Tento text se zabývá povahou fenomenologie v kontextu tzv. "ne-geometrických" jevů. Autor poukazuje na existenci skutečností, jako jsou čísla či prostorové útvary, které nelze vnímat smysly, nýbrž pouze "duševním zrakem". Kriticky reflektuje dlouhodobý vliv matematizace a kvantifikace na evropské myšlení a přírodní vědy, kde se tento přístup stal dominantním, ale zároveň limitujícím. Význam fenomenologie spatřuje autor v jejím důrazu na čistou jevovost, která je ve své podstatě nematematizovatelná a vzpírá se jakémukoli měření. Text argumentuje, že stejně jako geometrizace představuje pouze metodu a nikoliv ucelenou filosofii, tak i fenomenologie musí být chápána jako specifický přístup k poznání, nikoliv jako filosofie sama o sobě. Cílem je obrátit pozornost k aspektům skutečnosti, které svou nejvlastnější povahou unikají kvantitativnímu zpracování a vyžadují odlišný způsob nahlížení.
Fenomenologie „ne-geometrická“
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 8. 2. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Fenomenologie „ne-geometrická“
Dnes už každý od dětství zná ze zkušenosti „fenomény“ či „jevy“ skutečností, které nelze v žádném případě a nikterak „vnímat“ (tj. percipovat, ale zejména ani apercipovat), a přece je možno je „vidět“ (rozpoznat) duševním zrakem resp. v duchu, v mysli, a jako takovéto „skutečnosti“ zvláštního typu je také zkoumat a poznávat. Nejstarším dokladem takových zvláštních „skutečnosti“ hodných pozoru jsou především čísla a geometrické (a jiné prostorové) útvary. Bohužel právě způsob „myšlení“, ve stále zdokonalovaném provedení aplikovaný na geometrické a podobné útvary a zejména na čísla, měl velký a dlouhodobý vliv na evropské myšlení vůbec a měl někdy až fatální dopad na odborné vědy, zejména přírodní (kvantifikace a vůbec matematizace, srv. zejména astrofyziku!) Význam fenomenologie v historickém smyslu lze pozitivně hodnotit zvláště v jejím důrazu na jevovost (fenomenalitu), která je většinou nematematizovatelná, a pokud přece, pak jen okrajově, marginálně, druhotně. To nám v naší době poskytuje příležitost soustředit svou pozornost právě na ty aspekty jevovosti, které se a limine resp. svou nejvlastnější povahou každé kvantifikaci a matematizaci vzpírají. Tak jako je geometrizace (srv. Pacalovo „geometrické myšlení“) pouhou metodou, ale nemůže se nikdy stát celou (pravou) filosofií, tak se filosofií nemůže ovšem stát ani fenomenologie.
(Písek, 150208-3.)