Text se zabývá pojetím filosofie nikoli jako akademické disciplíny, ale jako životního poslání a veřejné aktivity. Autor navazuje na sókratovskou tradici a zdůrazňuje, že filosofické působení patří do každodenního života a veřejného prostoru. Ačkoliv je teoretické zkoumání v „myšlenkových laboratořích“ nezbytné pro hluboké porozumění problémům, filosof v nich nesmí zůstat izolován. Klíčovým prvkem filosofie je kritická reflexe, která překonává běžné předsudky. Filosofie musí usilovat o srozumitelnost a přesvědčivost, jež jsou pevně ukotveny v pravdě. Právě pravda je tím prvkem, který vyžaduje veřejné sdílení a odmítá soukromou uzavřenost. Cílem filosofa je tedy oslovit co nejširší publikum a přinášet hluboké vhledy do běžného světa, aniž by se uchyloval k pouhému přemlouvání. Filosofie tak plní svou roli jen tehdy, když je živou silou formující lidskou existenci a společnost jako celek.
Filosofie jako poslání
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 5. 12. 2010
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2010
Filosofie jako poslání
Filosofie není svou bytostnou „povahou“ (snad lépe: svým bytostným „posláním“) akademickou záležitostí, ale je „věcí“, záležitostí celého života a vlastně každého života. A zvláště sókratovská tradice dává velký důraz na působení v obci, tj. na veřejnosti, na náměstích a v ulicích, v každodenním životě, neboť právě tam má být působení filosofa orientováno. Jistě také filosofování musí mít své myšlenkové laboratoře, kde bude filosof promýšlet problémy do hloubek, o kterých veřejnost a zejména ulice nemá a nikdy nebude mít ponětí. Ale filosof, který v té své laboratoři zůstává dlouho nebo dokonce stále, je špatný filosof. Filosofie je především reflexe, ale reflexe kritická, jinak by se stávala pouhým relativně promyšlenějším ozvukem běžných představ a předsudků. To působení na veřejnosti vůbec neznamená se jen přizpůsobovat, ale zavazuje k jakési obecné srozumitelnosti, a víc než to, k co nejširší přesvědčivosti. Filosofie má být přesvědčivá, ale nikoli ty druhé přemlouvat nebo dokonce ukecávat. Její přesvědčivost musí být založena nejen na srozumitelnosti, ale především na pravdivosti a pravdě. A je to právě pravda, která nechce zůstávat skryta v nějakých soukromých laboratořích, ale chce být hlásána „na střechách“, tj. všem a všude.
(Písek, 101205-1.)