Text se zamýšlí nad povahou pravidel a řádu prostřednictvím citátu Dalajlámy, který doporučuje naučit se pravidla, aby bylo možné je správně porušit. Autor zdůrazňuje, že znalost pravidel je naprosto nezbytná pro jakoukoli smysluplnou činnost, avšak pouhé mechanické dodržování pravidel není konečným cílem. Skutečným účelem je posun k něčemu lepšímu a správnějšímu, což často vyžaduje překročení stávajících norem. Úvaha srovnává tento přístup s myšlenkami Emanuela Rádla a upozorňuje na rizika obou formulací. Zatímco rigidní lpění na pravidlech brání pokroku, svévolné porušování bez hlubšího smyslu je rovněž problematické. Autor dochází k závěru, že lidské jednání se neobejde bez pravidel, ale ani bez jejich neustálého vylepšování nebo nahrazování pravidly správnějšími. Klíčem je rozpoznat, že pravidla jsou pouze prostředkem k dosažení vyššího dobra či pravdy, která sama o sobě stojí nad formálními předpisy. Tento dynamický vztah mezi řádem a jeho překračováním je podstatou etického a tvůrčího jednání.
Pravidla a řád
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 29. 10. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Pravidla a řád
Dalajláma uvedl ve svém poselství k miléniu jako 5. bod toto ponaučení (tuto mantru): „5. Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit.“ To je velmi správný, ba vynikající přístup k pravidlům. Je v tom hluboké rozpoznání toho, že nic správného nelze podniknout bez pravidel, takže je zásadně důležité se pravidlům naučit a znát je co nejlépe. Přitom ovšem cílem není pravidla pouze dodržovat a tím jejich dodržování ustavičně opakovat, ale naopak udělat krok k něčemu dalšímu, lepšímu, správnějšímu. To, co je správné, potřebuje využít pravidel, ale samo se neřídí pravidly, nýbrž vede nás (ba často nutí) k jejich překračování a tedy porušování. Kdybychom užili Rádlova způsobu vyjadřování, řekli bychom asi, že porušování pravidel lze ospravedlnit jen ve jménu pravidel lepších. Obojí formulace ovšem má svou chybu, i když každá jinou. Větší chybu vidím spíš v té „Rádlově“ (nikoli autentické, resp. přesně formulované): cílem není vylepšit pravidla a pak jednat podle těch vylepšených, neboť i to je jen něco zprostředkovávajícího. Menší chybu vidím ve formulaci dalajlámově: mohla by vést k nesprávnému domnění, jako by šlo jen o to porušování, byť „správnému“, takže by nešlo (nutně) o nová, lepší pravidla. Mám prostě za to, že bez pravidel to nejde: nejde to bez jejich porušování, ale ani bez jejich vylepšování resp. výměnu za lepší. Také pravidla mohou být správnější nebo méně správná. A přece nejde ani jenom o ně, ani především o ně.
(Písek, 151029-3.)