O skutečnosti
| raw | skeny ◆ poznámky, česky, vznik: 60. léta 20. století ◆ poznámka: datace odvozena ze zařazení původního dokumentu mezi další dokumenty, týkající se činnosti Nové orientace

Machine transcription, not yet edited

====================
ScanImage154.jpg
====================
O SKUTEČNOSTI. Jack 1. Neexistuje pojednán? o skutečnosti, aniž by spočívalo na basi myšlankové. Mohu jakkoli pochybovat o správnosti svého myšlenf, nicméně o jeho skutečnosti pochybovat nemohu. Kdykoli totis pochybuji o něčem, může být předmětem mé pochybnosti vše mimo tuto pochybnost samu. Oprávněnost prohlášeny všeho za neskutečné je vyloučena sama sebou: by lo by totiž nutné neskutečné i toto prohléčenf. Fakt našeho duševnfho života sa nám podává bezprostředné, je přfmo nazfrán, jeho skutečnost je nám materiáiné evidentnf. Celý jeho obor nazvame subjektivnf skutečností. 2. Význačným charakteren subjektivny skutečnosti je jejf dostřednost: je základnf tendanef duševnfhe sivots překročiti hranice materiálnf evidance tím, že hypostasuje svoje centrum, totiž sám subjekt. Ten však materiálné evidentnf nens/nabot je substrátem, ohniskan déja dullevnfho života a tedy sám sádným dějem; k bližiau výkladu je potřeba theorie dasu a památi/; jelikož hypostasovánf /intencionéinf zpředmětňovánf, které ješté paty do subjektivnf skutečnosti je po výtce akten racionálnfm, prohlásíme, že "já" jako subjekt je nodomé tačnost skutečnost racionálne evidentnf /t.j. jen pojmové evidentní/. Druhým význačným charakterem subjektivnf skutečnosti je její výstřednost: je druhou základnf tendency duševnfho života překročiti hranice subjektivnf skutečnosti tfm, že hypostasuje předměty aylanf, b.j. objekty. Každé myšlenf je totiž charakterisováno zvláštnf intencionalitou, smiřovánfa za sebe ven, jakýmsi ukazováním na nějaký předmět, vypovídáním o ném. Racionálním aktom mohou být tyto předměty konstruovány osamocené, t.j. hypostasovány tak, že se jim přisoud? objektivaf reálnost /zatim co dopsud byly jen útvarem logickým/. Je ovšem přírozené, že materiál k takovému zpracovány pocházf předevšfa z našich smy sla; to je však už otázka disposic. Mezi takto objaktivovanými předměty najdeme i takové, kterým přisoudfme taková centra subjektivnosti, jakým jsme sami. Vyjmeme-li tyto subjekty z uvedeného oboru, mleme ostatak nazvat objektivn/ skut adností. Všechny subjekty, sebe v to počrtajfce, zahrneme do společného oboru, který nazvame sociálnf skutednostf; patřf do nf vztahy mezi jednotlivý mi subjektivnfmi sférami /nikoliv vztahy uvnitř tochto sfér/. Vieme proto mluvit také o skutečnosti intersubjektivnf. Uvnitř subjektivnfch sfér nžeme ještě mluvit o dvojf skutečnosti. Pokud nám jde o logickou strukturu myšlenkových pribaha, mluvíme o skutečnosti racionálnf. Pokud nám jde o projevy a činy /1 myslenf / samotných subjekt, t.j. pokud jde o subjekty saay, mluvíme o skutečnosti morálnf. Docházíme tedy k takovéto hierarchii: skutečnost objektivnf skutečnost intersubjektivnf skutečnost racionáln skutečnost moráln subjektiva Je zřejmo, že předmětem věd politických je skutečnost intersubjektivn /sociáin/; ne smfme však zapomínat, že této skutečnosti jsou nadřazena mažitka racionálnf a hlavné morální. Jako každou vědu, tak i vody politické je nutno podepřft takovou filosofif, která by jich uživala kriticky a odpovědně. LvH.