Text se zabývá filosofickým pojmem nepředmětnosti, který interpretuje nikoli jako vlastnost skutečných věcí, ale jako metodologické upozornění. Autor zdůrazňuje, že žádná skutečnost není sama o sobě nepředmětná; tento termín slouží jako varovné znamení proti naší tendenci automaticky zpředmětňovat vše, o čem přemýšlíme. Nepředmětnost je přirovnávána k dopravní značce, která vyžaduje zvýšenou pozornost a zakazuje nekritické zpředmětňování tam, kde je to nepatřičné. Jde o konvenční a provizorní pojmenování, které má v naslouchajícím i mluvčím vyvolat vědomou kontrolu nad procesem chápání. Termín funguje jako funkční provizorium, dokud nebude nalezeno vhodnější vyjádření. Hlavním přínosem textu je vymezení nepředmětnosti jako korektivu lidského myšlení, který nás nabádá k opatrnosti při uchopování reality prostřednictvím pojmů a brání povrchnímu zpředmětňování světa.
Nepředmětnost
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 5. 4. 2005
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2005
Nepředmětnost
Pokud chceme o něčem vypovídat, že to je nepředmětné, pak musí být jak vypovídajícímu, tak tomu, před kým a komu je vypovídáno, tedy naslouchajícímu, zjevné, že tato negace platí jako jen připomínka nezbytnosti kontroly, jak to či ono chápeme. Nejde tedy o prostou výpověď, nebo žádná skutečnost sama o sobě není „nepředmětná“; „nepředmětnost“ není žádná vlastnost, žádný charakteristický rys čehokoli „skutečného“. Když toho slova užijeme, chceme upozornit na eventuální přehlédnutí nebo dokonce pozapomenutí té okolnosti, že jsme navyklí všechno, o čem je řeč a na co myslíme, s nepozornou povrchností a samozřejmostí „zpředmětňovat“; je to něco na způsob výstražného znamení: tady zpředmětňovat nesmíme, a musíme si toho být náležitě vědomi, že nesmíme. Takové slovo představuje něco jako dopravní značku, vyzývající ke zvýšené pozornosti a přímo zákazu. Je to spíš založeno na konvenci, nemá to být bráno doslova, je to jen předběžný název, prozatímní pojmenování. Teprve časem – ale spíš až za delší dobu – se ukáže, zda se nebude nějaký jiný název, jiné pojmenování hodit víc. Zatím to může docela dobře fungovat, budeme-li v tom stále vidět jakési provizorium.
(Písek, 050405–1.)