Tento text se zabývá filosofickou reflexí pojmu evoluce, konkrétně vztahem mezi fylogenezí a ontogenezí. Autor tvrdí, že koncept vývoje jako takový zůstává dosud nedostatečně domyšlen. Aby bylo možné fylogenezi smysluplně objasnit, je podle textu nezbytné předpokládat, že jednotlivé ontogeneze představují svébytné a oddělené entity. Každá ontogeneze disponuje vlastním počátkem a koncem, které jsou jedinečné a nepřevoditelné na předcházející děje. Z tohoto pohledu je fylogeneze nerozlučně spjata s individuálním jedincem jakožto pravou událostí. Naproti tomu fylogeneze sama o sobě takovou událostí není, neboť postrádá ostré ohraničení svého počátku. I když může fylogeneze skončit vyhynutím druhu, tento konec není vnímán jako vnitřně podmíněný závěr v témž smyslu, v jakém končí individuální život. Práce tak poukazuje na zásadní asymetrii mezi diskrétním charakterem individuálního vývoje a neurčitostí evoluční linie, přičemž zdůrazňuje ontologickou prioritu jednotlivce v procesu vývoje.
Vývoj (evoluce) - myšlenka
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 12. 4. 2016
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2016
Vývoj (evoluce) - myšlenka
Už sama myšlenka vývoje zůstává stále nedostatečně domyšlena. Aby mohl být takový jen jako fylogeneze objasněn, musí se předpokládat, že jednotlivé ontogeneze jsou od sebe nějak významně odděleny, tj. že každá ontogeneze má jak svůj vlastní začátek, nepřevoditelný na nic předcházejícího, tak svůj vlastní konec, z něhož nic nezbývá jako přímý přetrvávající relikt. V tom smyslu je každá fylogeneze nerozlučně spjata s jedincem jakožto (pravou) událostí, zatímco fylogeneze takovou pravou událost nepředstavuje, neboť nemá pevné (ostré) ohraničení na svém „počátku“ (tj. nemá žádný určitý „počátek“), zatímco může mít určitý „konec“, pokud vyhynou její poslední jedinci, tj. pokud skončí jako „rod“ tímto vyhynutím (což vlastně není řádný „konec“ z vnitřních ,příčin‘).
(Písek, 160412-1.)