Tato úvaha se zaměřuje na sémantickou analýzu slova „život“ a jeho historický vývoj od antických kořenů k současnému chápání. Autor zdůrazňuje, že zatímco stará řečtina disponovala dvěma termíny, zoé a bios, pro odlišení různých aspektů existence, latina a následně i čeština tyto významy sloučily do jediného pojmu. Text kriticky zkoumá různé interpretace života, od křesťanského pojetí života jako daru až po pesimistické antické vize o marnosti narození. Rozlišuje se mezi životem jako způsobem pobývání na světě a životem jako pouhým časovým úsekem či sledem událostí (Lebensdauer). Zvláštní pozornost je věnována pojmu biografie, která je vnímána jako popis životního běhu. V závěru autor vznáší provokativní otázku ohledně skutečné hodnoty a smyslu pouhého faktografického popisu lidských osudů, čímž otevírá prostor pro hlubší filosofickou reflexi kvality a podstaty lidského bytí v jeho dějinnosti.