Tento text se zabývá analýzou pojmu událost jakožto specifického myšlenkového modelu. Autor zdůrazňuje, že ačkoliv událost konstituujeme v našem myšlení, nesmíme opomíjet její klíčovou vlastnost, kterou je jedinečnost. Na rozdíl od předmětného myšlení, které pracuje s ideálními tvary, jako jsou trojúhelníky – jež jsou v principu nekonečně opakovatelné a zaměnitelné – je každá skutečná událost ve světě reálných jsoucen neopakovatelná a nezaměnitelná. Tradiční pojmové myšlení má tendenci od těchto individuálních aspektů a kvalit abstrahovat, čímž však ztrácí kontakt s podstatou konkrétní reality. Autor argumentuje, že i v rámci zobecňujících procesů je nezbytné brát zřetel na moment jedinečnosti, který tvoří vnitřní integritu každého dění. Text tak vyzývá k revizi přístupu k myšlení o událostech, který by napříště neměl být redukován pouze na zařazování pod obecné kategorie, ale měl by aktivně reflektovat nezaměnitelnost každého dějového celku.