Tento text se zamýšlí nad současnými vědeckými poznatky o stáří a vzniku vesmíru, který je podle převládajících teorií odhadován na 15 miliard let od Velkého třesku. Autor zpochybňuje, zda naše omezené vnímání a matematicko-fyzikální modely postačují k pochopení celku, zejména vzhledem k tomu, že pozorovatelná hmota tvoří pouze zlomek celkové reality. Úvaha směřuje k možnosti, že vesmír jako takový by mohl být mnohem starší, pokud by se Velký třesk týkal pouze oněch pěti procent pozorovatelné hmoty, zatímco temná hmota a energie by mohly mít odlišný původ. Text dále nastoluje otázky týkající se mechanismu kosmické inflace, vlivu temné energie na rychlost rozpínání a povahy interakcí mezi běžnou a skrytou hmotou. Celkově dokument zdůrazňuje existenci mnoha nezodpovězených otázek v moderní astrofyzice, které naznačují, že naše porozumění kosmickým dějům je stále neúplné a založené na zjednodušených konstrukcích reality, jež vyžadují další zkoumání.
Vesmír a jeho stáří (atd.)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 3. 2. 2013
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2013
Vesmír a jeho stáří (atd.)
Naši teoretičtí astrofyzikové mají za to, že tento náš Vesmír není starší než takových 15 miliard let, kdy vznikl tzv. Velkým třeskem. Je to pochopitelně matematicko-fyzikální konstrukce, ale s poznáváním Vesmíru to tak je vždycky – přímé „vnímání“ zdaleka nestačí, abychom porozuměli vesmírným dějstvím. Vážnou otázkou je ovšem, dostačuje-li naše poznání některých stránek pozorovatelného Vesmíru k tomu, abychom mohli spolehlivě usuzovat na celý Vesmír, zejména pokud jde o jeho trvání v čase. Není možné, že Vesmír je mnohem starší prostě proto, že se, jak máme za to, zrodil Velkým třeskem nikoli celý, ale právě jen pokud jde o těch necelých 5% toho, co je (či spíše pouze bylo) pro nás pozorovatelné? Nemůže být např. skrytá hmota a zejména skrytá energie třeba mnohem starší? A další zatím nezodpověděná otázka: odborníci mluví o jakémsi velmi rychlém „rozfouknutí“ právě zrozeného Vesmíru ihned v prvních chvílích (vteřinách a minutách). Způsobila to také temná energie? A proč potom nastalo zase zpomalení, zatímco zrychlování pozorujeme až mnohem později? A ještě také pokud jde o temnou hmotu: jaký smysl by mohl být v tom, že běžná hmota a temná hmota na sebe navzájem reaguje pouze gravitačně, ale jinak nikoli? A takových otázek by bylo možno najít a formulovat ještě víc,
(Písek, 130203-2.)