Tento text kriticky zkoumá pojetí přírodních zákonů, které Timothy Williamson definuje jako univerzální zobecnění bez výjimek. Autor argumentuje, že takové pojetí je zatíženo tradičními předsudky a že pozorované pravidelnosti nelze zaměňovat za skutečné zákonitosti. Na příkladech z astronomie a astrofyziky ukazuje, že věda pracuje s konstruovanými modely, které záměrně odhlížejí od nepravidelností reality, jako je přesný tvar Země či specifické vlastnosti galaxií. Rovněž odkazuje na Emanuela Rádla, který upozorňoval, že fyzikální zákony, například gravitace, platí přesně jen v abstraktních podmínkách. Abstrakce a idealizace jsou sice pro vědecký pokrok nezbytné a prakticky užitečné, vždy však znamenají přehlížení určitých aspektů skutečnosti. V reálném světě se nikdy neděje přesně to, co předpovídají exaktní modely, což platí nejen v kosmologii, ale i u živých organismů či v historických procesech. Skutečná realita je vždy komplexnější než její teoretické zobrazení.