Tento text se zamýšlí nad vztahem mezi lidským citem a myšlením, přičemž kritizuje cit jako nestálý základ pro jakékoli smysluplné budování či jednání. Autor argumentuje, že city jsou ze své podstaty pomíjivé a často se omezují na pouhé nálady, které postrádají aktivní směřování a nevedou k žádnému činu ani myšlenkovému pokroku. Přestože je dobrá vůle důležitá, sama o sobě k dosažení cíle nestačí. K tomu, aby byla vůle skutečně účinná, musí být vedena a osvícena rozumem a opravdovým vhledem. Skutečného poznání lze dosáhnout pouze skrze hluboké porozumění podstatě věcí, které překonává slepotu a pasivitu spojenou s čistě emocionálním prožíváním. Rozum a hluboký vhled jsou vnímány jako nezbytné korektivy pro proměnlivost lidských pocitů, tvořící základ pro smysluplnou lidskou aktivitu a hluboké pochopení světa kolem nás. Tato úvaha zdůrazňuje nezbytnost intelektuálního rozměru v procesu lidského rozhodování.
Cit a myšlenka
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 17. 7. 2012
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2012
Cit a myšlenka
Na citu nelze nic pořádně postavit, a to hned z několika důvodů. Předně jsou všechny city velmi pomíjivé; v nejlepším případě nám po nich zůstávají vzpomínky, a to jen přibližné, většinou dokonce jen matné vzpomínky. Za druhé je cit většinou pouhý pocit či nálada (naladění), které se k ničemu určitému nevztahují, zejména však nikoliv aktivně, tj. samy nevedou k žádné akci, k žádnému činu, ani myšlenkovému.
totiž v podobě , kterou na sebe přivoláme, setrváme-li ve své slepotě a hluchotě. Dobrá vůle sama o sobě ovšem nestačí; musí být osvícena a provázena rozumem, tj. opravdovým porozuměním do hloubky věcí
(Písek, 120717-1.)