustit, ne? Pozná, že to nevyhovuje. Ne, jenom on je... On prostě v tu chvíli je zavalený takovým takovým fášním vztekem, vzdorem. On tak tomu dá průkaz. To přece myslíte, že ne? Na čím se to vyšší, třeba řekněme, na takových útopů ježišových na zákonu? No tam to má... To je taky jednostaví. No, no, moment. Tam to má všem hlavu a patu. Tam zatím, zatím. Nemůžeš. Takže ta interpretace, která tě v toho okamžitě napadne, a všichni jsou tamhle, které tímhle týmhle teď přijde, jsou všichni zprecháči a nechávají za sebou. Pásek. Číje, nechávají za sebou. To by zlověk, to by zlověk. No. No, prosím tě, já jsem tě přerušil, měli jsme tam o těch, o těch krysových, o těch síplých. Jo, že tam prostě nemůžeš nemít dojem, i když třeba bys to nenahalil. Jo, tedy jsi nerozuměl tomu zcela. No, i když to by přišla jedna strana. Tak nemůžeš, nemůžeš nemít dojem, že přinímá činní. Když teda tady toho říšíš, že Ježíš to považoval za něco nesmírně závažného důvěřití a tak dále. Tady to čteš a najednou máš, máš takový dojem, že je mu vlastně, už je zima. Ne, už je zima, já myslím, že už je ve spasbě. Jo. Už se to tady takhle půjde, že to nejde. A hodně děkuji.
1975 Jakýsi rozhovor.wav
====================
Na vážnost pretendující, nebo na to, abychom to vážně měli, které by pretendující pozice. Že prostě je to taková klaudera. Prostě si zamane. Prostě z nějakých důvodů přináčení parádského dění. Prostě nějak při šomu třeba toho zbaví. To by bylo nějaké vzalské obouvértání. Ale nemáš ten dojem? Já z něj? Mě prostě nějak neatrahuje, mě neimponuje. Ještě to je chyba. Možná teda bychom měli číst více. V tom příště, jak si takhle vážně... V tom příště, takhle s důřivostí, takhle... No to je to aletora. To myslíš, že jenom aletora? No jinak, díky tomu já tam nikdy nemůžu najít. Proč? A když tam najednou začne být měltej, jak to, že začne být měltej? No když, vole, od úvodu je, že třeba, že kdybyš tam, tam... Teda chodil jíst s Kristem, či ho tam s tím lidem, se svým hostím, tak to je úplně blbý. Že ho tam s těmi právami... No, no, no, na řadě míst. Na řadě míst je to úplně blbý. Tak rozumíš, kdyby skutečně to byla jiná pozici, jak se takhle nesmíš? Prostě to je takový kecáníčko. Někdy se mu to povede, někdy se mu nepovede, a jede to furt. To je takový vlastně dost hlubý pamflet, který dokonce způsobivé nevýstojí. Ty je výslově nevýstojí. No a proč to tam napíše v takovémhle případě, na takovýhle úrovni? Protože to je psychologicky motivované, a ne věcně. Nebo věcně, tak přece to musí přepsat, ne? To musí vypustit, ne? Pozná, že to nevyhovuje. Ne, jenom on je... On prostě v tu chvíli je zavalený takovým takovým fášním vztekem, vzdorem. On tak tomu dá průkaz. To přece myslíte, že ne? Na čím se to vyšší, třeba řekněme, na takových útopů ježišových na zákonu? No tam to má... To je taky jednostaví. No, no, moment. Tam to má všem hlavu a patu. Tam zatím, zatím. Nemůžeš. Takže ta interpretace, která tě v toho okamžitě napadne, a všichni jsou tamhle, které tímhle týmhle teď přijde, jsou všichni zprecháči a nechávají za sebou. Pásek. Číje, nechávají za sebou. To by zlověk, to by zlověk. No. No, prosím tě, já jsem tě přerušil, měli jsme tam o těch, o těch krysových, o těch síplých. Jo, že tam prostě nemůžeš nemít dojem, i když třeba bys to nenahalil. Jo, tedy jsi nerozuměl tomu zcela. No, i když to by přišla jedna strana. Tak nemůžeš, nemůžeš nemít dojem, že přinímá činní. Když teda tady toho říšíš, že Ježíš to považoval za něco nesmírně závažného důvěřití a tak dále. Tady to čteš a najednou máš, máš takový dojem, že je mu vlastně, už je zima. Ne, už je zima, já myslím, že už je ve spasbě. Jo. Už se to tady takhle půjde, že to nejde. A hodně děkuji.