Text se zamýšlí nad Aristotelovým rozdělením filosofie na první a druhé disciplíny. Ačkoliv toto dělení nelze převzít v plném rozsahu, autor uznává existenci specifických filosofických problémů, které náleží výhradně první filosofii a které ostatní disciplíny nemohou adekvátně řešit. Tato vyčleněná oblast by však neměla být chápána jako izolovaná věda, nýbrž jako nedílná součást filosofického tázání. Úvaha se dále věnuje historickému sepětí filosofie s geometrií a naznačuje možnost „znovuzrození“ filosofie po boku nového partnera. Zatímco se na první pohled nabízí rheologie (nauka o tečení), autor ji odmítá jako nedostatečnou pro postižení komplexity světa. Navrhuje místo ní ontologii založenou na událostech (událostné dění). Události jsou zde chápány jako konkrétní (konkrescentní) prvky, které jsou ontologicky primární a předcházejí jakémukoli proudění či hromadnému pohybu. Cílem textu je obhájit relevanci první filosofie v kontextu moderního myšlení orientovaného na procesualitu a dynamickou, událostnou povahu skutečnosti.
Filosofie první
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 12. 1. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Filosofie první
Aristotelovo dělení nemůžeme pochopitelně ve všem převzít, ale má přece v něčem dobrý smysl. Jsou problémy, a to filosofické problémy, jimiž se nedokáže zabývat (a nemůže zabývat) žádná „druhá“ filosofie (a když se o to – byť maně a nezáměrně – pokusí, překračuje svou kompetenci). Nemůžeme ovšem toto vyčlenění takových zvláštních problémů považovat za dostatečné k tomu, abychom je soustředili do zvláštní filosofické disciplíny (a to vůbec nemám na mysli disciplínu tak oddělenou, že by se mohla stát samostatnou ,vědouʻ, byť ještě v Aristotelově smyslu). To, co platí pro každou filosofickou disciplínu, platí pochopitelně (musí platit) také pro „první filosofii“ (resp. pro disciplíny první filosofie, pokud jich budeme po vzoru Aristotelově uznávat více). A protože filosofie se „zrodila“ zároveň s geometrií, může se také „znovuzrodit“, a tentokrát bez geometrie resp. s náhradním „spolurozencem“. Nabízela by se na první pohled „rheologie“, ale pouhé „tečení“ či proudění se tu jeví jako nedostatečné. Musí jít u událostné dění, tj. dění, které je původně založeno na „konkrétních“ (konkrescentních) událostech, a které jen do jisté míry dovoluje mnohým událostem „hromadné tečení“. (Události jsou zkrátka dříve a původněji než jakékoli tečení či proudění.)
(Písek, 150112-1.)